Analytik Boháček: Selhali konkrétní lidé od ochranky Kapitolu po Trumpa, americká demokracie ale obstála

Lenka Kabrhelová mluví s amerikanistou Petrem Boháčkem.

Přehrát

00:00 / 00:00

PŘEPIS ROZHOVORU ↓

8. 1. 2021 | Washington / Praha

Šokované Spojené státy si kladou otázku, co se bude dít po středečním vtrhnutí davu příznivců Donalda Trumpa do budovy Kongresu. Čtyři lidé při nepokojích zemřeli. Zákonodárci nakonec i přes bezprecedentní narušení pořádku potvrdili volební vítězství Joea Bidena, který se ujme prezidentské funkce 20. ledna. Daly se po měsících nenávistné rétoriky a lživých tvrzení Donalda Trumpa o “ukradených volbách” středeční události očekávat? A jaké dopady budou mít na další vývoj v USA? 

Hudba: Martin Hůla
Editace, rešerše, sound design: Pavel Vondra, Tomáš Dufka, Marie Čtveráčková

Zpravodajský podcast Vinohradská 12 sledujte každý všední den od 6.00 na adrese irozhlas.cz/vinohradska12.

Máte nějaký tip? Psát nám můžete na adresu vinohradska12@rozhlas.cz.

„Na dohled odtud v bělostné budově Kapitolu právě začíná schůze Kongresu. Právě tady před Bílým domem prezident Donald Trump tisícům, nebo asi spíš desetitisícům svých příznivců vzkazuje: - Budeme muset bojovat mnohem tvrději. Teď je na Kongresu, aby se postavil tomuto neslýchanému útoku na naši demokracii. A jak tu skončíme, půjdeme spolu ke Kapitolu fandit našim statečným senátorům a kongresmenům. Ale některým asi tolik ne. Protože když budeme slabí, svoji zemi si zpět nevezmeme. Musíte ukázat sílu, musíte být silní. - O chvíli později už se mohutná řeka Američanů několika širokými bulváry valí ke Kongresu. - Bojujte za svobodu, bojujte za Trumpa, ještě čtyři roky. - Vlají tu americké, trumpovské, konfederační prapory. Vzkazy "Zastavte krádež" a jeden z mužů nese nad hlavou ceduli s nápisem "Oběsit zrádce". Ptám se ho, koho tím přesně myslí. - Kdo na sobě má čepici Trump, ten není zrádce. Já ti řeknu, jak se to pozná, je to jednoduche. Kdokoli řekne "zvolený prezident Biden", je zrádce. - Kolemjdoucí tento vzkaz oceňují, o kus dál skutečně Trumpovi příznivci postavili dřevěnou šibenici a na ní visí oprátka. Budova Kongresu s tou ikonickou bílou kupolí včetně improvizované tribuny, která už tu stojí pro inauguraci Joe Bidena, se nakonec ocitá v naprostém obležení Trumpových příznivců. “

Jan Kaliba (zpravodaj ČRo v USA)

„Good afternoon, you are watching ABC Newe life, we are following breaking news at this hour. Capitol hill... pro-Trump supporters.“

Breaking News ABC

„Just right next to me there is a massive amount of what appears to be blood on the ground here. At least one persone here has been injured.“

Breaking News NBC

„Přichází informace, že uvnitř budovy Kapitolu se střílelo, schůze Kongresu je přerušena a někteří lidé si pochvalují, že se schvalování Bidenova vítězství zastavilo. - Hodně z těchto lidí vlastní zbraň, když je naštvete, šeredně za to zaplatíte. Vidíte, jaký je tu teď blázinec? Podle mě buď vyhraje Trump, nebo bude válka. - Lidi přišli bránit svou zemi, takže jsem to čekal a doufám, že to skončí ve prospěch prezidenta Trumpa. “

Jan Kaliba (zpravodaj ČRo v USA)

„Světoví lídři odsoudili dění ve Washingtonu, při kterém příznivci amerického prezidenta Trumpa na několik hodin obsadili budovu Kapitolu. K výzvám k respektování demokracie se připojili zástupci EU, NATO i bývalí prezidenti Spojených států. “

„Votes for President of the US are as follows: Joseph R. Biden jr. of the State of Delaware has received 306 votes, Donald J. Trump of the State of Florida has received 232 votes. “

Mike Pence (viceprezident USA)

Pokud bychom se na to podívali s odstupem, tak už byli Joe Biden i Kamala Harris schváleni a potvrzeni spíš jako nastupující prezident a viceprezidentka. Takže v tomto smyslu demokracie neselhala.

To říká amerikanista Petr Boháček, který působí na FSV UK a AMO...
Spíš se můžeme bavit o tom, že selhala například ochranka amerického Kapitolu a že také možná poslední čtyři roky selhala spousta dalších lidí od prezidenta Trumpa. Od různých médií, jež nezamezila nejen narůstající polarizaci – ta tady byla vždycky – ale řekněme uvolňování a rozvolňování a podpoře radikálních částí pravicové části společnosti, které eskalovaly vtrhnutím do Kongresu.
Pro mě asi je nejzajímavější otázka, jestli toto byl buď konec toho Trumpova prezidentství a toho, jak podporoval a nepřímo umocňoval tyto radikální a násilné části společnosti, anebo jestli to opravdu je spíš začátek něčeho dalšího a toho, že v americké společnosti je část lidí, kteří jsou ochotni jít až na pokraj občanské války. A zda tento sentiment bude dále narůstat nebo naopak bude klesat.l

Petře, za běžných okolností, když se nepotýkáme s koronavirovou krizí, jste ve velmi živém kontaktu ve Spojených státech, jezdíte tam, máte tam své zdroje, kolegy, akademiky. Překvapilo vás to, co se stalo?
Myslím si, že do určité míry není překvapivé, že tam spousta lidí demonstrovala, ale spíše to, že jich nebylo možná tolik. Co určitě překvapivé je, že byli vpuštěni do Kongresu a že to opravdu došlo do takovéto fáze. Na druhou stranu si říkám, že to mohlo samozřejmě dopadnout mnohem hůře, pokud by tam byly silnější střety například s ochrankou. Velmi mě překvapila jedna věc – sice nyní už od února loňského roku, kdy jsem tam byl naposledy, se tam nemám šanci podívat, ale s lidmi a také s částí mojí rodiny, která ve Spojených státech žije, jsem v kontaktu. Spousta z nich jsou dlouhodobí konzervativci, voliči republikánů, kteří měli nějaké racionální, naprosto normální politické a hodnotové důvody, proč volili republikány, avšak za poslední čtyři roky se skutečně do radikálního spektra. Toto spektrum čerpá zejména ze široké řady různých dezinformací a konspiračních teorií. Ti lidé jsou podle mě velice právem naštváni, ale zároveň podléhají dezinformacím a sklouzávání k násilí. Překvapuje mě, že i velice vzdělaní a chytří lidé jsou schopni propadnout dezinformacím, alternativnímu světu, který jim předkládá den co den Donald Trump, celý jeho tým a alternativní část médií, a uvěřit tomu. Jsou schopni zajít tak daleko, že se odloučí od konzervativních hodnot a od toho, čemu celou dobu a celý život věřili, až na pokraj toho, že opravdu řeknou: „Toto se děje v situaci, kdy ukradnete volby.“ Vlastně to úplně omlouvají. Bude zajímavé sledovat, jestli nějaká část společnosti řekne: „Dobře, my nechceme občanskou válku a toto je nějaká hranice, za kterou bychom nechtěli jít.“ Anebo jestli opravdu řeknou: „Toto se zkrátka děje a my musíme i za cenu násilí a občanské války chránit Donalda Trumpa a svět, kterému věříme, jakkoliv je založen na lži, dezinformacích a naprosté nepravdě.“

Obě témata, která zmiňujete, se s evidentně stanou klíčovými úhelnými body další diskuze ve Spojených státech. Jak postup policie při středečním potvrzování Joea Bidena v roli prezidenta, tak i role sociálních sítí, sociálních médií. Zastavme se u obou těch momentů. Když se díváte na postup policie – sice jsme teď uprostřed toho momentu, zatím ještě toho pořádně mnoho nevíme – ale jak rozumíte tomu, že například v létě byli po zuby ozbrojení příslušníci bezpečnostních složek okolo Kapitolu v okamžiku velkých protestů, které ve Spojených státech byly proti rasismu. Tentokrát sami novináři, kteří pokrývají Kongres, během středečního dne podotýkali, že tam ta ochrana byla minimální. Jak tomu můžeme rozumět?
Myslím si, že výklad je jasný. Pořád se bavíme o Spojených státech, kde se měří dvojím metrem podle toho, kdo protestuje a s kým se bavíte. A teď mluvím zejména o barvě pleti. Není náhodou, že kontrast s protesty proti rasismu a proti systematickému potlačování menšin ve Spojených státech, a až vraždění, kdybych měl použít takové slovo, dostal od policie úplně jinou odezvu, než se stalo ve středu. To samozřejmě neznamená, že řešením bylo nějakým násilným postupem policie zamezit vtrhnutí, tak jednoduché to podle mne není. Ale jasně se ukázalo, kdo je opravdovou hrozbou americké společnosti. Nejsou to anarchisté, o nichž pravice dlouho říká, že všichni demokraté jsou anarchisté. Ti anarchisté jsou spíše na pravici, to jsou ti, kteří sahají po násilí jako nástroji. Tady vidím hlavní rozdíl v tom, že zatímco během léta protesty a násilí i v těch městech, která ty rasové nepokoje vyvolala, vycházely z toho, že existuje nějaká část společnosti, která je systematicky utlačována. Vede to k prokazatelným policejním vraždám a nespravedlnosti, mají tedy důvod nějak protestovat. Zatímco u včerejších protestujících byly protest a násilí, které zvolili, vzbuzeny, podporovány. Podpora vycházela hlavně od Donalda Trumpa a všech médií, která je ještě ten den, několik let předtím, vyzývala k tomu, aby se nebáli použít násilí, aby se nebáli jít až do Washingtonu a ukázat těm politikům a elitám, jak to tedy je, a hájit svoje práva. Takže tady vidím opravdu naprosto rozdílné zdroje násilí. A je také neuvěřitelné vidět, že v tom násilí, které vychází z nějaké opravdu reálné nespravedlnosti, se policie chová velice tvrdě, zatímco v násilí, které vychází ze lží a dezinformací, se policie bojí zakročit.

„We had an election that was stolen from us... And everyone knows it, especially the other side “

Donald Trump (prezident USA)

Velkou roli v šíření těch až nenávistných výzev právě ze strany prezidenta Trumpa sehrály zmiňované sociální sítě Twitter, Facebook a Instagram, které teď Donalda Trumpa zablokovaly. Jaké vidíte reakce ve Spojených státech? Nepřišel ten krok přece jen poněkud pozdě?
Nejsem na straně řešení, že zakázat ty platformy a sítě je tím nejlepším způsobem, jak se s tím problémem vypořádat. Nejsem si jistý. Chápu, že tady je nějaká linie, pokud politik nebo kdokoliv vyzývá vyloženě otevřeně k násilí, tak už je v rozporu se zákonem. Ale myslím si, že ten boj s těmi dezinformacemi se nevyřeší jen tím, že něco budeme rušit a zakazovat. Protože když se podíváme například na stanici Fox News – hlavní hlásná trouba konzervativismu a dlouhou dobu hlavní podporovatelé, obhájci Donalda Trumpa – tak i tato stanice se opravdu za poslední roky ve spoustě témat distancovala od toho radikálního křídla Republikánské strany, od lidí, kteří šíří dezinformace, odmítají výsledky voleb, kteří volali i po nějakém násilném útoku na Washington, DC. Tento proud, když ho přestala vysílat ta mainstreamová Fox News stanice, tak se prostě přesunul někam jinam. To by se podle mne dělo tak jako tak. Ale když se bavíme o těch lžích a dezinformacích, jak vznikly a proč byly takto umocněny, tak jedna věc je, že všechno to, co vidíme, že se děje ve Washingtonu, se stalo díky tomu, že ve Spojených státech je prezident, který toto umocňuje, Vyzývá k tomu, jeho jazyk je velice vytříbený v tom, aby nepřímo tyto segmenty společnosti podpořil. To se všechno může dít jedině tehdy, pokud existuje nějaký reálný důvod k naštvání, k nedůvěře vůči médiím a politikům a celkový pocit křivdy ve společnosti. A toho Donald Trump využil. Posunul to samozřejmě až na tu násilnou až šíleně eskalovanou rovinu, ale ten sentiment byl reálný a znikl tady díky předchozím generacím politiků, díky předchozím rokům, kdy byli obyčejní lidé odsouváni na druhou kolej před zájmy, řekněme, korporátu, před zájmy bohatších vrstev americké společnosti. Právě ony tu politiku opravdu silně kontrolují a zajistí, aby jejich zájmy byly upřednostňovány před zájmy obyčejných lidí. Přispěl k tomu prezident Obama, prezident Bush, prezident Clinton, všichni prezidenti předchozích dob, kteří se sice nálepkovali, že bojují za obyčejné lidi, ale byla to jen nálepka, která jim měla pomoct ke zvolení. Ale stejně potom dělali politiku pro ty menší zájmové skupiny. A to je opravdu dlouhodobý sentiment, který bobtnal, narůstal. A pak přišel Donald Trump, který ho sklidil a posunul o velký kus dál. Právě díky tomu vyhrál. Takže bych rozlišoval jednu věc, že tady opravdu je prezident, který tu celou situaci posunul do extrému, ale musíme se také bavit o tom, kde je to podhoubí, které umožnilo, že dezinformace, že všechny takové lži, virtuálně odlišný svět k té realitě, mohl vzniknout. Za tím jsou právě roky a dekády upozaďování zájmů obyčejných lidí před zájmy menších zájmových skupin.

„-Tohle je naprosto neuvěřitelné, doufám, že z toho vzejde něco dobrého. Nevím, jestli se to stane, ale Amerika se potřebuje probudit a uvědomit si, co se nám tu děje. Jestli se tohle dovolíme, tak se staneme socialistickou zemí. Nemohla jsem si to nechat ujít a doufám, že naši zákonodárci nám budou naslouchat a prozkoumají ty důkazy, místo aby říkali, že žádné nejsou. Myslím, že volby byly ukradené a nechápu, proč soudce a ostatní nezajímají důkazy. Místo toho nám říkají, že jsme šílenci, pravicoví extremisti a bůhví co ještě, ale my jsme jen pravověrní Američani. Pokud Joe Biden vyhrál férově, tak dobře. Ale nemyslím si to. - Říká Cindy, která stejně jako mnoho ostatních přicestovala kvůli dnešnímu dni z veliké dálky - v jejím případě až z Arizony na druhém konci kontinentu. A tak jako desetitisíce lidí tady a miliony v celé zemi věří Donaldu Trumpovi a jeho teorii rozsáhlého volebního spiknutí, a nikoli úřady, audity či desítkami soudních sporů potvrzeným výsledkům. “

Jan Kaliba (zpravodaj ČRo v USA)

Pokud mluvíme o posunu k extrému, který takovým způsobem umocnil Donald Trump a jeho příchod k moci za poslední čtyři roky, jakou roli v tom sehrála Republikánská strana, po celou dobu jeho vládnutí, v podstatě až do toho středečního večera, stála za Donaldem Trumpem jako jeden muž?
Je to tak. Republikánská strana před těmi více než čtyřmi lety myslím podepsala smlouvu s ďáblem. Byli si toho vědomi a do určité míry to dlouhou dobu fungovalo, dokonce velmi dobře. Co se s ní stane nyní, je velká otázka. Já bych zase byl možná zdrženlivý ve vyhodnocení té situace, že republikáni začnou ve velkém opouštět Donalda Trumpa. Protože i po tom, co se stalo v americkém Kongresu, téměř polovina z poslanců republikánských hlasovala pro neuznání výsledků voleb. Myslím, že tito lidé se budou pořád snažit, aby trumpismus přetrvával a fungoval. Jednoduše toto křídlo republikánské strany nezmizí, protože bude velice efektivní, stejně jako bylo efektivní v těch listopadových volbách. 70 milionů hlasů je velký úspěch poté, Donald Trump čtyři roky předváděl. Bude podle mne rozhodující, jak se mainstreamové části republikánských voličů budou dívat na to, co se stalo v Kongresu. Těch lidí, kteří tam vtrhli, nebylo mnoho. Myslím si, že to už jsou spíše okrajové části ve společnosti a velká část republikánských voličů – i těch, co volí Donalda Trumpa – se možná zastaví a řekne si: „My možná nechceme jít na hranici občanské války.“ Jestli to tak bude nebo ne, nejsem teď pár hodin po těch událostech schopen říct, ale myslím si, že toto bude opravdu určující. Stejně jako to, jak se k té situaci postaví Joe Biden a zda najde ten správný jazyk, způsob a formu, jak se vypořádat s danou situací tak, aby to i pro tu druhou stranu znělo jako něco přijatelného. Tohle opravdu nejsem schopen takto brzy odhadnout. Ale bude to rozhodující z hlediska toho, co bude definovat, jestli trumpismus a křídlo Donalda Trumpa do budoucích let bude fungovat, nebo nikoli.

Čili v přeneseném slova smyslu se bavíme o tom, jak silná je základna prezidenta Trumpa, jeho příznivců. Zmínil jste to už: volby ukázaly, že ta základna je docela velká. Vidíte nějaké náznaky, že by třeba začínala oslabovat? A teď už se dostáváme i k tomu, jak dopadly volby senátní ve státě Georgia, kde vyhráli demokraté – lze to brát jako náznak toho, že základna prezidenta Trumpa do jisté míry oslabuje?
Volby v Georgii dopadly velice těsně. Avšak vidím tam jeden poměrně jasný náznak. Podle mě těch 70 milionů hlasů pro Donalda Trumpa a úspěchy republikánů v těch listopadových volbách – ať už se bavíme o tom, že získali devět křesel ve Sněmovně navíc, že v 18 státech Spojených států drží jak legislativu, tak guvernérská křesla – tak poměrně těží zejména z toho, že Joe Biden je opravdu hlavním zástupcem politických elit posledních 40-50 let, na které jsou všichni ti lidé naštvaní. Kdyby demokraté byli schopni ukázat nebo nabídnout něco jiného než to, že se vracíme do těch starých let, jak to vždycky bylo, do toho, kvůli čemu Donald Trump vyhrává, byla by to myslím cesta, jak zaujmout i republikánské voliče. V Georgii se to projevilo tak, že jasným argumentem obou demokratických kandidátů bylo, že chtějí větší podporu pro lidi postižené ekonomickými dopady koronavirové krize. Teď mluvíme o těch přímých platbách až ve výši 2000 dolarů. A to bylo jasné zaměření, jasný „messaging“ jejich kampaně. Zatímco republikánští vyzyvatelé v tom neměli úplně jasno. Poučení je myslím jasné. Jestliže demokraté nebudou se stranou dlouhodobých elit a expertů a toho normálu, o kterém mluví, jejž představují všichni jejich prezidenti za posledních 40 let, a budou spíš stranou lidí a řešení jejich problémů – progresivní levicová politika, řešení obrovského studentského dluhu, nedostupnost zdravotnictví, nedostupná sociální mobilita a vlastně vymizení amerického snu, že každý může udělat se svým životem přesně to, co chce, na základě toho, jaké má schopnosti, ne na základě toho, kde se narodil – tak pokud se vrátí k těmto cílům a vizím, mohou zaujmout i republikánské voliče. Jestliže zůstanou stranou elit a Joe Bidena jako zástupce člověka, který je v politice 40 let, tak se obávám, že jim to úspěch nepřinese.

Byli zvoleni dva demokratičtí senátoři v Georgii – pastora z Atlanty Raphael Warnock a dokumentarista Jon Ossoff – jaká cesta se otevírá prezidentovi Bidenovi s ovládnutím Senátu k tomu, co bude všechno moct prosazovat ze svých slibů z předvolebního boje?
I tady bych zůstal zdrženlivý, protože to vítězství je velice těsné. Bude tam vždy rozhodovat jen jeden hlas, a to hlas viceprezidentky Kamaly Harris. Myslím si, že Joe Biden tím bude donucen k tomu, aby vždy hledal do určité míry nějaké konsensuální řešení i s republikánskou stranou. Nebudeme mít prostor k tomu, aby dělal nějaké velké reformy, což si ani nemyslím, že Joe Biden chce dělat. On opravdu není reformista, je prezidentem návratu do normálu. Konkrétně to například znamená, že v oblasti klimatické změny rozhodně nebude mít ambice ani kapacitu prosadit nějakou opravdovou reformu americké ekonomiky směrem k dekarbonizaci a směrem k plnění závazků vycházejících z Pařížské dohody. To myslím, že nikdy nebylo tak úplně Bidenovým cílem. Nebude k tomu mít ani politickou konstelaci, vzhledem k takto těsnému rozložení sil v Kongresu. A to je myslím to největší riziko. I když nyní demokraté drží v rukou Senát, tak i přesto je tím největším rizikem, že nebudou dostatečně schopni prosadit reformy, které zaujmou ty zmiňované voliče ze strany republikánů, kteří budou řešit sentiment, tu naštvanost lidí na politické elity. Podle mne je to to největší riziko, které může vést k návratu Donalda Trumpa v plné síle, protože bude moc říct: „Podívejte se, Joe Biden tady byl, demokraté tu opět byli a opět neudělali nic pro obyčejné lidi.“ Z mého pohledu je to velké riziko, bez ohledu na to, jestli o jeden nebo dva hlasy kontrolují Senát republikáni či demokraté.

V této souvislosti se na straně některých demokratických politiků, i třeba kongresmanů, objevují výzvy k tomu, aby byl prezident Donald Trump ještě zpětně podroben impeachmentu, aby mu to zamezilo v možném návratu do politiky. Je něco takového podle vás pravděpodobné?
Na impeachment je podle mne už málo času. Jediný rychlý impeachment podle dodatku 25 americké ústavy by byl na základě prezidentovy neschopnosti plnit úřad. Na to by byla potřeba zejména spolupráce viceprezidenta Mika Pence, celého kabinetu a celé vlády Donalda Trumpa. Myslím si, že na takovou podporu přece jen poslední dva týdny k předání moci nenajdeme. Takže to bych spíš vnímal skepticky. Tím, že se Mike Pence v těch nejdůležitějších momentech odklonil od Donalda Trumpa, se do určité míry očistil, ale zase si nemyslím, že by byl ochoten jít tak daleko a zajistit impeachment. Protože přece jen zbývají poslední dva týdny. Proč by si republikáni něco takového ještě sami na sebe ušili? Navíc když velká část republikánské strany pořád je na straně Donalda Trumpa. Podle mne ale součástí té diskuze a možného scénáře budou různé soudy a obvinění v otázce podněcování násilí, zpochybňování výsledků, snahy zfalšovat volební výsledky amerických voleb ze strany Donalda Trumpa. A to nemluvíme jen o tom, co se dělo v Kongresu ve středu, ale i o tom, co Donald Trump se snažil dělat ty poslední týdny. Můžu zmínit ten známý telefonát, kde se snaží přesvědčit úředníky ze státu Georgia, aby někde našli těch 11 000 hlasů.

„So look all I wanna do is this. I just wanna find 11 780 votes...“

Donald Trump (prezident USA)

To jsou myslím z několika právních pohledů nejen kriminální přestupky, ale přímo zločiny proti státu. A bude velice zajímavé, jestli se dostanou až před soud a jaký bude osud Donalda Trumpa.

Vzhledem ke všemu, co jste zmínil a v jaké jsme situaci, již asi lze do jisté míry označit za hraniční: Spojené státy opravdu prošly asi zásadním historickým momentem. Vidíte z té situace cestu ven? Ve chvíli, kdy se za 14 dnů ujme vedení Spojených států nový prezident Joe Biden. Bude mít v ruce možnost sjednotit zemi a nějak se z tohoto momentu pohnout kupředu?
Myslím si, že pokud si jako tu možná i jedinou a hlavní agendu svého prezidentského úřadu dá sjednotit zemi, také ve stínu koronavirové pandemie a nadcházejících obrovských ekonomických dopadů, které Spojené státy i celý svět čekají, mohl by najít nějakou cestu i se středovými republikány. Vidíme tu vlastně dvě věci. Zaprvé se nějakým způsobem dělí Republikánská strana na Trumpovské křídlo, které pravděpodobně bude ještě stále vzývat křivdu o ukradených volbách, podporovat vtrhnutí do Kongresu. A totéž se ale do určité míry děje i na straně demokratů, kde jedna strana chce opravdu reálné sociální, silné řešení těch problémů Spojených států. Pokud Joe Biden bude schopen najít odvahu nastolit opravdová řešení těch problémů – od pandemie po ty sociální – které jsou hlavním zdrojem a hlavním podhoubím současné eskalace, mohl by, myslím pro to i najít nějaké umírněné republikány, protože ti nemají zájem na tom, aby se společnost rozpadla, aby tu byla občanská válka. V tomto ohledu možná budu velkým optimistou. Nevěřím, že by Joe Biden chtěl být progresivním a reformním prezidentem. Ale má Kamalu Harris jako viceprezidentku a ve stínu těch okolností, pandemie i loňského léta se opravdu musí něco razantně změnit. To ho možná dožene k tomu, že změní veškerá svá přesvědčení, která držel 40 let, což je ta jediná naděje, kterou tu vidím. Jestli se to stane, nebo ne, je těžké říct. Ale jak říkám, jsem optimista a věřím, že se ve Spojených státech podaří změnit věci k lepšímu a změnit je zejména pro ty obyčejné lidi, kteří jsou nyní opravdu velice naštvaní.

Lenka Kabrhelová, Tomáš Dufka a Pavel Vondra

Související témata: Vinohradská 12, podcast, Vniknutí Trumpových příznivců do Kapitolu, D.C., Trump, Joe Biden, Donald Trump