Firma STV Group je jediným výrobcem velkorážové munice v Česku. Za poslední dva roky se objem její výroby zdesetinásobil. Většina produkce jde na Ukrajinu, do Armády České republiky i jiných armád zemí NATO. „Průmysl nebyl připraven na to, aby dokázal rychle zareagovat a rychle vyprodukovat takové množství munice, které se spotřebuje na Ukrajině,“ řekl v pořadu Českého rozhlasu Plus Peníze a vliv předseda správní rady STV Group David Hác.

Peníze a vliv Praha 15:40 12. března 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Přinesla podle vás válka na Ukrajině ze strany politiků a zčásti i veřejnosti zlom v pohlížení na obranu hlavně ve střední Evropě, když se ukázalo, že jsou pořád potřeba zbraně a válka v Evropě je reálná věc a trvalý mír bylo spíš asi naše přání? Vidíte to vy i nějak na úrovni firmy, že by se skutečně tedy ten pohled změnil?
Určitě válka na Ukrajině znamenala zásadní zlom pro celou naši společnost a samozřejmě i vláda na to adekvátně reagovala. Pokud si dobře vzpomínám, tak první jednání, které proběhlo mezi ministerstvem obrany a zástupci obranného průmyslu, bylo 27. února 2022, čili poměrně krátce po zahájení útoku Ruska na Ukrajinu.

Od té doby musím říct, že se dále prohlubuje komunikace mezi obranným průmyslem a evropskými institucemi, ale i vládou ČR. Nejen s ministerstvem obrany a paní ministryni Černochovou, ale i poradci, kteří mají na starost i obranu, jako je třeba pan Tomáš Pojar.

Výroba munice

Jak se tedy celá situace promítla konkrétně ve výrobě a zakázkách společnosti STV?
Pokud jde o naši výrobu, tak bych to rozdělil na dvě části. Ve výrobě munice, převážně pak velkorážové munice, se objem výroby zdesetinásobil za poslední dva roky. A co se týče oprav a modernizace techniky, jako jsou tanky, bojová vozidla pěchoty atd., tak tam jsme navýšili produkci zhruba pětkrát.

Předpokládám, že právě výroba velkorážové munice se tolik znásobila, protože je potřeba ve velkém ve válce na Ukrajině. Máte nějaké přímé kontrakty s Ukrajinou nebo jak to vlastně funguje?
Dodávky na Ukrajinu probíhají buď v rámci nákupu, který si realizuje ukrajinská strana sama, anebo v rámci programů, které jsou ze strany EU anebo Spojených států amerických.

Za vaši firmu je tedy nejdůležitější partner nebo zákazník vlastně kdo?
Z našeho pohledu jsou obě dvě cesty vyvážené, to znamená, že zhruba 50 procent si objedná přímo ukrajinská strana, 50 procent jde prostřednictvím vládních programů.

Vy jste loni dodali na Ukrajinu také raketomet RM-70 pojmenovaný Přemysl, který podstoupil generální opravu. Na jeho koupi se vybraly peníze díky iniciativě dárek pro Putina. Spolupracujete i na dalších projektech? Když tedy sejdeme o nějaká patra níže...
Samozřejmě je pro nás velkou ctí spolupracovat s panem Martinem Ondráčkem a celou iniciativou Dárek pro Putina. V posledních několika dnech byla dodána na Ukrajinu další část, která se realizovala právě prostřednictvím STV.

Byla to akce, která se jmenovala Robert Ďábel, v rámci které jsme dodali deset tun plastické trhaviny plus další ženijní materiál, který je určený na frontu.

Když jste zmínil plastickou trhavinu, tak kromě těch velkorážových střel je to další váš produkt. I ten směřuje v současné době hlavně na Ukrajinu? 
My sami nevyrábíme tzv. energetické materiály. To znamená, když říkáme, že vyrábíme plastickou trhavinu, tak nakupujeme energetický materiál a potom z toho vyrábíme to finální zboží, tedy trhavinu.

Jinak nakupujeme další energetický materiál, jako je trinitrotoluen, bezdýmné prachy atd. Majorita naší produkce samozřejmě v současné době jde na Ukrajinu nebo do Armády ČR a jiných armád NATO. Nicméně nezapomínáme ani na naše další zákazníky po světě, kde se snažíme dostát svým závazkům, většinou z dlouhodobých kontraktů. 

Dá se říct kdo jsou pro oblast těch trhavin ti jiní velcí zákazníci? 
Než Ukrajina, nebo Armáda ČR? Máme poměrně zajímavé prodeje jak na Blízký východ, tak do asijských zemí a některých afrických zemí.

Projekty Evropské unie 

EU od letošního roku nabízí stovky milionů eur pro konsorcia výrobců munice pro Ukrajinu. Hlásíte se o nějaké zakázky z tohoto programu? Uspěli jste v některých těchto projektech?
Musím říct, že EU a konkrétně komisař pro vnitřní trh Thierry Breton vyvinul poměrně velkou aktivitu v loňském roce na to, aby zmapoval kapacity evropského obranného průmyslu, a aby se pokusil dodat milion kusů velkorážové munice na Ukrajinu.

Program je rozdělen do tří částí, kde ta první část byly převážně dodávky ze skladů armád členských zemí NATO. Druhá část programu souvisela s výrobou ve členských zemích NATO nebo EU, která by byla přesměrována na Ukrajinu. My jsme se ale nemohli zúčastnit ani jednoho z těchto dvou programů, protože Česká republika prostě nemá zavedenou munici ráže 155 mm.

Používáme ještě stále ruskou 152 mm. Nyní je v běhu třetí část, nazvaná ASAP, a v její rámci bude docházet k navýšení kapacity pro velkorážovou munici. A tam samozřejmě máme stejně jako další české podniky přihlášeny svoje projekty.

Takže zatím jste se vlastně k žádné evropské podpoře nedostali… 
Co se týče evropských dotací, tak jsme zatím žádnou takovou podporu nečerpali.

‚Nebyli jsme připraveni‘

Když se ještě vrátím k té velkorážové munici, která je jednou z vašich hlavních výrobních programů. Ukrajina si stěžuje, že jí má málo. Česká vláda teď zorganizovala iniciativu společných nákupů Evropy této munice ze třetích zemí pro potřeby Ukrajiny. Proč je té munice u nás a v Evropě tak málo?
Myslím, že ten stav souvisí především s tím, jak jsme vnímali za posledních 20 let, případně 30 let bezpečnost Evropy jako takové.

Nedokázali jsme si představit, že by na území Evropy probíhala konvenční válka. Byli jsme připraveni na válku hybridní. Byli jsme připravení na to vyslat mírové jednotky kamkoliv po světě v celkem rychlém sledu, ale na tohle jsme opravdu připraveni nebyli.  

Ano, i chemické jednotky třeba...
Chemické jednotky nebo polní nemocnice. Jenže únor 2022 nám ukázal, že jsme se trochu přepočítali a že kromě elektronické války stále je tu prostě reálná hrozba obyčejné konvenční války, která je v mnohém podobná válkám první světové a druhé světové.

Takže ani průmysl nebyl připraven na to, aby dokázal rychle zareagovat a rychle vyprodukovat takové množství munice, které se spotřebuje na Ukrajině.

Nákupy munice mimo EU jsou fantastická iniciativa, shodují se lídři. Lotyši jsou frustrovaní pomalostí EU

Číst článek

A v těch třetích zemích, kde chce Česko a EU nakupovat, podle vás tolik té munice je? 
Tak v tomto musíme věřit panu premiérovi a panu prezidentovi, který řekl, že během několika týdnů bude ta munice dodána. Tak já myslím, že bude.

Možná je ještě důležité si uvědomit, že pokud se bavíme o třetích zemích, tak se nebavíme o nějakých zapomenutých afrických zemích. Jsou to země, které nejsou v rámci NATO. tedy ani Severní Amerika a není to ani Evropa. 

Takže měli dostatek jiné munice, třeba používané v Rusku nebo ruských zbraních, které jsou i na Ukrajině? 
Ano, oni mají svůj vyspělý průmysl a samozřejmě mají velkokapacitní vyspělou produkci a jsou schopni dodávat. Ta otázka vlastně možná byla jiná, totiž jestli jsou ochotni dodávat a jestli EU je ochotna platit. 

Což se ukázalo, že jsou obě strany ochotné. Jde tedy zřejmě o Blízký východ nebo nějaké takové země, ale to se asi neříká, že. Co je vlastně tím limitem třeba ve vašem případě v dálším zvyšování výroby munice?
Těch problémů je skutečně hodně. Musíte počítat s tím, že pokud budeme dále navyšovat výrobu, tak musíte investovat a na to potřebujete čas.

Například když chcete vybudovat novou budovu, potřebujete stavební povolení a všechna ostatní povolení, přičemž se ještě navíc jedná o speciální výrobu.

Stomilionové investice  

Obzvláště v Česku jsou povolení běh na hodně dlouhou trať, jak víme.
To je běh na dlouhou trať. K tomu musíte připočítat to, že je na světě pouze několik inžinýringových firem, které jsou schopny připravit projekt a vyrobit technologii.

Potom musíte sehnat lidi, musíte je zaškolit a samozřejmě prověřit, abyste je vůbec mohli do takto náročné výroby pustit.

Dají se sehnat na takto náročnou výrobu v České republice lidi? 
Musím říct, že poslední dobou ano. Tím, jak se nám automobilový průmysl trochu potácí v nesnázích, tak k nám přichází právě lidi, kteří byli dříve v automotive.    

Plánujete tedy teď nějaké významné investice?
Určitě. Investujeme každý rok stovky milionů korun. Momentálně máme právě v plánu rozšířit výrobu velkorážové munice, kde chceme zdvojit naši kapacitu, kterou v současné době máme. 

O jakých penězích se bavíme v tomto případě?
Bavíme se o stovkách milionů korun investic.

Češi dosud vybrali pro Ukrajinu přes šest miliard korun. Loni ale ochota přispívat výrazně klesla

Číst článek

Kde chcete tu výrobu rozšiřovat? 
Máme dva hlavní výrobní závody. Ten úplně hlavní je v Poličce, druhý máme v Hajništi v Novém Městě pod Smrkem. Tato investice by měla být v Poličce.

Mluvili jsme o tom, že vyrábíte trhaviny. Jak vlastně vypadá vaše spolupráce se státní firmou Explosia, kde vy jste odběratelem? Je Česko v této oblasti výroby trhavin nějak unikátní? A chystáte se třeba také rozšířit tuto oblast?
Nemyslím si, že bychom byli unikátní. Výroba bezdýmných prachů je nejenom v ČR, ale na dalších místech v Evropě i ve světě.

Nicméně je důležité zdůraznit, že to, že máme výrobu tady doma, je určitě důležité a že tato výroba by měla být využita především pro podporu obranyschopnosti ČR a pro podporu výroby munice, která leží na území ČR.

To znamená, že v ideálním případě, co se týče velkorážové munice, tak by ta výroba by měla odpovídat našim výrobním programům. A co se týče malorážové munice, tu vyrábějí v Česku dvě firmy, a to STV Group a Sellier & Bellot ve Vlašimi. Čili pokud se zajistí to, že hlavní část produkce (Explosie) půjde tímto směrem, tak samozřejmě to výrazným způsobem podpoří další růst průmyslu u nás.

Čili dokud státní Explosia nenavýší svoji kapacitu výroby, tak vlastně vy nejste schopni se nějak výrazně posunout? 
No my se posouváme, jinak bychom ani tu výrobu desetkrát nenavýšili. Ale je to samozřejmě obtížnější, protože my si musíme zajistit suroviny i z jiných zdrojů.

A doslova na jiných kontinentech. Je přitom o moc jednodušší vozit suroviny za 70 km vzdálené fabriky, než z výrobního závodu, který leží 1000 km daleko a u kterého soupeříte s ostatními zájemci o energetické materiály, kterých je obecně momentálně opravdu velký nedostatek.

Financování výroby 

Je určitým dalším limitem rozvoje jak vaší firmy, tak obecně zbrojovek, to, že vlastně pořád platí nějaké restrikce ze strany bank na financování výroby zbraní? Nebo se ten pohled mění?
Tak samozřejmě, pokud by se přístup bank a jejich akcionářů, kteří mnohdy nejsou v ČR, trochu změnil, a podařilo se nám uvolnit vázané finanční prostředky, které máme třeba v zásobách, do investic, tak nám to určitě pomůže. Nebo kdybychom dostali podobně jako jiné části průmyslu třeba investiční pobídky, to by nám určitě pomohlo.

Ale musím říct, že zase v tomto je ČR poměrně unikátní, protože za podpory vlády už v současné době Česká exportní banka dokáže profinancovat částečně i zbrojní průmysl.

Zbrojovka STV dodala trhavinu pro ‚Operaci Robert Ďábel‘. A chystá stamilionovou investici do výroby

Číst článek

Paní ministryně Černochová na setkání se zástupci obranného a bezpečnostního průmyslu také deklarovala, že hlavní téma pro ni je zajistit dostatečné financování našeho odvětví, a proto moc děkuji, protože je důležité, aby někdo toto téma opravdu zvedl. A aby nezůstalo jen u příslibu. 

Čili vy nemáte problém založit si u banky běžný účet, jak tvrdí někteří zbrojaři, nebo si vzít úvěr na větší výrobu?
Co se týče založení účtu, tak tam asi problém nevidíme. Minimálně u těch bank, se kterými spolupracujeme. Ale platí, že úvěrování rozvoje zbrojního průmyslu je složité.

Svět zbraní se v posledních letech díky novým technologiím hodně posunul. Vidíme to ostatně i ve válce na Ukrajině, že se válčí za využití digitálních technologií,  za pomoci dronů a podobně. Uvažujete také tímto směrem? Máte třeba nějaké nové projekty?
Firma, která by byla bez vývoje, je firma bez budoucnosti. Takže samozřejmě reagujeme na poznatky, které přicházejí z bojiště, které máme skutečně za rohem. Vedeme pravidelné diskuse s odborníky jak z řad armády, tak z řad odborné veřejnosti, a analyzujeme, jakým způsobem se zbraně využívají, co je potřeba, a snažíme se predikovat vývoj. Abychom mohli v budoucnu podporovat rozvoj a přezbrojení Armády ČR, protože naším hlavním cílem vždy bude podporovat Armádu ČR a obranyschopnost ČR. 

Na co konkrétně svůj vývoj tedy momentálně zaměřujete?
Jedním z těch vývojových programů jsou třeba elektronické zapalovače právě k velkorážové munici. Pracujeme také na řešení, které mohou spolupracovat právě s vámi zmíněnými drony. Dál bych to asi teď nekonkretizoval. 

Další vývoj 

Všichni si přejí, aby válka na Ukrajině co nejdřív skončila. Zrovna tak je samozřejmě obrovský konflikt Izraele a Palestinců v Gaze. Nicméně když to skončí, co to vlastně pro vás bude znamenat? Nebude to z vašeho pohledu špatná zpráva?
Pro nás to bude dobrá zpráva stejně jako pro zbytek světa. Pro nás se toho změní jenom velmi málo. Situace, která nastala, ukázala všem ve světě, že je důležité mít zajištěnu vlastní obranu.

Zároveň ukázala mnoha evropským zemím, že deficity, které byly v rámci financování armád, je potřeba dohnat. Myslím, že v ČR můžeme mluvit zhruba o částce 200 miliard, která odpovídá podfinancovanosti Armády ČR i přes navýšení rozpočtu.

Armáda kvůli kvalitě podšívky odmítá převzít neprůstřelné vesty. Ty ale přitom vojákům chybí

Číst článek

Když se podíváte na našeho hlavního zákazníka, což je Armáda ČR, tak ta momentálně přezbrojuje. My jsme samozřejmě součástí tohoto procesu a budeme mít za úkol armádu dál podporovat. Třeba životní cyklus nakupovaných děl Caesar, které používají velkorážnou munici 155 mm, je 30 let. Takže pro nás se vlastně nic nemění.

Přestože jste tedy zdesetinásobili výrobu, tak konec války na Ukrajině by znamenal, že to tempo bude pokračovat? 
Když se podíváte na tu situaci, jaká je, tak světové zásoby munice se snižují rapidním tempem. Takže minimálně po dobu dalších pěti let po skončení konfliktu bude celý svět pracovat jenom na tom, aby doplnil svoje skladové zásoby.

A v souvislosti s tím konfliktem se navíc přepočítává, jak veliké ty zásoby mají být. Pro výrobce munice to znamená, že na několik dalších let budeme mít o práci postaráno.

V těchto dnech je to čtvrt století, co je Česko v NATO. Co to z pohledu vaší firmy znamená?
Pro nás to znamená, že i my procházíme posledních několik let konverzí, stejně tak jako česká armáda. Končí naše práce směrem ke staré vojenské technice, která pocházela z dob Varšavské smlouvy, ke starým ráží munice, jako je 82 mm, 152 mm.

Modernizujeme svoji výrobu a máme nové výrobní programy právě pro munici ráží NATO, aby byla kompatibilní se zbytkem armád. Čili to znamená miny ráže 81 mm a dělostřelecká munice ráže 155 mm. Takže podobně jako česká armáda jsme konverzním programu, kde ještě máme kompetence k východním rážím, ale už získáváme nebo máme kompetence směrem k rážím NATO. 

Z pohledu vaší výroby a obchodu tedy členství NATO znamenalo určité povzbuzení? 
Dalo by se říct, že tím, že si rozšířím výrobní portfolio právě o nové výrobky, tak samozřejmě se nám rozšiřuje i spektrum zemí, kde se můžeme ucházet o zakázky. Takto určitě ano. 

Jana Klímová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít