Volební kompas 2021

Zjistěte, jaká strana je vám nejbližší. Ve volební kalkulačce „Volební kompas 2021“ si na 30 otázkách otestujte, která strana nejvíce souzní s vašimi názory a přesvědčením.

Kalkulačku připravil tým Katedry sociologie Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy ve spolupráci s nizozemskou výzkumnou společností Kieskompas.
Zkuste si poskládat výsledky voleb a složení sněmovny ve volební kalkulačce. Vše o nadcházejících volbách sledujte zde.

Na výsledném terči hledejte značku , která ukazuje vaše umístění na politické mapě stran.

K čemu slouží volební kalkulačky?

Smyslem volebních kalkulaček je poradit voličům, jakou politickou stranu zvolit. Voliči totiž nemají vždy adekvátní představu o tom, jaké politické strany vůbec existují, jaké hodnoty reprezentují a co přesně v předvolebním období prezentují ve svých programech. Je samozřejmě na rozhodnutí každého, do jaké míry se bude tímto doporučením řídit. Vyplnění kalkulačky je pro voliče v každém případě přínosné, nezáleží na tom, jestli se budou doporučením u voleb řídit. Kalkulačka slouží jako přehledný a důvěryhodný zdroj informací v průběhu volební kampaně, umožní tak voličům učinit informovanější rozhodnutí – umožní jim zvolit takovou stranu, která je nejblíže jejich hodnotovým preferencím. A je jedno, zda se jedná o stranu pravicovou, či levicovou; konzervativní, či liberální.

Princip fungování volebních kalkulaček není složitý – aplikace porovnává odpovědi potenciálních voličů s pozicemi politických stran. Pozice politických stran se určují na základě analýz volebních programů politických stran anebo na základě spolupráce s politickými stranami, které do aplikace dodají své pozice k vybraným tématům. Aplikace pak již jen propojí preference voličů s pozicemi stran a ukáže, která politická strana má k preferencím potenciálního voliče nejblíže.

Využití volebních kalkulaček ve světě

Volební kalkulačky jsou celosvětově velmi populární a vyplní je vždy velká část voličů. Odhaduje se, že volební kalkulačky vyplní 15–60 % všech voličů. Záleží samozřejmě na typu voleb a konkrétní zemi. A také na tom, do jaké míry je volební kalkulačka mediálně viditelná. Nicméně je relativně časté, že před velkými národními volbami vyplní nějakou volební kalkulačku alespoň polovina všech potenciálních voličů.

Co je důvodem vysoké popularity volebních kalkulaček? Zmíníme zde dva důležité faktory: podle politologů se již několik desetiletí ukazuje, že vazba voličů k politickým stranám se rozvolňuje. Zatímco ještě v období po druhé světové válce se rozhodnutí voliče odvíjelo od dlouhodobé a silné vazby k určité politické straně, dnes se lidé výrazně častěji rozhodují podle konkrétních témat a podle sympatií ke konkrétním kandidátům. To ale klade na voliče větší nároky a rozhodnutí je tak mnohem komplexnější. Proto voliči často rádi využijí služeb volební kalkulačky. Volbu té „správné“ politické strany jim totiž výrazně usnadní.

Dalším faktorem je také povaha volebního systému. Ve stranických systémech, které jsou založeny na většinovém systému, je poptávka po volebních kalkulačkách ze strany občanů relativně nižší. Např. v USA nebo Velké Británii existují dvě zavedené politické strany a voliči tyto strany důvěrně znají, jsou obeznámeni s pozicemi těchto stran a mají častěji jasno v tom, kterou stranu budou volit. Naopak u voličů v zemích s poměrným volebním systémem je popularita volebních kalkulaček vyšší. Proč je tomu tak? V poměrných systémech má šanci uspět více politických stran, a proto je situace pro voliče méně přehledná. To se týká zejména států, kde je situace nestabilní. Mezi tyto země patří také Česká republika, která je charakteristická tím, že se v politice pravidelně objevují nová politická uskupení s poměrně silnou šancí uspět ve volbách, která nemusí mít vždy jasně vyhraněnou ideologii. Z poslední doby můžeme zmínit např. Přísahu Roberta Šlachty. Nicméně i SPD Tomia Okamury, STAN, ANO 2011, TOP 09 či Piráty lze považovat za relativně mladé politické subjekty.

Pro koho jsou volební kalkulačky?

Na tvorbě volebních kalkulaček se obvykle podílí univerzity. Účelem této činnosti původně bylo – a je i stále v současnosti – podpořit a zvýšit volební účast – tedy docílit toho, aby se voleb zúčastnilo co nejvíce lidí. Jedním z důvodů, proč se lidé voleb neúčastní, je malá informovanost. Lidé ne vždy vědí, co politické strany přesně nabízí, a ne vždy se orientují v tom, jak se strany liší v postojích k různým tématům. Původním smyslem volebních kalkulaček tak bylo překonat tuto informační bariéru a tím podpořit celkovou volební účast. V České republice se voleb do Poslanecké sněmovny zúčastní v průměru pouze 60 % voličů, takže prostor pro zlepšení tu určitě je.

Vzhledem k tomu, že volební kalkulačky jsou na trhu již přes deset let, je možné poznatky ze zkoumání jejich efektu na rozhodování voličů zobecnit. Ukazuje se, že volební kalkulačky nemají příliš velký vliv na voliče, kteří jsou apriorně rozhodnutí, nebo se naopak o politiku zajímají pouze minimálně. Tj. voliči, kteří mají silně loajální vztah k určité straně, volební kalkulačka neovlivní. Stejně tak lidi, kteří volební kalkulačku vyplní s tím, že se o politiku vůbec nezajímají, kalkulačka pravděpodobně neovlivní. Naopak nejsilnější efekt bude mít u těch, kteří váhají, nejsou si jisti tím, kterou stranu vybrat. Právě nerozhodnutým voličům tak může volební kalkulačka nejvíce pomoct.

Volební kompas 2021

Na stránkách ČRo můžete nyní vyplnit volební kalkulačku pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, které se uskuteční 8. a 9. října 2021. Název Volební kompas odkazuje na nizozemskou společnost Kieskompas, na jejíž metodologii je tato kalkulačka postavena. Po vyplnění dotazníku, který obsahuje 30 výroků a pokrývá ta nejdůležitější témata, která štěpí současnou českou politiku, uvidíte, nejen jak moc se vaše odpovědi shodují s pozicemi jednotlivých politických stran, které kandidují v ČR, můžete ale také porovnat, jak moc blízko máte k jednotlivým stranám v rámci pravo-levého a konzervativně-progresivního spektra.

Věříme, že vás Volební kompas nasměruje tou správnou cestou.

Volební kompas, který můžete vyplnit na stránkách ČRo, vznikl ve spolupráci mezi Katedrou sociologie (FSV UK) a nizozemskou společností Kieskompas. Na přípravě aplikace se také podíleli studenti ISS FSV UK.

Upřesňující metodologické informace

Volební kompas je založen na studiu pozic českých politických stran; tedy na tom, jaké jsou pozice těchto stran v českém stranickém systému. V první fázi jsme tak zjišťovali pozice politických stran. Po vyplnění 30 otázek každý uvidí, jaká je pozice jednotlivých stran a také jaká je jeho/její vlastní pozice. Tyto pozice jsou zasazeny do tzv. “politického prostoru”.

Tento “politický prostor” byl zkonstruován na základě dvou dimenzí: a) ekonomické a b) kulturní. Kulturní dimenze odpovídá dimenzi GAL-TAN (kulturní postoje zahrnující postoje k migraci, životní prostředí apod.) (Vachudova 2019). Ekonomická dimenze vyjadřuje primárně postoje k ekonomické redistribuci (např. vysoké/nízké daně, silný/slabý stát apod.). Tyto dimenze byly zkonstruovány apriori. Politický prostor tedy zobrazujeme tedy na základě GAL-TAN dimenze a ekonomické dimenze, což je způsob, kterým jsou často prezentovány stranické systémy. Zároveň jde o způsob prezentace, který je intuitivně pochopitelný pro neodbornou veřejnost.

Pozice jednotlivých stran stran v těchto dimenzích, které jsou viditelné v “politickém prostoru” jsme verifikovali na základě CHES dat z roku 2019 - expertních výzkumů stranických systému. Pozice stran dle CHES dat a podle naší analýzy volebních programů v těch dvou dimenzích odpovídají. Určitou výjimku představuje strana KDU-ČSL, která je podle naší analýzy více ekonomicky pravicová, nežli by odpovídalo CHES datům z roku 2019. Tyto výsledky je ale možné vysvětlit tím, že se tato politická strana v rámci koalice SPOLU v posledním roce postupně sbližovala se stranami TOP-09 a ODS.

Tomáš Dvořák, Ondřej Drobil, ISS FSV UK

Na přípravě aplikace se podíleli studenti ISS FSV UK: Kamila Dzuriková, Zuzana Chudá, Daniel Iormark, Martina Jandová, Tereza Kalábová, Natálie Kalousková, Barbora Koutná, Leona Kuxová, Sára Marie Loudová, Matěj Masopust, Natálie Nováková, Eliška Novotná, Kateřina Pulcová, Matyáš Sviták, Adéla Šafářová, Mariia Tukanova.

Zdroje:

  • Anderson, J., Andreadis, I., Dumont, P., De Angelis, A., Fivas, J., Fossen, T., ... & Wheatley, J. (2014). Matching Voters with Parties and Candidates: Voting Advice Applications in Comparative Perspective. ecpr Press.
  • Ladner, A., Fivaz, J., & Pianzola, J. (2012). Voting advice applications and party choice: evidence from smartvote users in Switzerland. International Journal of Electronic Governance, 5(3-4), 367-387.
  • Kleinnijenhuis J, van de Pol J, van Hoof AM, Krouwel AP. Genuine effects of vote advice applications on party choice: Filtering out factors that affect both the advice obtained and the vote. Party Politics. 2019;25(3):291-302. doi:10.1177/1354068817713121
  • Vachudova, M. A. (2019). From competition to polarization in Central Europe: How populists change party systems and the European Union. Polity, 51(4), 689-706.
  • Wall M, Krouwel A, Vitiello T. Do voters follow the recommendations of voter advice application websites? A study of the effects of kieskompas.nl on its users’ vote choices in the 2010 Dutch legislative elections. Party Politics. 2014;20(3):416-428. doi:10.1177/1354068811436054.