Jitka Štichauerová
Znamení: Kozoroh
Životní motto: Není ale celoživotní: Strašné je nemít nic, nač by člověk mohl čekat…
Co dělám v rozhlase: Táhlo mě to k mikrofonu, a jako někdo chtěl být popelářem – já hlasatelkou. Asi jsem si to opravdu moc přála, protože se mi sice pozdě, ale přece, povedlo být redaktorkou dopravního zpravodajství Zelené vlny. To ještě v době, kdy se vysílal páteční a nedělní odpolední pořad pro motoristy a jeho příprava i moderování mě ohromě bavilo. Hlasivky to ale nevydržely, takže teď si občas jen „pro radost“ natočím nějaký příspěvek. Střídavě se pohybuji v prostoru newsroomu jako produkční a na vysílacím pracovišti jako režisérka.
Před rozhlasem: Rozhlížela jsem se po světě a hledala, kam se zařadit. Ale dnešním pohledem to byly jen krátké epizody: technička v Telekomunikačních montážích, cizojazyčná korespondentka v Motokovu a referentka na Ministerstvu financí. Ačkoliv to v dnešní době asi není příliš „in“ – jsem věrná. Rádiu jsem věnovala téměř tolik let svého života (30), jako svému manželovi. V obou případech se občas divím, jak jsem to mohla vydržet.
Co mě baví: Mám ráda „krásno“ – vlastně všechno, co trochu dýchá uměním, ale i staré, dokonale řemeslně vypracované, obyčejné věci, které stačí drobně zrestaurovat – a sbírka na chalupě se pomalu rozrůstá… Ve volném čase hledám klid a pohodu, ráda si odpočinu, nepotřebuji si zvyšovat adrenalin a záměrně se nedívám na nervy drásající filmy, ani nechodím na konfliktní představení do divadel. Baví mě scházet se s lidmi, kteří mě svými myšlenkami dokáží obohacovat. Nemám ráda plytká setkání a považuji je za ztrátu času.
Co mě nejvíc dostane: To, co je blízké mě: perfekcionalizmus a přehnaný smysl pro pořádek – snažím se vyžadovat od všech, ale mám pocit, že přísloví „příklady táhnou“ zůstalo někde na smetišti dějin a na můj příklad okolí beznadějně nereaguje.
Z rozhlasové pavlače: (aneb víte, co se o Vás říká?) Dokážu být protivná (často i sama sobě), nepříjemná a jedovatá – pokud si to někdo v tu chvíli zaslouží. Předpokládám, že všichni, kterým se povedlo dostat se opravdu do mé blízkosti, dokáží moje občasné „nálady“ tolerovat, protože vědí, že to ve finále vlastně s nimi myslím dobře :-)
oddělení: oddělení podpory programu
Zkratka autora: jiš