Měl rád život, skvěle hrál na klavír a nebýt jeho, neměli bychom písničky jako Tmavomodrý svět, Život je jen náhoda a spoustu dalších, které také připomíná nová inscenace Divadla ABC.
„Není to autobiografické, ale určitě jsem tam nějakým způsobem prosáknul. Velkou inspirací pro mě bylo dílo Jana Bendy, což je psychoterapeut, který se zabývá integrativní psychologií,“ říká Myšička.
„Obecně mám pro staré lidi slabost. Ono se to úplně nenosí, ale to, že existovalo něco jako rada starších – i když jsme byli na půl opicemi, tak stejně existovala –, má prostě jistou logiku.“
Do Stavovského divadla se Paní Bovaryová vrací po skoro 100 letech. Může to být tak trochu výprava do hlavy současné ženy, říkají autoři nové divadelní adaptace Flaubertova románu.
„Je to velmi složité představení se speciálními efekty, loutkami, kouzly, kostýmy, světly, kulisami a projekcemi. Vyžaduje to od všech větší trpělivost,“ říká režisér nové inscenace Gabriel Barre.
Hostem Lucie Výborné byl tentokrát herec Národního divadla Vladimír Javorský. Umí Vladimír Javorský i lelkovat? Od koho se nejvíc učil v rozhlase? A jak vnímá současnou politiku?
Dominantou kruhového sálu s 360° hledištěm je jeviště se soustřednou točnou, díky čemuž divákům nezůstává nic skryto. Herci nastupují nebo vystupují na scénu přímo mezi publikum z hlediště.
Diváci nejen v Praze se do divadelních sálů vrací opakovaně. Aby to tak mohlo být i do budoucna, dalo hlavní město příspěvkovým scénám několik milionů korun na provoz, který o desítky procent zdražil.
„Divadlo je velký proces, představení se vyvíjí. I když to člověk miluje a je mu líto, že už to nebude, bude zas něco jiného,“ řekla nová ředitelka divadla Viola Klára Cibulková.
Hned v úvodu, vy co budete sedět na balkónech, možná zažijete menší šok, když se herec, zpěvák či sboristka objeví přímo vedle vás. Právě tím je Spirála jedinečná.
Verdiho Othello se po deseti letech vrací do Státní opery v Praze. Opera ve čtvrtek a v neděli uvede premiéry v Martina Čičváka a hudebním nastudování Andrije Jurkevyče.
Změny v programu hlavní kladenské scény (a částečně s ní spojeného loutkového Divadla Lampion) přišly koncem června nečekaně s personálním zemětřesením v souboru.
„V divadle máme fyzioterapeutku, fyziomístnost, kde je i kryo a sauna. Už víme, že tělo potřebuje nějakou péči,“ říká jeden z principálů o sportovním nasazení akrobatů v rozhovoru pro Radiožurnál.
Bestsellerovou novelu Jinathan Livingston Racek vydal americký spisovatel Richard Bach před více než 50 lety. Podle tvůrců inscenace je ale její odkaz stále aktuální.
„Včera v odpoledních hodinách nás tragicky opustil náš milovaný manžel, tatínek a dědeček Karel Heřmánek. Bolest, která nás zasáhla, je nezměrná,“ uvedla rodina. Požádala o respektování soukromí.
„V Polsku je určitě víc témat tabu, například sexualita, drogy i menšiny,“ říká herečka Lewandowska, která hrála v projektech Zlatá labuť nebo Aristokratka ve varu.
Nedaleko Pražského metronomu akrobatické představení na kamionovém návěsu zhlédlo několik tisíc lidí. Byla to show plná hudby, efektů, světel i jedinečného momentu, kdy klavír pohltily plameny.
Domovskou scénou herce Tomáše Maštalíra je Slovenské národní divadlo, dobře známý je i televiznímu publiku. V současné době ho mohou diváci vidět ve filmu Vlny.
Herec Bolek Polívka si ke svým 75. narozeninám nadělil dárek již na jaře. Autobiografickou hru Sága aneb Vizovský zázrak uvedlo divadlo, které nese hercovo jméno. Jaké plány má Polívka do budoucna?
„Naše sbírka začala dědictvím divadla po dědečkovi, který působil v Zakarpatské Rusi. Moje babička spoustu loutek ošatila a celé divadlo se dochovalo do našich klukovských let,“ popisuje Jirásek.
Jiří Bubeníček hostoval také v Paříži. „Jsem pyšný, že jsem měl možnost asi jako jediný tanečník z Česka tančit na prknech pařížské opery. A že jsem tam mohl tancovat hlavní roli,“ vzpomíná.
Divadelní režisérka Jevgenija Berkovičová a dramaturgyně Světlana Petrijčuková dostaly v Rusku trest šesti let v trestanecké kolonii. Jejich inscenace Finist, jasný sokol prý byla podporou terorismu.