Placením v rublech chce Moskva trestat Západ, tvrdí ekonom Semerák

Kdybyste měl v jedné, možná ve dvou větách popsat, v jaké ekonomické situaci se teď Ruská federace nachází, tak které věty by to byly?
Nejistota, očekávání dalších budoucích změn, protože celý ten šok se odehrál velice rychle. V podstatě dnes jsme lehce přes jeden měsíc od začátku sankcí a od začátku toho útoku na Ukrajinu. Dobíhají postupně staré zásoby. Lidé se učí zacházet se způsoby, jak obcházet sankce. A stejně to platí i pro ruské firmy.

Vy mluvíte o sankcích - dá se za těch pár týdnů vypočítat, jak silně na Rusko dopadly? 
My máme odhady, které se dělají předběžně, takže jsme schopni z historických dat trochu simulovat, co by se asi mohlo stát. Tyto odhady jsou samozřejmě vždy do značné míry nepřesné, protože vycházejí z historických údajů. Není tam vždy jasné, jak citlivě zareagují například další ruští obchodní partneři.

Co se týče skutečných dat o těch existujících dopadech, tam je to složitější. Ekonomická data se často publikují s větším zpožděním. Například HDP budeme znát spolehlivě možná za několik měsíců. Což se snaží konzultační firmy obcházet, takže hledají buď nějaké předstihové indikátory, nebo se snaží dělat si krátkodobé projekce. Pokud vím, tak Bloomberg se snažil odhadnout, jaký může být už současný rozměr dopadu na ruský HDP. Údajně jim vychází v těch jejich predikcích, že zhruba přišli asi o dvě procenta HDP.

Pak jsou samozřejmě predikce, které jdou dále do budoucnosti, které se dívají na celoroční dopady. Tam je to zhruba kolem zatím osmi, osmi a půl procenta očekávaných dopadů. Pokud ty šoky budou pokračovat v té současné míře.

Pak máme nějaké předběžné dopady na ceny. Za Rusko se dají sehnat týdenní cenové indexy, a tam se zdá, že například za ty první dva týdny v březnu ceny dohromady vzrostly zhruba o 4,5 %, takže ten inflační šok nabíhá. 

Nabíhá šok ve formě komplikování produkčních řetězců a výroby a samozřejmě se objevil šok v oblasti finančnictví, kde byla dostupná data o tom, jak během těch prvních dní se začaly objevovat fronty před ruskými finančními institucemi. A už jen vlastně přímo 24. února snad o 20 procent vzrostly výběry ze strany ruských klientů.

Ten inflační šok, to je také patrně faktor, který nejvíce doléhá na ty běžné občany Ruska…
Ano a ne. Je to hodně strukturální záležitost. Když se podíváme na ruskou ekonomiku jako takovou, tak ona je relativně méně otevřená než třeba Česká republika. Ten podíl obchodu k HDP je zhruba třetinový oproti České republice, což dopad například propadu rublu na životní úroveň do určité míry snižuje. Na druhou stranu je pravda, že co se týče průmyslového zboží, spotřebitelských komodit nepotravinového typu, tam se dá dovodit, že zhruba až tři čtvrtiny těch dodavatelských řetězců v nějaké formě závisely na zahraničí, takže tam se potom ten šok promítá poměrně silně, ať už šok způsobený propadem kurzu nebo šok související s tím, že přímo ty komodity nebo vstupy, na kterých jsou založené, nejsou dostupné. A pak je oblast potravin, kde kvůli tomu, jak Rusko nastavilo předchozí své sankce vůči západu po tom roce 2014, tak ten šok přímý je relativně omezený, protože už v té době začalo Rusko přepínat na domácí zdroje.

Má otázka možná spíš směřovala k tomu, jestli se tedy dá to celé zobecnit na jakousi pouhou frázi: Rusové v tuto chvíli kvůli invazi na Ukrajině strádají. Běžní Rusové…
Strádají, to je velmi široký pojem. Pokud bychom se podívali mimo hlavní města, tak z pohledu Evropana, i z pohledu běžného českého občana životní úroveň na venkově nebyla nějak výjimečná už před tou krizí a výrazně ji postihly už ty propady třeba po roce 2014. Co se týče strádání, zase je potřeba to diferencovat. Samozřejmě instagramová generace v Rusku bude strádat už jen kvůli přístupu k Instagramu nebo kvůli tomu, že se nebudou  moci ukazovat v  západních značkách anebo naopak to může pro ně zpřístupnit nějaké další možnosti, jak se vytáhnout, protože právě jen nějaká užší skupina těch původních uživatelů bude mít teď přístup k pašovanému západnímu zboží.

To, že odešly velké známé luxusní značky, to se podepsalo na úrovni života Rusů i nějak jinak, než že se teď třeba nebudou moct oblíkat tak, jak by chtěli?
Zatím to je spíš signalizační efekt. Samozřejmě každá ta firma má problém okamžitě propustit zaměstnance, okamžitě zrušit své fungování. Nemusí to být ani v jejím zájmu z hlediska loajality k těm původním zaměstnancům, takže platby typu sociálního pojištění, některých daňových příjmů, ty zřejmě zůstávají nebo minimálně budou ještě určitou dobu dobíhat, ale je zřejmé, že to, že tyto firmy tam budou mít méně aktivit, budou platit méně expertů, odejde zřejmě jejich zahraniční personál, to znamená další výpadek jak daňových příjmů, tak výdajů, které by pozitivně ovlivňovaly prodeje ruských firem v dalších navazujících sektorech.

Jak je na tom ruská burza?
Ruská burza s počátkem té invaze, když se objevila hrozba prudkého propadu zhruba o 40 procent, tak přerušila obchodování a další čtyři týdny až do druhé poloviny minulého týdne žádné obchodování neprobíhalo. Pak obchodování povolili… 

…ale spíše svérázným způsobem, takže povolili obchodování se zhruba 33 těmi nejvýznamnějšími společnostmi a nepovolovali prodeje cenných papírů těchto společností zahraničním subjektům. Nepovolovali tzv. krátké prodeje, které se dají velmi hezky použít k nějakým spekulacím na budoucí pokles ceny nebo hodnoty těchto papírů. Když bych se na to měl podívat hodně cynicky, tak se zdá, že ta kombinace  těch státních intervencí na těch trzích tím, že povolily prodej jen někomu, zase možná mohla být trochu cílená na některé konkrétní lidi, kteří se mohli tímto způsobem zbavit jimi držených cenných papírů  na úkor všech těch ostatních, kteří na ten trh přístup aktuálně neměli.

Už jsou to více než tři týdny, co EU odstřihla několik ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT. Víme, jak toto Rusko poškodilo?
To je hrozně zajímavá otázka, protože my vlastně nevíme, jak velký je ten šok spojený se systémem SWIFT. A de facto bychom to hrozně rádi zjistili, protože to vyloučení bylo v minulosti používáno jen ve velmi výjimečných případech. V podstatě tady máme případ Íránu.

Podobně i tady máme na sobě na sebe navazujících několik typů sankcí. Sankce na konkrétní ruské subjekty, konkrétní banky, vyloučení některých bank ze SWIFTU, sankce na konkrétní jednotlivce a na to ještě navazující devizová omezení z ruské strany. A můžeme předpokládat, že ten celkový dopad bude poměrně razantní, ale přičíst z toho nějakou malou část nebo větší část tomu SWIFTU zatím pořádně neumíme. 

Připomeňme, kolik těch bank vlastně odstřižen od systému SWIFT bylo?
Pokud vím, tak sedm zatím. Ten SWIFT fungoval v rovině jakési velké zbraně s neznámým dopadem. On může mít hodně velké dopady, protože zkomplikujeme a výrazně zdražíme platby. V momentě, kdy je problém zaplatit za zboží, tak nemá úplně smysl to dodávat. SWIFT sám o sobě se ale dá popsat čistě jako bezpečná komunikační síť mezi bankami. Takový - když bych to přirovnal lidově - WhatsApp mezi bankami, kterým si posílají zprávy o tom, co mají zaúčtovat, na který účet co připsat, jak funguje který dokumentární akreditiv, jestli tam nebyl nějaký problém. SWIFT jako takový se dá nahradit. Stejně tak se dají ty transakce obejít řadou jiných kanálů, ale je to výrazně dražší a může to narážet na některá další pravidla týkající se omezení transakcí, kde by hrozilo praní špinavých peněz nebo kde by banka neznala dobře svého klienta.

Pokud ještě nevíme, jaké dopady tedy to odstřižení od Swiftu mělo, tak známe už, jak problematické pro ruskou centrální banku bylo to omezení přístupu k devizovým rezervám?
To je zřejmě nejdůležitější část těch sankcí. Zdá se, že ruská centrální banka nemůže pohotově používat zhruba polovinu z těch asi 640 miliard dolarů devizových rezerv. Nicméně jsou tam zase určité výjimky. Pokud jde například o splátky ruského dluhu, tak podle informací, které máme, tak americké ministerstvo financí povolilo, aby minimálně část té úhrady šla na vrub aktiv, která byla původně zmrazena v rámci těch sankcí.

Když narážíte na ten ruský dluh, tak zvládá ho Rusko splácet?
Zatím se zdá, že ano, respektive byli schopni splatit tu první symbolickou částku, což bylo nějakých relativně malých, alespoň za normálních podmínek malých, 117 milionů dolarů, což de facto před rokem nebo před dvěma by to byla suma, kterou by asi zvládal splatit lecjaký ruský oligarcha, nemuseli bychom se spoléhat ani na ruský stát. Obavy ohledně toho byly poměrně veliké, ať už kvůli funkčnosti platebních kanálů nebo kvůli tomu, zda bude možné použít právě některá ta zmrazená aktiva. Takže právě těsně před tím, než bylo jasné, že Rusko se bude snažit zaplatit, některé konzultační firmy začaly publikovat poměrně pesimistické odhady týkající se budoucího bankrotu nebo finančního kolapsu Ruské federace, kde tu pravděpodobnost odhadovaly až na 80 procent. Jakmile došlo k té platbě, tak ty odhady samozřejmě začaly být podstatně vstřícnější. I když i dnes se pohybují v řádu desítek procent. 

V řádu desítek procent, že hrozí Rusku bankrot…
Že by hrozilo to, co označujeme jako default, to znamená, že by nebyli schopni obsluhovat ten svůj zahraniční dluh.

Tedy platební neschopnost.
Platební neschopnost. Není nutné si to představovat jako okamžitý kolaps celé ekonomiky. K tomu by asi nedošlo. Koneckonců tento typ defaultu, tento typ platební neschopnosti není v mezinárodních vztazích tak úplně vzácný. Pokud zkusím vylovit z paměti, tak myslím, že od 60. let zhruba možná až 140 případů podobných problémů se splátkami se v té světové ekonomice objevilo a samozřejmě většinu z nich běžný člověk dodneška stihl úspěšně zapomenout, protože neměly zase tak dalekosáhlé nebo dlouhodobé dopady.

Nebude teď podle vás růst to riziko, že by tedy mohl nastat default nebo jakýsi bankrot v Rusku s ohledem na to, že pokud se nemýlím, tak v příštích dnech čeká Moskvu mnohem větší splátka než těch 117 milionů dolarů?
Mluví se o tom, že příští týden, někdy 4. dubna, by měla jít na řadu splátka nejen úroků, ale i minimálně části jistiny z obligací, které mají hodnotu přes dvě miliardy dolarů, což už je trochu někde jinde. Zatím se ale zdá, že ruská strana alespoň z notifikací, které udělala ve vztahu k zahraničním partnerům, počítá s tím, že se bude snažit zaplatit. Opět bude záležet na tom, do jaké míry jí bude vstřícné třeba americké ministerstvo financí, protože se tuším jedná o obligace, které opět by měly mít splatnost v dolarech, takže by se jich týkala ta dolarová aktiva. Zatím se zdá, že i z této strany panuje nějaká míra vstřícnosti, takže zatím očekávání na trzích se zdají naznačovat, že by Rusko mělo být ochotné a asi i relativně schopné zaplatit.

Víme, jak na tohle všechno, o čem se teď bavíme, reaguje ruský rubl, ruská měna?
Na tom počátku ten ruský rubl vstoupil do něčeho, co se dalo označit jako volný pád. Klesl okamžitě na takovou tu symbolickou psychologickou hranici 100 rublů za dolar. Takže v podstatě jeden cent za jeden rubl. Pak když došlo k některým velmi nečekaným brutálním útokům nebo k útokům, které přišly tomu západu naprosto iracionální, jako například útok na tu záporožskou jadernou elektrárnu, tak se propadly nejen rubl, ale i některé východoevropské a v podstatě i západoevropské finanční trhy. A to bylo období, kdy i ten rubl klesl až prakticky ke 150 rublům za dolar krátkodobě. A pak se zase začal stabilizovat. Tento tento týden překvapivě dokonce mírně zhodnotil, a pokud si pamatuju poslední data, tak se pohyboval dokonce až někde mezi 80, 90 rubly za dolar, za čímž asi stojí zčásti zásahy ruských institucí, zčásti to, že povolily v omezené míře obchodování na ruských finančních trzích, byť jen s něčím a pro někoho, a tím pádem podpořily tu roli rublu. Možná do určité míry tam byly i nějaké spekulace týkající se právě těch až senzačních prohlášení o tom, že by rádi používali rubl v mezinárodních transakcích.

No jak čtete ten ruský záměr vyžadovat po Evropě platby za plyn, velmi významnou komoditu, kterou ruská federace vyváží jen v rublech?
Dá se to chápat jako svého druhu určitá schválnost nebo určitý pokus vzbudit pozornost nebo vytvářet další komplikace. Je možné, že v pozadí mohla být návaznost i na jiné nápady ruské vlády před několika týdny nebo dny diskutovali, že by teoreticky možná mohlo připadat v úvahu i hradit některé splátky toho ruského dluhu v rublech. Od toho tedy nakonec ustoupili. A zdá se tady být nějaká snaha trestat ten Západ dalšími komplikacemi, nebo donutit ten Západ, aby netrestal tolik ruské finanční instituce a aby se možná i zmírnil ten prudký propad rublu. Prakticky to nedává úplně velký smysl. Je to spíš formální záležitost, protože samozřejmě v dnešní době za normálních podmínek nakoupit nějakou měnu, zaplatit s ní není tak úplně velký problém.

Možná jeden z těch důvodů se může skrývat v myšlení alespoň části ruských elit. Něco, co jsme možná viděli i v myšlení některých konspiračních teoretiků na Západě. Úvahy o tom, že možná má obchodování v dolarech klíčovou roli pro pozici dolaru a stabilitu a moc americké ekonomiky. Reálně to ale tak úplně není. Už z toho důvodu, že se zdá, že podle dostupných informací zhruba dvě třetiny těch plateb probíhá v eurech, alespoň z evropské strany, a ne v dolarech. Takže spíš by šlo o nahrazení eura. Navíc řada teoretičtěji založených ekonomů moc nesdílí nějaké obavy z toho, že by došlo k opuštění dolaru v mezinárodních transakcích. Ten samotný ruský obchod by k tomu přispěl relativně málo. A i kdyby ten dolar byl opouštěn nějak výrazně více, tak se nedá moc očekávat, že by to znamenalo velké problémy pro světovou ekonomiku. 

Napadá mě závěrem, v tuhle chvíli je asi jen těžké odhadovat, jak vážná a dlouhá ta recese může být.
My nevíme, jak dlouho ty sankce budou trvat, což je základní proměnná. Pokud by nedošlo k nějaké rozumné adaptaci Ruska nebo alespoň částečně  změně toho režimu a ty sankce by zůstaly dlouhodobé, tak samozřejmě Rusko spadne dolů na nějakou nižší úroveň a pak bude pokračovat stagnace. Pokud by došlo k odbourání těch sankcí, může dojít k tomu, že pak v druhé polovině roku se ta ruská ekonomika začne sbírat a zejména na ty finanční problémy nebo finanční typy důvodů k recesi často ty ekonomiky následně reagují poměrně rychlým růstem. Takže dojde k prudkému propadu a následně k rychlému růstu. Co jsem viděl předběžné odhady, tak je v nich velký zmatek, ale cirkulovala čísla, kde si někteří ruští ekonomové troufli tvrdit, že možná příští rok, po tom letošním propadu by ekonomika mohla stagnovat či dokonce lehce růst o 1 %, ale je to skutečně velmi závislé na tom, jak dlouhé ty sankce budou a pak také do jaké míry se vybraným ruským firmám podaří najít nějaké způsoby, jak ty sankce alespoň částečně obcházet.