Komplikovaný vztah rozdílných populistů. Připravují se ANO a SPD na společnou vládu, nebo bojují o voliče?
Obě partaje jsou dle odborníků populistické, obě sedí ve sněmovních opozičních lavicích a obě už si plánují, jak se dostanou k moci. Pro ANO je dnes SPD hlavní politický spojenec i největší rival. Společně útočí na vládní pětikoalici, obstruují ve Sněmovně, zároveň se ale přetahují o voliče. Podobně komplikovaný je i vztah obou předsedů Andreje Babiše a Tomia Okamury. Jsou soupeři, spojenci nebo snad budoucími koaličními partnery?
Italský politolog Mattia Zulianello hnutí ANO označuje za typický příklad valenčního populismu. S tímto pojmem sám přišel i pro lepší kategorizaci populistů ve střední a východní Evropě.
Dva druhy populismu
Populismus je častá nálepka, kterou jsou ale ne vždy označovány tomu odpovídající politické jevy.
Základní myšlenkou populismu je tvrzení, že se společnost dělí na dvě části: zkorumpovanou elitu, které má jít jen o vlastní prospěch, a proti ní stojící nové politické síly, které naopak chrání zájmy obyčejných lidí.
„Do tohoto základního schématu se pak může přidávat obvinění, kdo za toto rozdělení může. Zda za příkoří obyčejného lidu mohou přistěhovalci nebo boháči, což dále populismus dělí jako spíše pravicový nebo spíše levicový,“ popsal politolog z CEVRO institutu Ladislav Mrklas.
Výše popsané definici, jak se vesměs shodují politologové, v současné české stranické politice odpovídají především právě obě opoziční hnutí ANO a SPD, případně ještě jiné menší subjekty na radikální pravici, například strana PRO Jindřicha Rajchla.
„Na západě máme hlavně pravicový a levicový populismus, zatímco ve střední a východní Evropě je to trochu jiné. Samozřejmě nechybí pravicový populismus reprezentovaný Viktorem Orbánem v Maďarsku nebo polským Právem a spravedlností, kromě nich ale registrujeme i středový populismus, který jsem nazval valenční, protože je nestálý, neukotvený a váže se na různá témata a podněty. Projevuje se mimo jiné velkým důrazem na boj proti korupci,“ vysvětlil pro iROZHLAS.cz Zulianello.
Valenční populisté chápou lid jako jeden všeobjímající celek nestojící na etnickém ani třídním základě, jak ho naopak vidí pravicoví a levicoví populisté. Dělení na „špatné elity“ a „dobrý lid“ zůstává a jako jedno z řešení vidí vládu profesionálních nepolitiků či odborníků.
„Strany jako Babišovo ANO se soustředí na témata, kde mohou jednoduše získat nejvíce voličů. To má ale na druhou stranu problém, když tuto taktiku chtějí provozovat dlouhodobě, protože pokud získáváte voliče zleva i zprava, nutně vám chybí jasná agenda a v mnoha otázkách i jasný směr. Když se nyní ANO posouvá více konzervativním směrem, jde o risk, protože může ztratit voliče zase jinde,“ doplnil italský odborník.
Populismem středu se ve svém výzkumu věnoval i politolog z Masarykovy univerzity a Národního institutu SYRI Vlastimil Havlík, který použil termín ryze populistické strany:
„Populismus se většinou vyskytuje u stran, které mají zřetelný ideový program, ať už radikální pravice, nebo radikální levice. V zemích s komunistickou minulostí, nestabilními stranickými systémy a vyšší vnímanou důležitostí korupce dosahují úspěchu i strany sice zřetelně populistické, avšak se u nich nedá říci, zda jsou na levici nebo pravici,“ popsal Havlík.
Jak Okamurovo hnutí vnímají jeho politici? SPD chce být národně konzervativní, pravolevé dělení neřeší
Číst článek
Sám Havlík uvádí jako příklady tohoto typu stran Věci veřejné nebo ANO a v prvních letech své existence také slovenský Smer Roberta Fica a poté hnutí OĽaNO Igora Matoviče.
Za jedinou západoevropskou valenčně populistickou stranou je obecně považováno italské Hnutí pěti hvězd. V Itálii je totiž vnímání korupce podobně velké jako ve střední a východní Evropě.
Posun ANO
ANO dlouhodobě vystupuje daleko méně radikálně než SPD, v posledním roce jako by se i toto začalo měnit. „Jsme svědky toho, že využívá naplňování politologické definice populismu poměrně dost. Můžeme to vidět u poštvávání lidí proti vládě, vykreslování jí jako téměř zločinecké organizace i třeba v tom, jak často používá pojmy jako mafián či mafiánské struktury, když třeba mluví o ministru Rakušanovi,“ popsal politolog z Metropolitní univerzity Petr Just.
V poslední době se tak pomalu posouvá do prostoru voličů radikální pravice, což souvisí se spory s druhým opozičním hnutím SPD. Zmíněnou taktiku umožňuje i absence ideologických pravidel a hranic, které ANO po celou dobu jeho existence v českém politickém spektru nemusí brzdit.
Catch-all, konzervativní, či snad liberální? Ani politici ANO se na směřování neshodnou
Číst článek
Stupňující se rétorickou radikalitou Babiš zcela jasně míří ať už na voliče SPD, tak i na příznivce aktuálně neparlamentních stran a straniček. ANO při tom opakuje svou mantru o tom, že je „catch-all party, hnutím pro všechny“. I tato nálepka je ale spíš dezinterpretací.
„Babiš dokola zmiňuje, že svou politikou chce oslovit úplně všechny. Používá proto obrat o catch-all party, což je spíš nepochopení tohoto konceptu. Catch-all strany vznikaly po druhé světové válce v západní Evropě, byly to různé velké lidovecké či socialistické strany. Na rozdíl od Babišova výkladu, že má jít o nějaké neideologické strany, byly naopak velmi ideologické,“ popsal politolog Just.
Radikálně pravicové SPD
Ani velké protesty pořádané politickou konkurencí, ani posun Babišovy strategie ale podporu SPD výrazně nezměnily. Okamurova partaj si dál udržuje své voličské jádro a její podporovatelé nijak hromadně vstříc otevřené náruči ANO neutíkají.
„Babiš doufal, že podpora SPD po prezidentských volbách oslabí, ale ukázalo se to být spíš přáním otce myšlenky. Se stabilní podporou SPD zatím nijak nehnuly ani protivládní protesty pořádané jinými subjekty,“ zhodnotil politolog Just.
Z odpovědí v anketě pro Stranický kompas iROZHLAS.cz vyplynulo, že politici SPD svou stranu vnímají především jako národně konzervativní a zařazení na pravolevé ose se spíše vyhýbají.
Samotné odmítání pravolevého sporu je podle politologa z Institutu politologických studií FSV UK Aleše Michala příkladem toho, že SPD v politice využívá populistické přístupy. „Straníci tím říkají, že to, co připomíná tradiční špinavou a zkorumpovanou politiku a co bylo dlouhá léta jejím hlavním leitmotivem, tedy pravolevý ekonomický konflikt, postrádá v dnešním světě na důležitosti.“
Fiala z SPD: Nemůžeme se zříkat vládní odpovědnosti, náš nejbližší koaliční partner je hnutí ANO
Číst článek
Pro české SPD jsou velmi důležití i jeho zahraniční spojenci. Po vzoru francouzského Národního sdružení Marine Le Penové k národovectví přidávají i ekonomická řešení, která jsou často levicová. „Z hodnotově-kulturního pohledu je SPD populistickou radikální pravicí, přestože má jejich program jasné levicové etatistické (přístup obhajující silnou roli státu – pozn. red.) rysy,“ popsal politolog Michal s tím, že jde o taktiku, kterou v poslední době uplatňuje radikální pravice po celé Evropě.
Podpora od „hvězd“ evropské radikální pravice a kolegů z evropské frakce Identita a demokracie Le Penové nebo Mattea Salviniho z italské Ligy je pro Okamuru komparativní výhodou“ oproti politickým konkurentům.
Strany jako PRO mají slabé mezinárodní vazby a ANO je na evropské úrovni stále v liberální proevropské frakci Renew Europe. Babiš tak může sázet leda na spojence v Maďarsku či na Slovensku Viktora Orbána nebo Roberta Fica.
‚Expertizace‘ SPD
Zatímco u ANO je chuť po návratu ke ztracené moci přirozená, po dlouhých letech v opozičních lavicích začíná o snaze být součástí příští vlády mluvit i SPD.
Snaží se vystupovat kompetentněji, čehož chtějí docílit akvizicí odborníků. SPD už jako posily představilo exministra vnitra Martina Pecinu (ČSSD, Zemanovci), bývalého europoslance Petra Macha (ODS, Svobodní), právníka a exposlance Zdeňka Koudelku (ČSSD, Trikolora), spoluzakladatele Energetického regulačního úřadu Ivana Noveského a do televizních debat za ně chodí i děkan Národohospodářské fakulty VŠE Miroslav Ševčík.
Všechny zmíněné pojí také to, že jsou velmi blízcí exprezidentům Václavu Klausovi a Miloši Zemanovi. Ti také v poslední době nešetří chválou na Okamurovu partaj.
„Hledáme odborníky, kteří buď už zkušenost s ministerstvy mají a řídili je dobře, anebo mají dlouhodobou zkušenost v oboru, kterého se to týká. Potřebujeme být kompetentní a erudovaní, protože chceme jít do vlády,“ říká k náboru místopředseda SPD Radim Fiala.
S ANO nikdo nebude vydrbávat, jsme největší strana v Česku. Síkela a Stanjura jsou arogantní, říká Havlíček
Číst článek
Šéfovi ANO je tento přístup blízký, sám tak v minulosti postupoval, kdy si například Karla Havlíčka, Alenu Schillerovou nebo i Lubomíra Metnara a další vzal do vlády nejprve jako odborníky zvenčí a politiky ANO a kandidáty do voleb z nich udělal až poté.
Podle politologa Aleše Michala se chce SPD touto taktikou nabízet ANO jako možný koaliční partner, ale také vzít vítr z plachet straně PRO Jindřicha Rajchla. „Ta má na expertize a technokratickém přístupu postavenou celou svou strukturu,“ upozornil.
SPD chce navenek ukázat, že už není jen uskupením neřízených střel, ale že má ve svých řadách kompetentní, vzdělané a zkušené lidi. „Okamura své poslance nebude navenek kritizovat, ale musel by být slepý a hluchý, aby neviděl jejich nekompetentnost. Těmito experty to částečně řeší,“ glosoval politolog Just.
Ostatně Babiš už tuto taktiku i stihl pochválit. „Teď směřují správným směrem. Viděl jsem, že je tam Martin Pecina, což je velice slušný politik, znám ho,“ řekl nedávno v rozhovoru pro Janu Bobošíkovou.
Když byl Pecina šéfem antimonopolního úřadu, Babiš se s ním ještě jako podnikatel v roce 2008 sešel, a to zrovna v době, kdy antimonopolní úřad prověřoval jednu z akvizic Agrofertu.
Vztah Babiše a Okamury
Ve volebním období 2017–2021, když ANO vládlo, s Okamurovou SPD ve Sněmovně často spolupracovalo. Babišovy menšinové vlády se mohly opřít o alternativní většinu s SPD a komunisty.
‚Není to náš koaliční partner.‘ Babiš odmítl vládní spolupráci s SPD. ‚Je to signál,‘ reagoval Okamura
Číst článek
Zlom ve vztahu ANO a SPD nastal v lednu letošního roku v souvislosti s prezidentskými volbami. V jednom z duelů před druhým kolem Babiš, který soupeřil s Petrem Pavlem, SPD vzkázal, že „nikdy nebudou koaličním partnerem ANO“. Následně po prohraných volbách Okamurovi vyhlásil válku o jeho voliče: „Naším hlavním úkolem bude přesvědčit voliče SPD (a ČSSD), že jsme jedinou politickou silou, která bude hájit jejich zájmy proti této asociální vládě.“
Servítky si Babiš nebral ani s odstupem. „Okamura nechce být ve vládě, chce jen sedět v opozici a kasírovat státní příspěvky. Házet hlasy SPD je jako vyhodit je do koše,“ řekl o několik týdnů později v rozhovoru pro Mf Dnes.
Šéf SPD už tehdy ale reagoval slovy, že by s ANO rád proti vládě spolupracoval. „Babiš na nás pořád útočí, nevím proč,“ řekl Okamura na konci února ve Dvaceti minutách Radiožurnálu.
Ani on ale nevydržel celý letošní rok posílat směrem k ANO jen pozitivní vzkazy. Po odchodu ostravského dua Ivo Vondrák a Tomáš Macura zmínil, že se „Babišovo hnutí drolí“ a již tradičně jej nezapomněl označit za sluhu Bruselu. „Když byl Babiš premiérem, měl rád Brusel, hlasoval pro migranty a povinné očkování,“ podotkl Okamura.
Komplikovaný vztah obou předsedů se velmi zřetelně projevil i na fungování Poslanecké sněmovny, kde se letošní rozprava často nesla v konturách souboje Babiše s Okamurou o to, kdo řečnický pultík obsadí na více hodin.
Námluvy i náznaky
V poslední době ale začala ze strany SPD směrem k ANO převažovat natažená ruka. Ve Sněmovně dokonce Okamura Babiše během jednoho ze svých protivládních projevů vyzval k zahození osobních antipatií a spolupráci. „Teď není čas politikařit a hrát si na svém písečku. Nechápu, proč vy v hnutí ANO stále odmítáte spolupráci, proč jste solitéry.“
Vztah mezi oběma opozičními lídry ale dodnes není uhlazen. Občas sice Babiš směrem k SPD utrousí pochvalu, pro jejího předsedu však vlídnými slovy šetří. „Není to žádný partner ani rival. S panem Okamurou nemluvím, paní Schillerová s ním mluví,“ říkal Babiš v září na CNN Prima News. Pochválil přitom jednotlivé poslankyně jako Karlu Maříkovou. „Ta mluví skvěle a k věci a má pravdu.“
Nedávno v pochvalách pokračoval: „SPD má skvělé poslankyně, Maříková mluví výborně, minule jsem jí i zatleskal. I další kolegyně mluví dobře. S panem Foldynou mám také dobrý vztah.“ Z pozitivních vzkazů opět vynechal předsedu Okamuru. „Ten do nás spíš kope a kritizuje nás,“ uvedl Babiš.
Podle slov druhého muže SPD Radima Fialy je ale vztah obou předsedů urovnaný. V rozhovoru pro iROZHLAS.cz si také pochvaloval, jak Babiš občas SPD počastuje vlídnými slovy. „Už několikrát řekl, že si s námi dokáže vládu představit, že jsme voleni jako každý jiný a v opozici pracujeme dobře. Mám radost, že i z vyjádření pana Babiše je vidět, že o tom uvažuje jako my.“
Zatímco od šéfa ANO cítí náklonnost k možné spolupráci s SPD, a to i ve vládě, znepokojují ho vyjádření předsedkyně poslaneckého klubu ANO Aleny Schillerové. Ta před dvěma týdny v rozhovoru pro Seznam Zprávy řekla, že si vládu s SPD nedovede představit, hlavně kvůli klíčovému programovému bodu SPD: vystoupení z EU.
Schillerová také naznačila, že by jí nebylo proti srsti vstoupit do příští vlády s některými ze stran současné pětikoalice. Podobné náznaky v poslední době měli i 1. místopředseda ANO Karel Havlíček nebo poslanec Aleš Juchelka, byť zdůrazňují, že se rozhodne až po volbách a bude záležet na lidech. Nezavírají si tak cestu k SPD, ODS ani třeba KDU-ČSL.
„ANO je náš nejbližší koaliční partner, ale pokud si už hledá budoucího partnera v pětikoalici, znamená to, že chce minimálně částečně pokračovat v politice současné vlády. To je pro nás velmi zvláštní a zneklidňuje nás to,“ řekl Fiala.
Jak dál? Napoví eurovolby
Jelikož jsou sněmovní volby ještě daleko (podzim 2025), ANO i SPD tak mají ještě dost času na vzájemné „oťukávání“. A rozhodnout se, zda se z nich stanou regulérní spojenci, tuzí nepřátelé nebo budou pokračovat ve vyjetých kolejích.
ANO přeskupilo síly, tepe vládu a roste mu podpora. Čerpá od SPD i vládních konzervativců
Číst článek
„Obě hnutí mají nyní dostatek prostoru testovat různé typy strategií a sledovat ohlasy svých potenciálních podporovatelů. Proto si Babiš může dovolit o něco teatrálnější výstupy ve Sněmovně a Okamura se nyní nemusí proti ANO úzkostlivě vymezovat,“ domnívá se politolog Aleš Michal.
Nejbližším soubojem budou červnové volby do Evropského parlamentu. Zatímco SPD podle něj dává smysl zaměřovat se striktně na téma migrace, což souvisí s jeho radikálně pravicovým populismem, hnutí ANO bude muset vymezit svůj program pro oslovení širších voličských skupin komplexněji.
