Příběh kauzy Bereta:
žalobkyně Máchová za jeden z úniků inkasovala až 23 tisíc, vyplývá z policejních dokumentů

Projděte si místa konspiračních schůzek v interaktivní mapě

Ondřej Golis


  • Detektiv Igor Gáborík a státní zástupkyně Dagmar Máchová podle detektivů vynášeli informace z více případu, než se dosud vědělo.
  • Gáborík podle obvinění s informacemi obchodoval třemi způsoby.
  • Máchová za vynesení informací v jednom z případů mohla dostat až 23 tisíc korun.
  • Úniky z vyšetřování dalších kauz potvrdila i policistka známá z kauzy Davida Ratha.
  • Server iROZHLAS.cz na základě policejních dokumentů sestavil mapu konspiračních míst, kde se hlavní aktéři scházeli.



Až dosud se na veřejnosti objevily jen střípky. Server iROZHLAS.cz však s pomocí policejních protokolů a klíčových výslechů zrekonstruoval kauzu, která otřásla policií. Případ úniků citlivých policejních informací Bereta (policisté uvádějí jen jedno T) se týká elitních kriminalistů i vrcholných pater státního zastupitelství. Zapleteni jsou však do něj i elitní advokáti či špičkoví manažeři. Podle kritiků takzvané policejní reorganizace způsobil případ dokonce pád Roberta Šlachty a jeho protimafiánského útvaru, který se po rozjetí kauzy Bereta sloučil s protikorupční policií do Národní centrály proti organizovanému zločinu.

Nenápadný dům poblíž pražského náměstí Jiřího z Poděbrad ani při bližším pohledu nevypadá jako sídlo detektivní kanceláře. Přitom právě v něm od letošního února oficiálně sídlí společnost GSM H, kterou spoluvlastní ústřední postava aféry policejních úniků, bývalý policista Igor Gáborík. U vchodu do domu však o detektivní kanceláři není ani zmínka. Spojitost s ní naznačuje pouze jméno Hercíkovi na jednom ze zvonků. Bydlí tam totiž další ze společníků GSM H Miloš Hercík. Na opakované zvonění však v úterý odpoledne nikdo nereaguje.

Detektivové jsou přesvědčeni, že právě v tomto nenápadném domě leží klíč k léta tušeným únikům informací, které jim bortily vyšetřování těch nejzávažnějších kauz. Gáborík, v devadesátých letech oceňovaný policista, po odchodu do civilu čelil podezření, že kromě klasických detektivních služeb díky skvělým kontaktům u policie a státního zastupitelství nabízel i nadstandardní servis za hranou zákona. Tedy že uměl sehnat tajné informace zevnitř policie a zastupitelství.

Do obchodování s nimi je podle kriminalistů namočená i ostřílená pražská žalobkyně Dagmar Máchová, jedna z hlavních odbornic městského zastupitelství na hospodářskou kriminalitu. Právě u ní v posledních letech končila velká část ostře sledovaných policejních spisů. Máchová byla opakovaně kritizována, že část z nich kvůli ní vyšuměla do ztracena. Třeba kauza opencard, v níž si vyslechli trest jen řadoví úředníci. V rukou kriminalistů skončili po rozsáhlé akci i detektiv a vedoucí odboru protikorupční policie Radek Holub a středočeský celník Pavel Šíma.

Igor Gáborík

  • Od začátku 90. let pracoval u pražské kriminálky.
  • V roce 1992 se podílel na objevení tří ztracených obrazů Pabla Picassa, za což byl odměněn.
  • V roce 1996 odchází od policie a stává se z něj pumpař - čerpací stanici v Praze - Ruzyni provozuje dodnes.
  • Působil také ve vedení společnosti Bena, kterou využil Radovan Krejčíř při podvodu na státní podnik Čepro, o Gáboríka se kvůli tomu zajímala policie, ale z ničeho ho neobvinila.
  • V roce 2000 rozjíždí jako jeden ze společníků detektivní kancelář.
  • Podle vyšetřovatelů při detektivní činnosti využíval kontakty mezi elitními policisty a státním zastupitelství a prodával citlivé informace.
  • Mezi Gáboríkovy klienty podle všeho patřily advokáti, velké společnosti, ale také například lobbista Ivo Rittig či exředitel Nemocnice Na Homolce Vladimír Dbalý.
  • Podle zápisků Dbalého stíhaného kvůli korupci mu Gáborík vynášel informace z policejního vyšetřování kolem Nemocnice Na Homolce,
  • „Byl vstřícný, usměvavý. Sympatický člověk na popovídání,“ řekl MF DNES jeden z bývalých Gáboríkových bývalých kolegů.

Jak vyplývá z policejního obvinění, s nímž se iROZHLAS.cz detailně obeznámil, skupina pracovala třemi způsoby. Za prvé, Gáborík od Máchové či Holuba podle policie žádal tajné informace o vyšetřování konkrétních případů týkajících se jeho klientů. Za druhé od nich měl kupovat dokumenty a dál je zobchodovávat a za třetí údajně nechával u detektiva protikorupční policie vyrábět kompromitující materiály. Máchovou s Holubem za to podle vyšetřovatelů odměňoval, žalobkyně minimálně jednou za vynesení části spisu údajně inkasovala peníze.

„Veškeré informace z probíhajících trestních řízení předával Radek Holub jako jeden z vedoucích příslušníků útvaru s celorepublikovou působností zabývající se korupcí a finanční kriminalitou Igoru Gáboríkovi, osobě působící mimo orgány činné v trestním řízení, a to ve prospěch jeho samého či jemu spřízněných dalších osob s vědomím toho, že Igor Gáborík za předání těchto informací dalším subjektům získává finanční částky coby platby za provedené služby,“ popisuje obvinění policistův prohřešek. Podobně podle detektivů fungovala také spolupráce Gáborík - Máchová. Detektivové skupinu stíhají ze zneužití pravomoci úřední osoby, neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací a přijetí úplatku.

Kriminalisté monitorovali odposlechy a sledováním řadu schůzek v pražských restauracích a kavárnách, ale i v bytě Máchové a Gáboríka. Na nich si hlavní aktéři měli předávat tajné dokumenty, z nichž nejméně dva u Gáboríka vyšetřovatelé nalezli. Podrobně však také prošli interní databáze Městského zastupitelství v Praze, z nichž údajně vyplývá, že Máchová lustrovala případy svých kolegů. V neposlední řadě vyslýchali policisty i státní zástupce. Server iROZHLAS.cz objevil díky policejnímu usnesení také doposud neznámé případy z aféry Bereta.

Případ Kodotex

V únoru a březnu 2013 měla Máchová na Gáboríkovo přání vytáhnout informace týkající se prověřování společnosti Kodotex, již měla policie v hledáčku kvůli možné hospodářské trestné činnosti. „V rámci osobní schůzky v bydlišti je neoprávněně předala Igoru Gáboríkovi, kdy se jednalo o informace o právě probíhajících úkonech trestního řízení, konkrétně o probíhajícím šetření firem, nájemců s tím, že jsou vyžadovány doklady, dále o vyžádání informace od společnosti Čepro, o očekávané právní pomoci vyžádané v Polsku a Maďarsku a o plánu přibrat ve věci znalce z oboru ekonomika k výši škody,“ vyjmenovává policejní dokument. Jak s informacemi Gáborík dále naložil, však policisté nepopisují.

Případ zmizelého muže

Kauza Bereta se prolíná i s případem Karla Nykla. Policisté se o něj pod dozorem městského státního zastupitelství od roku 2013 zajímají v souvislosti s daňovými úniky, muž navíc v srpnu 2013 zmizel a od té doby ho nikdo neviděl. Policie ho vykresluje jako náruživého sázkaře, který se rád napije, a také ho spojuje s bezdomovci. Nykl podle obchodního rejstříku od roku 2011 do února 2013 spoluvlastnil firmu Business credit management Czech republic, kterou soud v září 2013 poslal do insolvence. Přesně tehdy po Nyklovi policie vyhlásila pátrání, podle všeho se však o něj zajímala již dávno předtím. Vše nasvědčuje tomu, že muž posloužil jako bílý kůň a kdosi se evidentně chtěl dozvědět, co o něm kriminalisté zjistili. Máchová tak podle detektivů již v březnu 2013 kývla na Gáboríkovu žádost, aby k případu sehnala informace.

Případ Knauf

Máchová podle detektivů vynesla informace týkající se vyšetřování trestního oznámení, které v roce 2014 podala společnost Bahal na firmu Knauf kvůli nekvalitním omítkám. Bahal staví pasivní domy na klíč a omítky od společnosti Knauf používal. Zákazníci ale novostavby reklamovali právě kvůli opadávajícím omítkám. Bahal se na policii obrátil kvůli tomu, že podle jeho posudku v nich chyběl deklarovaný silikon. Knauf naopak tvrdí, že složení jeho produktu je v pořádku a omítky mohly opadávat kvůli špatnému postupu při stavbě.

Kvůli sporu zástupce Knaufu – známý advokát Marek Nespala – údajně spojil Gáboríka se šéfem Knaufu Radkem Bedrnou. „Mezi společností Knauf Praha a GSM H (detektivní kancelář Gáboríka) byla podepsána smlouva s předmětem činnosti související s poskytováním služeb, zejména poradenských, konzultačních a detektivních v oblasti podnikání klienta a s ním spjatých osob směřující k ochraně jejich majetku a jejich dobré pověsti, s měsíční paušální platbou ve výši 80 tisíc korun,“ vypočítávají kriminalisté. Gáborík podle nich poradil šéfovi Knaufu, aby kontroval dalším trestním oznámením.

Dagmar Máchová

  • Máchová začínala v 80. letech kariéru jako vyšetřovatelka prokuratury, jak upozornily LN, podle statistik se řadí k nejúspěšnějším tuzemským žalobcům. Zhruba v 90 procentech případů totiž kauzy, které jako státní zástupkyně poslala k soudu, skončily pravomocným odsouzením.
  • Jako státní zástupkyně podávala obžalobu například v případu Martina Vostárka, odsouzeného v roce 2002 na 14 let vězení za vraždu družky, jejíž tělo po činu rozřezal a několik částí poslal poštou na smyšlené adresy. Dozorovala i případ bývalého vysokého činitele předlistopadového režimu Karla Hoffmanna, odsouzeného v roce 2003 za sabotáž rozhlasového vysílání v srpnu 1968. Máchová měla na starosti také kauzu předražených zakázek na rekonstrukci českých zastupitelských úřadů, kde byl hlavním obviněným bývalý generální sekretář ministerstva zahraničí Karel Srba. V březnu 2006 byl nakonec zproštěn obžaloby; Máchová tehdy zproštění sama navrhla v závěrečné řeči.
  • Zkušená žalobkyně se v poslední době dostala do povědomí zejména kvůli kauze opencard, kterou měla až do začátku loňského roku na starosti.
  • Koncem roku 2014 sněmovní vyšetřovací komise k opencard rozhodla o podání trestního oznámení na Máchovou, a to pro podezření ze zneužití pravomoci úřední osoby. Kvůli chybám totiž podle komise před soudem stanuli pouzí úředníci, ne ti, kdo stáli u zrodu kontroverzního projektu.
  • Někdejší šéfka Máchové Jana Hercegová se za podřízenou postavila, Máchovou ale začala prověřovat Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS).
  • Loni v květnu prohledali kancelář Máchové detektivové Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ), nadřízení jí pak odebrali všechny trestní případy a byla převedena na netrestní úsek státního zastupitelství, loni v říjnu ji pak policie obvinila v kauze Bereta.
  • Na jaře 2012 Máchová jako dozorující státní zástupkyně odložila případ podezřelé zakázky na digitalizaci chorobopisů v Nemocnici Na Homolce, za což byla kritizována. Případ se znovu otevřel v roce 2013 a dnes je projednáván u soudu.
  • Podezření z možného vynášení informací čelila Dagmar Máchová už v roce 2005, a to kvůli údajně nadstandardním vztahům se Zdeňkem Pichlíkem, jedním z bývalých policistů, podezřelých z ovlivňování dvou případů, ani jednomu však vyšetřovatelé nic neprokázali.

Po jeho podání pak údajně pravidelně dostával od Máchové informace ze spisu vedeného k případu, které posléze předával Nespalovi. „Tyto informace byly využity při podání žádosti o přezkoumání postupu policie. Žádost o přezkum postupu podal 20. 5. 2015 Marek Nespala,“ uvádějí kriminalisté. Za svoje „služby“ si podle nich Máchová nechala zaplatit. Kolik přesně, to neuvádějí, pouze naznačují.

„Igor Gáborík na základě poskytnutých informací od Dagmar Máchové uložil jednateli společnosti GSM H Miloši Hercíkovi výběr finanční částky ve výši 23 tisíc korun, který toto učinil a z které Igor Gáborík Dagmar Máchové předal finanční prostředky v nezjištěné výši,“ zmiňuje policejní dokument klíčový moment. Detektivové získali také smlouvu mezi kanceláří Gáboríka a stavební firmou. Spočítali, že Máchová případ lustrovala ve 24 případech, a vyslechli k ní mimo jiných šéfa Knaufu Bedrnu.

Ten věc nechtěl pro server iROZHLAS.cz komentovat. „Mám meetink v Budapešti, pošlete esemesku,“ reagoval na telefonát. Později se ozvala šéfka marketingu stavební firmy Jana Tulachová. „Dle pokynů policie se nebudeme jakkoli veřejně vyjadřovat,“ napsala. Mluvit o svém zapojení do třaskavé kauzy nechtěl ani advokát Nespala. „Mlčenlivost, mlčenlivost, mlčenlivost. Rád bych, ale nemohu ani naznačit,“ nechtěl Nespala nic říct. Ani to, jestli se s Gáboríkem zná nebo se s ním scházel. „To je v souvislosti s poskytováním právních služeb a k tomu se nemohu vyjadřovat vůbec,“ bránil se Nespala.

Případ Savov

Máchová s Gáboríkem měli podle policie vynést informace do Velké Británie uprchlému miliardáři Františku Savovi. O jeho vydání usiluje česká justice kvůli obvinění ze stamilionových daňových úniků. „Dagmar Máchová ze sběrného spisu zjistila konkrétně informace k očekávané právní pomoci vyžádané v USA,“ jsou přesvědčeni detektivové. Do spisu kvůli Savovovi podle nich nahlédla nejpozději 27. 3. 2013 a opsala si údaje z dozorových prověrek k případu a ještě ten samý den je podle policie v podvečer u sebe doma předala Gáboríkovi.

Začátkem loňského roku se pak strhl poprask, když miliardářovi advokáti předložili soudu v Londýně dokumenty, k nimž se oficiálně neměli dostat. Jak u výslechu v kauze Bereta vypověděla státní zástupkyně Iva B., dozorující případ Savov, jednalo se právě o kopie ze dvou interních prověrek státního zastupitelství. „Byla to velmi nepříjemná situace, protože jednak Angličané chtěli vysvětlení a Nejvyšší státní zastupitelství žádalo odpověď, jak se tam dokumenty dostaly,“ prozradila státní zástupkyně u výslechu.

Server iROZHLAS.cz zajímalo, jak se k Savovovi dokumenty dostaly, jeho mediální zástupce Jan Hrubeš ale na zaslané otázky neodpověděl. „Považujeme za skandální, že veřejnoprávní Český rozhlas pokračuje v nepodložených spekulacích o spojení podnikatele Františka Savova s panem Gáboríkem a paní Máchovou, které se objevily v říjnu loňského roku v Lidových novinách, tehdy v deníku vlastněném Andrejem Babišem. Na druhou stranu není pokračování této dehonestační kampaně překvapením, pan redaktor Golis, stejně jako nový šéfredaktor zpravodajského webu ČRo Radek Kedroň, byli ještě donedávna zaměstnanci stejného vydavatelství na serveru Lidovky.cz a je zřejmé, že i nadále využívají k práci nelegálních úniků z vyšetřovacích spisů nebo jsou jimi stále účelově zásobeni,“ napsal Hrubeš.

Ani jeden ze zmíněných novinářů však v době, kdy pracovali na serveru Lidovky.cz, o Savovově případu v kauze Bereta nepsali. Sám Hrubeš loni tvrdil, že miliardář všechny předložené dokumenty získal legální cestou.

Případ Rencar vs dopravní podnik

Gáborík si 11. 5. 2016 domluvil s policistou Holubem schůzku v restauraci Giovanni v Kožné ulici v centru Prahy, kde mu předal dva listy A4 se záznamem o schůzce detektivů řešících případ Rencar versus pražský dopravní podnik. Firmy vedou spor o lukrativní pronájem reklamních ploch v pražské MHD, jenž chce dopravní podnik Rencaru předčasně vypovědět kvůli údajně nevýhodným podmínkám. Pronájem je podepsán až do roku 2031 a v případu se tak hraje o stamiliony.

Zkraje loňského roku do Rencaru vtrhli protikorupční policisté a odnesli si velké množství dokumentů, jak informovaly Lidové noviny. Firmu kriminalisté vyšetřují právě kvůli smlouvě s pražským dopravním podnikem. Gáborík proto již v lednu 2016 požádal Holuba o vytažení informací z vyšetřování v bistru Ugova Čerstvá šťáva, obchodního domu na pražské Národní třídě.

Podle detektivů plánoval informace předat advokátovi Martinu Řandovi zastupujícímu Rencar, jemuž byly podle obvinění určeny. Řanda to ale popírá. „Od pana Gáboríka jsem žádné informace týkající se případu vztahů mezi dopravním podnikem a Rencar Praha nepožadoval ani jsem žádné takové informace od něj neobdržel. Za žádné takové informace jsem tedy ani nic neplatil, a to ani panu Gáboríkovi, ani komukoli jinému,“ napsal serveru iROZHLAS.cz. Jisté je, že protimafiánský útvar Gáboríka s Holubem sledoval a jejich setkání zdokumentoval.

Případ falešného obvinění elitního advokáta

Holub podle detektivů na žádost Gáboríka vyrobil falešné usnesení o vyšetřování elitního pražského advokáta Karla Muzikáře zastupujícího v miliardovém sporu o lokomotivy České dráhy proti plzeňské strojírenské firmě Škoda Transportation. Národní dopravce měl i přes pozdní dodávku lokomotiv zaplatit Škodě po prohrané arbitráži přes miliardu korun. Dráhy zastoupené Muzikářem ale její výsledek zpochybnily a podaly trestní oznámení proti jejím dvěma rozhodcům. A to mohlo být důvodem vzniku „kompra“.

„Na základě požadavku Igora Gáboríka účelově upravený záznam o zahájení úkonů trestního řízení se týkal podezření ze spáchání trestného činu podvodu, eventuálně jiných trestných činů, jichž se mohl dopustit Karel Muzikář. Popřípadě jiní advokáti z AK Weil, Gotshal & Manges (Muzikář advokátní kancelář vede) poskytovali klientovi právní stanoviska v rozporu se zákonem o advokacii, s cílem poškodit klienta a získat neoprávněný prospěch,“ uvádějí policisté.

Případ loni v listopadu na Radiožurnálu komentoval i sám Muzikář. „On (Holub) tam svévolně změnil informace, neinformoval, nezadal to do systému, neinformoval o tom dozorujícího státního zástupce, toto vynesl a setkal se se soukromou osobou (Gáboríkem), která není z řad Policie České republiky, a tyto informace jí vynášel,“ popsal tehdy.

kancelar_170420-100914_pek.jpg
Oficiální sídlo detektivní kanceláře GSM H, kterou spoluvlastní stíhaný expolicista Igor Gáborík | Foto: Ondřej Golis

Případ Homolka

Bereta je úzce spjata i s jednou z největších korupčních afér současnosti, kauzou Vladimíra Dbalého. Někdejší ředitel Nemocnice Na Homolce si o schůzkách s Gáboríkem psal v dnes již jeho dobře známých poznámkách. Vyplývá z nich, že Gáborík kryl záda také lobbistovi Ivo Rittigovi a skupinu kolem Dbalého pravidelně seznamoval s postupem vyšetřování kolem nemocnice. Informace mu měl z policejních databází vytahovat opět Holub.

Skupina kolem Dbalého podle policejního obvinění v kauze Bereta měla mít tak dobrý přehled, že exředitel Homolky předem věděl, že ho policie přijde zatknout a o domovní prohlídce v domě rodičů jeho manželky. Média krátce po zadržení Dbalého informovala o policejní blamáži: policisté měli o plánované prohlídce informovat osobu z vesnice, kde dům stojí. Potřebovali si totiž dopředu domluvit takzvanou nezúčastněnou osobu, která ze zákona musí u prohlídky být. Dotyčný ale Dbalého varoval, tvrdili tehdy Dbalého obhájci.

Sami policisté ale v dokumentech ke kauze Bereta nabízejí jiný příběh. „Radek Holub získal podrobné informace 24. 6. 2014, kdy byla provedena instruktáž a rozdány materiály s konkrétními informacemi plánovaných procesních úkonů. Získané informace předal Holub Igoru Gáboríkovi již dne 24. 6. 2014, neboť v tento den, před započetím realizace, byl hlavní podezřelý Vladimír Dbalý informován o plánované domovní prohlídce chaty jeho manželky,“ píšou. Oba muži se podle nich sešli minimálně v následujících dvou dnech, kdy Holub informoval Gáboríka o běžící policejní akci kolem Nemocnice Na Homolce.

Úniky nejen v kauze Nemocnice Na Homolce, ale i v jiným případech u výslechu ostatně potvrdila i jedna z jejích vyšetřovatelek Jana Š. „I v jiných případech jsem se s nimi setkala, ale někde to mám zprostředkovaně, nebyla jsem u toho přítomna. Obecně si myslím, že nejen u našeho útvaru, ale u policie je problém s úniky informací, a několikrát se mi stalo, že mí podřízení, kteří se vraceli z jiných realizací jiných organizačních článků, se mi zmínili o tom, že na místě, kde byli na prohlídce, bylo podezřele uklizeno nebo že bylo vidět, že nás tam někdo čekal. Obecně v mých kauzách, kde jsem byla buď hlavní zpracovatelem, nebo vedlejším, tak to byl únik v Homolce, který jsem popsala, a pak jsem dělala spis s názvem Důvěra, ten souvisel s hejtmanem Davidem Rathem. I tam došlo k úniku informací,“ popsala u výslechu zmiňovaná vyšetřovatelka. Ta je známá nejen z kauzy Homolka, před soud dostala i soudce Josefa Knotka a Ladislava Jelínka a právě někdejšího hejtmana Davida Ratha.

Případ Pupp

Detektiv Gáborík si měl u celníka Pavla Šímy objednat informace o minoritním „problematickém“ akcionáři karlovarského hotelu Pupp Petru Cvrkovi. Vyzvedl si je přímo v Šímově práci ve Zdibech u Prahy. „Předal Gáboríkovi neoprávněně požadované informace, konkrétně osobní údaj s adresou trvalého bydliště a záznamy s uvedením jeho trestní minulosti,“ píše se v obvinění na adresu Šímy. Za službu si pak celník podle něj zdarma na tři dny půjčil vozidlo z autopůjčovny na pražském hlavním nádraží a převzal peníze. Konkrétní částku však kriminalisté nezmiňují.

Gáborík pak informace předal advokátovi Janu Součkovi. Ten loni v červnu nechtěl věc pro Radiožurnál komentovat, Cvrk ale tvrdil, že ho kdosi sledoval a vyhrožoval mu. Plánoval totiž nakoupit akcie Puppu pro zahraničního investora. Při bližším ohledání vlastnického zákulisí hotelu prý však narazil na podivné věci.

„Na přelomu února a března loňského roku jsem monitoroval pohyb zvláštních osob v mém okolí. Byl jsem konfrontován telefonickým vyhrožováním, následně osobním sledováním sebe i svých blízkých,“ popsal Radiožurnálu.

Server iROZHLAS.cz oslovil všechny hlavní aktéry kauzy Bereta. Nikdo z nich se však k obvinění nechtěl vyjádřit. Gáborík položil telefon a na zaslanou SMS zprávu již nereagoval. Sdílný nebyl ani jeho obhájce Roman Lamka. „Nebudu nic komentovat,“ řekl jen. Holubův advokát Vlastimil Rampula blíže případ také nekomentoval. „Můj klient s obviněním nesouhlasí,“ reagoval pouze. Advokát Dagmar Máchové Vít Široký nebral telefon vůbec a na SMS neodepisoval. V minulosti ale odmítal kauzu jakkoliv komentovat.

Kauzu nekomentovala ani dozorující vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová. „Ve věci nadále probíhá vyšetřování proti všem obviněným, bližší informace o úkonech nemůžeme podat,“ reagovala na dotaz.