Skupině firem českého miliardáře Zdeňka Bakaly patří na východě Moravskoslezského kraje na 15 tisíc pozemků. Server iROZHLAS.cz zmapoval, co to pro region znamená.
Ministerstvo průmyslu a obchodu však namítá, že obyvatele informuje nad rámec zákona. Slibuje navíc informační kancelář, kde by se občané měli dozvědět více o technologii těžby.
S končící těžbou v okolí Karviné by se z oblasti mělo odstranit i potrubí, pro které už nebude využití. Podle nadšence do místní historie se nad jejich umístěním moc nepřemýšlelo a jizví tak krajinu.
Lom Bližná má v teď rozlohu 9,5 hektaru, firma Kamenolomy ČR ji chce podle záměru zveřejněném na úřední desce Krajského úřadu Jihočeského kraje navýšit na téměř 13 hektarů.
Světová produkce lithia v roce 2021 činila 540 000 tun. Světové ekonomické fórum předpokládá, že do roku 2030 přesáhne celosvětová poptávka tři miliony tun.
Otevření nových těžebních prostor ale trvá. „Celý schvalovací proces je u nás martyrium. Než vyběháte všechny papíry, tak to trvá v průměru sedm let,“ popisuje Šimíček.
Rok 2033 je mezník, kdy by se v Česku podle plánů vlády mohlo přestat spalovat uhlí. Jak ale zjistil web iROZHLAS.cz a Radiožurnál, opozičním i některým koaličním politikům se tento termín nelíbí.
Ministerstvo životního prostředí uložilo investorovi, firmě MAWE CK, aby se vyrovnal s devíti připomínkami místních. Týkají se vlivů na vodní zdroje, zemědělskou půdu nebo celkový ráz krajiny.
Navíc se Egypt potýká i s nedostatečnou kapacitou plynovodů z Izraele. Stát totiž přeprodává izraelský plyn tak, že ho zkapalňuje a posílá dál do světa.
„Některá z těch rizik jsou ztráta stability zásypu, propady na povrchu terénu, plynová rizika – intenzifikace výstupů metanu, projevy výstupu radonu,“ uvedl za Diamo Pavel Malucha.
Na konci května se Zemský správní soud ve Varšavě postavil na stranu ekologických organizací působících v Polsku, Německu a Česku. Rozhodnutí ale Nejvyšší správní soud zrušil.
V protestech v obci Sojydly jsou aktivní hlavně ženy, kterým jde především o zdraví. Místní jezero je podle obyvatel plné kyanovodíku a těžaři teď chtějí postavit ještě další odpadní nádrž.
Návrh zákona počítá s postupným snižováním spotřeby ropy a zemního plynu, aniž by je zakazoval. Švýcarsko se v něm zároveň zaváže, že bude produkovat více energie z obnovitelných zdrojů.
„Pokud si srovnáte data z předchozího roku, tak došlo k poklesu ceny uhlí zhruba ze 400 dolarů za tunu na nějakých 160 dolarů za tunu v současné době,“ potvrdil ekonom.
„Potřebuji nějaký čas, abych si připravila všechny argumenty. Neřeknu jak, ale určitě se budeme odvolávat,“ vysvětluje jednatelka kašperskohorských lesů Hana Naušová.
V dole se zranilo celkem osm horníků, devátý musel do nemocnice proto, že se nadýchal zplodin. Mezi hospitalizovanými jsou dva Poláci a jeden Ukrajinec.
Podle ředitele České geologické služby Zdeňka Venery data, která Česko dostalo za první rok fungování stěny, dokládají, že bariéra zatím stanovená kritéria splňuje.
Financování násilného jednání a zločinecké strategie Ruska umožňují suroviny jako ropa, plyn, uran, uhlí a další nerosty a kovy, které se nacházejí daleko od Rusů téměř výlučně za Uralem na Sibiři.
„Demolice zahrnuje kromě objektu v bezpečnostním pásmu ještě budovu staré třídírny, která je velká, takže jsme zhotoviteli dali čas půl roku. Do konce září,“ říká Milan Paľo z darkovského závodu.
„Jak Česko, tak EU umí velmi dobře psát nejrůznější koncepce a strategie, ale trochu selhávají při jejich realizaci,“ komentuje návrh Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy.
Žalobu podaly například města Hodonín, Kyjov, Uherský Ostroh nebo obce Moravský Písek, Starý Poddvorov a další. Argumentují obavou z ohrožení zdroje pitné vody pro 140 tisíc lidí.
Vláda Středoafrické republiky odebrala těžební koncesi ve zlatém dole Ndassima kanadské firmě. Tu pak dostala společnost z Madagaskaru. Ta se podle GI-TOC objevuje mezi dceřinými firmami wagnerovců.
Celkem se dnes pod evropským kontinentem odhaduje objem břidlicového plynu, který by se dal vytěžit tzv. „nekonvenční metodou“, na 14 bilionů kubických metrů.