Farma Čapí Hnízdo. | Michaela Danelová, Český rozhlas

'Nadhodnocené položky, nejasný žadatel.'
Posudky upozorňovaly ROP Střední Čechy
na rizika farmy Čapí hnízdo

Praha|Hana Mazancová|

Čtěte celý článek

Jsou stručné a shodují se v jednom: podpořit projekt Čapího hnízda tak, jak byl představen, nebylo vhodné. Farma by sice dobře prezentovala investora, ale přínos pro celý region prokázán nebyl. Tak zní hodnocení jednoho z posudků, které si v roce 2008 objednal úřad ROP Střední Čechy, když o dotaci 50 milionů rozhodoval. Ten další zase pochyboval o tom, že by firma mohla splatit stamilionové úvěry. Server iROZHLAS.cz oba materiály zveřejňuje v galerii dokumentů.

Žádost o dotaci na výstavbu farmy Čapí hnízdo, kterou chtěla stejnojmenná společnost získat 50 milionů korun, přistála na stole úředníků ROP Střední Čechy v roce 2008. Pro posouzení projektu si nechal úřad zpracovat dva posudky. Ty měly říct, jestli by byl rekreační areál poblíž Olbramovic životaschopný, a zároveň jestli je v silách žadatele projekt finančně zabezpečit.

„Plánovaný areál by jistě úspěšně sloužil k prezentaci investora a k pořádání jeho firemních akcí, přínos pro celý region a efektivní využití vložených prostředků ale nebyly prokázány,“ shrnuje projekt první z dokumentů, které server iROZHLAS.cz získal podle zákona o svobodném přístupu k informacím.

Právě vlastní prezentace investora byl jeden z plánů, který firma v žádosti slibovala, mimo to třeba i „vzorovou produkci nezávadných potravin“, vzdělávání zaměstnanců zemědělských a potravinářských firem včetně trávení jejich volného času, případně „rekreace jiných návštěvníků – veřejnosti“.

Zmíněný posudek označuje multifunkční kongresový areál Čapí hnízdo za „rozsáhlý a finančně velmi náročný projekt“, kterému ale vytýká hned několik věcí.

Vzorová produkce

Tak například: stavebníkem a žadatelem o stavební povolení byla společnost IMOBA, která byla zároveň i vlastníkem parcel. Ta uzavřela nájemní smlouvu s firmou Farma Čapí hnízdo. Přesto ale u některých parcel nebylo podle posudku vlastnictví zřejmé.

Nadto firma v žádosti o dotaci prohlásila, že k nemovitostem nejsou žádná omezená práva. „Což je v rozporu se zápisem věcného břemene bytu u nemovitosti č. p. 2,“ stojí dále v posudku.

Některé z položek rozpočtu pak posudek označuje za „nadhodnocené“ a „přesahující i technické požadavky stanovené projektem“. Konkrétně posudek zmiňuje plán na vybudování jízdárny, která má svou konstrukcí připomínat čapí hnízdo.

„Odhad nákladů jen na dodávku nadzemní části konstrukce jízdárny včetně opláštění ve výši 15 000 000 Kč přesahuje obvyklé náklady na dodávku kompletně vybavené jezdecké haly použitelné i pro závodní účely,“ stojí v čtyřstránkovém hodnocení.

První posudek si můžete přečíst zde:

V případě, že ho nevidíte, vyčkejte, nebo znovu načtěte stránku.

Server iROZHLAS.cz se s žádostí o vysvětlení obrátil také na Farmu Čapí hnízdo, respektive její nástupnickou společnost IMOBA. Ta spadá do koncernu SynBiol, jehož komunikaci zajišťuje Agrofert. Mediální zástupce holdingu se ale kvůli běžícímu vyšetřování odmítl k věci vyjádřit.

„Areál Čapí hnízdo je významným lokálním zaměstnavatelem, pečuje o své okolí a přivádí do oblasti Olbramovic tisíce návštěvníků ročně,“ napsal Jan Pavlů z divize komunikace Agrofertu.

„Kromě firemních akcí slouží areál samozřejmě i veřejnosti – konají se zde svatby, dětské dny, poskytuje služby hotelu a restauracím, probíhají zde letní tábory pro děti a je zde také Ekocentrum pečující nejen o hendikepovaná zvířata, ale též poskytující širokou škálu výukových programů pro školy, školky, seniorskou turistiku a samozřejmě veřejnost,“ vzkázal ještě.

Kdo chce 50 milionů

Výtky obsahuje i další z deset let starých posudků. Třináctistránkový dokument posuzoval projekt po finančně-ekonomické stránce.

„Hned při počátečním studiu podkladů projektu vynikne nejednoznačná identifikace žadatele,“ píše hodnotitel v úvodu materiálu. V podkladech je, jak dále uvádí, uveden jako žadatel Farma Čapí hnízdo a ZZN Agro Pelhřimov, akciová společnost. Jenže přiložená daňová přiznání se sice týkala firmy ZZN Agro Pelhřimov, ale společnosti s ručením omezeným.

Pro připomenutí: padesátimilionová dotace byla určena pro malé a střední podniky. Dceřinou společnost s ručením omezeným ZZN Agro Pelhřimov převedl holding Agrofert na stejnojmennou akciovou společnost s anonymními akciemi. Takzvané akcie na majitele poté převzal neznámý vlastník a firma se přejmenovala na společnost Farma Čapí hnízdo. Týden poté požádala o dotaci.

„Nejasná vazba na firmu Farma Čapí hnízdo, a. s., není nikde blíže okomentována, proto by žadatel měl svou identifikaci jasně doložit a vysvětlit,“ stojí ještě v posudku.

Hodnotitel v něm dále chválí třeba zpracování investičního rozpočtu, jeho přehlednost a doloženost, ovšem s pár výhradami. Zpochybňoval zejména, že by Čapí hnízdo bylo schopné splatit bankovní úvěry.

„Výhrady vznikají k nezbytnosti a racionálnosti poměrně rozsáhlých nezpůsobilých investičních výdajů projektu, které zřejmě zbytečně značně navyšují potřebu bankovních úvěrů a tím (...) zhoršují schopnost projektu splatit celkové bankovní úvěry,“ píše se na páté straně.

Finanční bilance je podle hodnotitele přitom už tak „napjatá“. Problém by pro Čapí hnízdo podle posudku nastal i za situace, kdy by dotaci z ROP čerpal zpětně. Potřeba celkových úvěrů by tak činila asi 437 milionů korun.

„Tato situace by měla zásadní negativní dopad na schopnost žadatele splatit celkovou výslednou potřebu úvěrů a dramaticky by zhoršila již tak napjatou situaci ve financování celkových investičních výdajů projektu. Žadatel by nebyl schopen tuto výši úvěrů v přijatelné době pro banku splatit,“ stojí v posudku s tím, že se jedná o „finančně neprůchodnou“ variantu.

„Buď platí varianta 385 milionů korun úvěrů s podstatnými připomínkami, nebo v podstatě neprůchozí varianta 437 milionů korun úvěrů,“ konstatuje hodnotitel.

Ten proto středočeským úředníkům doporučoval, aby žadatel všechna problematická místa vysvětlil. K tomu ale podle inspektorů Evropského úřadu pro boj s podvody OLAF, který se případem také zabýval, nedošlo (viz box vpravo).

„Příjemce dotace nebyl nikdy vyrozuměn o tomto externím hodnocení a nikdy nebyl požádán, aby objasnil problematické prvky. Navzdory závažnosti expertních komentářů a absenci vysvětlení od žadatele byl projekt schválen,“ napsali podle Lidových novin inspektoři do závěrečné zprávy OLAF.

Současné vedení ROP Střední Čechy dnes zdůrazňuje, že posudky měly při hodnocení projektu takzvaný „doporučující charakter“.

„Skutečnosti (závěry) uvedené v externích posudcích byly zohledněny v rámci bodového hodnocení projektu. Bližší informace k průběhu hodnocení tohoto projektu a rozsah a způsob zajištění doplňujících informací vám nemůžeme sdělit, neboť oba hodnotitelé již na Úřadě Regionální rady nepracují,“ uvedl pro server iROZHLAS.cz ředitel úřadu Kamil Munia. Celý rozhovor s ředitelem Muniou si můžete přečíst ZDE.

Druhý posudek si můžete přečíst zde:

V případě, že ho nevidíte, vyčkejte, nebo znovu načtěte stránku.

Server iROZHLAS.cz o vysvětlení požádal i někdejšího šéfa ROP Střední Čechy Marka Kupsu, za jehož vedení úřad dotaci schválil. Kupsa, který aktuálně pracuje na ministerstvu pro místní rozvoj, je však momentálně na dovolené.

Podle Jany Mayerové, tehdejší statutární zástupkyně Farmy Čapí hnízdo, ale firma tato „odborná stanoviska“, jak píše, neměla k dispozici. „Takže jsme neměli ani možnost nic dodatečně vysvětlit či doložit. A co dostali (hodnotitelé; pozn. red.) k dispozici jako podklad pro svá stanoviska, vůbec netuším, ale očividně zdaleka ne všechno, jinak by k některým závěrům nemohli dojít,“ odmítla Mayerová výtku, že by žadatel nebyl dostatečně identifikován. Podobně pak odmítá i to, že by byly v projektu některé položky nadhodnocené.

Stejně tak firma podle ní jasně doložila, jak bude projekt financován. „Jinak by dotace nebyla udělena, stejně tak jsme dokládali financování a celou dobu vše konzultovali s pracovníky ROP – aby bylo vše správně. Navíc, s ohledem na množství kontrol, kterým tento projekt prošel, pokud by něco nebylo v pořádku, tak by nemohl být nikdy proplacen,“ doplnila Mayerová s tím, že s ohledem na probíhající vyšetřování se nebude více vyjadřovat.

A zmíněné posudky neměl podle středočeského exhejtmana Petra Bendla (ODS) k dispozici ani výbor regionální rady, kterému předsedal.

„My jsme je neměli vůbec k dispozici, (posudky) nebyly součástí dokumentace. My jsme dostali doporučení, o ničem takovém jsme nevěděli,“ uvedl Bendl, který dotaci pro Farmu Čapí hnízdo podepsal v létě 2008.

„Úřad Regionální rady neavizoval žádné problémy. Rada rozhodovala na základě toho, co připravil úřad. My jsme ani neměli právo do toho zasahovat, nebyli jsme posuzovatelé,“ doplnil Bendl.

Policie v souvislosti s možným dotačním podvodem obvinila jedenáct lidí včetně premiéra v demisi Andreje Babiše a poslance Jaroslava Faltýnka (oba ANO). Oba vinu odmítají, sám Babiš se nechal několikrát slyšet, že se jedná o účelové obvinění a snahu poškodit jeho a jeho hnutí. Poslanecká sněmovna oba politiky vydala k trestnímu stíhání letos v polovině ledna.