Účastníci kurzu často pocházejí z chudých poměrů a mnozí nedokončili ani základní nebo střední školu. Rekvalifikace jim pomůže získat sebevědomí a práci si najít, říká koordinátorka kurzu.
Po konci 2. světové války začalo období takzvaného divokého odsunu. Díky práci historiků víme, co se v té době dělo v internačním táboře Hanke v Ostravě, kde končili tamní německy mluvící obyvatelé.
Školy v Česku hledají cesty, jak omezit přístup žáků k mobilním telefonům. Často na to jdou přes zákazy a tresty. V ostravské základní škole Krestova to ale vzali za jiný konec.
„Navrhli jsme černou kostku ve vodní ploše, lapidární tvar, ale že se tomu začalo říkat Černá kostka, to vzniklo v Ostravě na sociálních sítích,“ říká pro Radiožurnál architekt Ladislav Kuba.
Přesun soudu do centra města vítá i primátor Ostravy Jan Dohnal (ODS). „Nemá smysl dislokovat státní úředníky z centra města do Poruby a pak tady řešit volné prostory,“ uvedl primátor.
„Bojujeme i s faktorem vyhoření. Objem práce narůstá neuvěřitelným způsobem. Bylo by krásné, kdyby spolu s tím narůstala i kapacita,“ říká koordinátor Národní sítě záchranných stanic Stýblo.
Za současným neutěšeným stavem je podle Lukáše Gliniarczyka zanedbaná údržba. Město chce plánovanou přestavbou přebít i pocity strachu, kvůli kterým se mnozí chodci podchodu raději vyhnou.
Chovatelé dobytka u hranic se Slovenskem se zavřeli do dobrovolné izolace. Obávají se rozšíření nákazy slintavkou a kulhavkou ze Slovenska. Někteří ale svá zvířata nemají kam schovat.
V ostravské části Přívoz, kde se v neděli 15. září provalila protipovodňová hráz a voda se nečekaně dostala i tam, kde to nikdo nečekal, napáchala povodeň velké škody.
Ostravský magistrát chce zajistit, aby se žáci tamních škol mohli zajít podívat do zařízení, kde pečují o postižené nebo o seniory. Slibuje si od toho zvýšení zájmu.
Název Černá kostka vystihuje, jak bude budova navržená architektem Ladislavem Kubou vypadat – jako krychle s fasádou z tmavého skla. V osmi patrech bude víc než 1,2 milionu knih.
Situaci komplikuje stížnost stavební firmy, která o zakázku soutěžila a neuspěla. Na antimonopolním úřadě podle mluvčího Martina Švandy případ ještě zkoumají.
Architektonickou první pomoc spustil Lukáš Janáč z České komory architektů. Má zkušenost s tornádem na jižní Moravě, tak hned věděl, co poškozené rodiny potřebují.
Nelegální odpad původem z Polska byl šest let uložený ve skladu v centru města. V září ho zaplavila voda a hrozily úniky látek do okolní zástavby i spodních vod.
Mezi poznamenanými povodněmi je také rodina Demkových z Karlovic. „Stále je tady voda. Jakmile přestaneme topit a vysušovat, voda je zpátky,“ říká Andrea Demková.