„Dvakrát jsem se dostala do stavu, kdy jsem začala pochybovat, zda to vůbec budu schopná dopsat,“ přiznává v rozhovoru spisovatelka. Závěrečný díl trilogie končí těsně před tragédií na dole Dukla.
„Trend je negativní, máme ještě nějaký čas, abychom to zvrátili, ale musíme prostě bít na poplach,“ řekl ředitel sekce průmyslu a stavebnictví ministerstva průmyslu a obchodu Eduard Muřický.
Těžba ve velkolomu podle společnosti Sev.en skončí do dvou let. Pokud vláda návrh ministerstva schválí, půjde o v pořadí 15. národní přírodní památku v Ústeckém kraji.
Stát nabízí zatím neznámému zahraničnímu investorovi 280 hektarů převážně zemědělské půdy na stavbu průmyslové zóny, kde se budou vyrábět baterie do elektroaut.
Právě na základě posouzení EIA polské ministerstvo životního prostředí prodloužilo povolení pro fungování hnědouhelného dolu, který kritizují ekologové, až do roku 2044.
Západ uvalil po invazi Moskvy na Ukrajinu koncem února 2022 na ruský vývoz energií rozsáhlé sankce. Snaží se tak připravit Rusko o důležité příjmy z prodeje ropy a plynu.
„V červnu jsme se dozvěděli, že v okolí osady Dukla odkoupila firma Geomet pozemky. Teď v prosinci jsme se dozvěděli, že se tam má dovážet 50 tisíc tun kyseliny sírové ročně,“ říká starosta Újezdečku.
Podnikatel se nechtěl k uzavřené dohodě více vyjádřit. Žalobce Pavel Pukovec pak pouze uvedl, že je v podobných případech, kdy došlo k vrácení dotace a splnění všech podmínek, dohoda výhodná.
Co bude se státní firmou dál? Sikora serveru iROZHLAS.cz prozradil, že OKD chce „zezelenit“ a na svých pozemcích třeba investovat do fotovoltaických elektráren.
V roce 2022 podnik vytěžil 1,3 milionu tun uhlí a dosáhl čistého zisku 5,1 miliardy korun, nejvyššího od roku 2011. Letos má v plánu vydobýt 1,2 milionu tun uhlí.
Ústavní soud, který jeho kritici označují za zpolitizovaný, už předloni došel k závěru, že některé články základních smluv o EU odporují polské ústavě.
Těžba v dole Turów přináší nejen zvýšenou prašnost, hlučnost a pokles hladiny spodních vod, ale i riziko sesuvu půdy. Narušení terénu může poškodit budovy, které jsou poblíž dolu.
S pomocí 42 miliard z evropských dotací má dojít k transformaci uhelných regionů na Karvinsku, Sokolovsku a Ústecku. Fond od počátku provází pochybnosti o jeho účelnosti a transparentnosti.
V ložisku u Cínovce se nacházejí podle odhadů tři procenta světových zásob lithia, které se využívá pro výrobu baterií do aut. Těžba má odpůrce v Česku i Německu, má začít v letech 2026 až 2028.
Datový tým serveru iROZHLAS.cz analyzoval výsledky programu pro rekvalifikaci lidí propouštěných z Ostravsko-karvinských dolů. Ty teď paradoxně kvůli prodloužení těžby opět nabírají.
Na ploše zhruba tří hektarů vznikne 55 hradítek, které zabrání tomu, aby voda z místa odtékala. Díky tomu by se tam mohlo dařit vzácným druhům rostlin a živočichů.
Skupině firem českého miliardáře Zdeňka Bakaly patří na východě Moravskoslezského kraje na 15 tisíc pozemků. Server iROZHLAS.cz zmapoval, co to pro region znamená.
Ministerstvo průmyslu a obchodu však namítá, že obyvatele informuje nad rámec zákona. Slibuje navíc informační kancelář, kde by se občané měli dozvědět více o technologii těžby.
S končící těžbou v okolí Karviné by se z oblasti mělo odstranit i potrubí, pro které už nebude využití. Podle nadšence do místní historie se nad jejich umístěním moc nepřemýšlelo a jizví tak krajinu.
Lom Bližná má v teď rozlohu 9,5 hektaru, firma Kamenolomy ČR ji chce podle záměru zveřejněném na úřední desce Krajského úřadu Jihočeského kraje navýšit na téměř 13 hektarů.
Světová produkce lithia v roce 2021 činila 540 000 tun. Světové ekonomické fórum předpokládá, že do roku 2030 přesáhne celosvětová poptávka tři miliony tun.
Otevření nových těžebních prostor ale trvá. „Celý schvalovací proces je u nás martyrium. Než vyběháte všechny papíry, tak to trvá v průměru sedm let,“ popisuje Šimíček.
Rok 2033 je mezník, kdy by se v Česku podle plánů vlády mohlo přestat spalovat uhlí. Jak ale zjistil web iROZHLAS.cz a Radiožurnál, opozičním i některým koaličním politikům se tento termín nelíbí.
Ministerstvo životního prostředí uložilo investorovi, firmě MAWE CK, aby se vyrovnal s devíti připomínkami místních. Týkají se vlivů na vodní zdroje, zemědělskou půdu nebo celkový ráz krajiny.
Navíc se Egypt potýká i s nedostatečnou kapacitou plynovodů z Izraele. Stát totiž přeprodává izraelský plyn tak, že ho zkapalňuje a posílá dál do světa.
