Část demolice v ostravské osadě Bedřiška tento týden skončila. Obyvatelé to označují za aroganci moci. Domky lidem pronajímá radnice a ta tvrdí, že už se dostaly na hranici svojí životnosti.
Nákladnímu autu se dřevem praskla pneumatika, narazilo do dodávky a svodidel. Náklad se částečně vysypal do protisměru, nabouralo kvůli tomu nejméně 5 aut. Záchranáři převezli 5 lidí do nemocnic.
Vzhledem k velkému množství návštěvníků a jídla vydali hygienici doporučení, jak mají organizátoři vánočních trhů ve městech a obcích postupovat, aby případnému šíření žloutenky zabránili.
Některým z nich už pronajímatel, společnost Heimstaden, poslal dopisy, že dům, ve kterém bydlí, se chystá prodat. Informací je málo, času taky, ale nájemníci chtějí kolonii společně zachránit.
Bourání prázdných domků v osadě začalo už 12. listopadu. O den později na místo přijeli podporovatelé osady a obsadili poslední dům v aktuální demoliční vlně. Opakovaně bránili stržení objektu.
„Jednak vznikla krásná díla, také si myslím, že to byl velice takový krásný zážitek pro nás všechny, protože bylo nesmírně krásné sledovat propojení těch dvou generací,“ popisuje učitelka.
Blokádu aktivisté spustili 13. listopadu a říkají, že vydrží tak dlouho, jak bude třeba. Dělají to proto, aby bagr nemohl začít bourat poslední z domů určených k demolici.
V příštím roce chce Dopravní podnik získat stavební povolení, aby mohl v roce 2027 vybrat stavební firmu a zahájit stavbu. Dvě miliardy korun chce získat z evropských dotací.
Podnik, který se specializuje na brzdové systémy, nesouhlasí, že by měl být původcem. O dalším postupu rozhoduje kraj, který uspořádal veřejné jednání.
Trojice mužů totiž podle policie vyrobila nebo z připravených surovin mohla vyrobit až 23 kilogramů drogy. Kriminalisté u nich navíc zajistili 2 miliony korun. Mužům hrozí až 12 let vězení.
Mobilní odběry krve se Fakultní nemocnici Ostrava (FNO) osvědčily. Za první rok fungování mobilního odběrového týmu se jí takto podařilo získat přes 700 jednotek krve.
Ida Kelarová kmenový sbor Čhavorenge založila před necelými 15 lety. Jeho členy učí nejen zpívat, ale také dohlíží, aby chodili do školy a dobře se učili.
Dnes kralují prostoru před hlavním nádražím v Ostravě parkoviště aut a točny tramvají a trolejbusů. „Nevypadá úplně utěšeně,“ uznává náměstkyně ostravského primátora Lucie Baránková Vilamová (ANO).
Ultras Baníku Ostrava se vraceli z Teplic, když narazili na romské děti z jiného fotbalového klubu. „Je tu černo,“ zaznělo podle vedoucího malých fotbalistů, který zároveň popsal, jak moc se báli.
Mezi centrálním náměstím a nábřežím Ostravice začne v příštím roce vyrůstat kruhová budova s průhlednou fasádou a průchozím parterem. Architekt doufá, že si ji Ostravané oblíbí.
„Pamatuju si ten den, kdy ho gestapo odvedlo z práce. Zrovna jsme měli vykopávat brambory. Čekali jsme, že přijede, a on už se nevrátil,“ vzpomíná na svého otce 92letá Miroslava Červeňová.
„Prostor se uvolnil, aby se nám sem vešla zeleň, ale třeba i parkovací místa a cyklopruh, který tady původně nebyl,“ popisuje krajinářská architektka Davidová.
Obyvatelé Bedřišky několik let pracovali na obnově vztahů a postupně z ní vybudovali fungující sousedskou komunitu. V minulosti ji navštívil i prezident Petr Pavel. Nyní kolonii čeká demolice.
Patrik odmítá, že by byl spolek proti křižovatce jako takové. „Hlavně nám vadí to, že se umisťuje do migračního lesního koridoru, kde se nachází více než 300 zvláště chráněných druhů živočichů.“
Prezident Petr Pavel uvedl, že při svých cestách po republice dává Bedřišku za dobrý příklad občanské komunitní práce, proto ho mrzí, co se tam nyní děje.
Reportérce Českého rozhlasu před vylezením na střechu řekli, že hodlají zůstat co nejdéle. Pokud je ovšem policie vyzve k opuštění, nebudou jednat protiprávně a tuto výzvu vyslyší.