České předsednictví EU bylo úspěšné i neúspěšné
Češi to chtěli Evropské unii osladit a zároveň ji sladit. Taková hesla padala před začátkem půlroční etapy, kdy Praha stála v čele sedmadvacítky. Tahle doba dnes končí. Dokázalo české předsednictví Unii vést v rozbouřených vodách hospodářské krize? Nebo selhalo a Evropa se ocitla bez kapitána, jak napsaly jedny francouzské noviny?
Tady jsou odpovědi významných bruselských novinářů a analytiků: "České předsednictví skončilo a my jsme stále naživu - tím chci říct, že očekávání byla před šesti měsíci velmi nízká," řekl analytik Centra pro studia evropské politiky Piotr Maciej Kaczyński.
Připomíná také, že Češi museli od počátku čelit velké skepsi. Předcházející francouzské předsednictví bylo považované za velmi úspěšné.
Praha tak rozhodně neměla lehkou startovní pozici. Zvlášť když z Paříže zaznívaly hlasy, které prorokovaly české selhání, upozorňuje zpravodaj týdeníku The Economist David Rennie.
"České předsednictví se stalo obětí nespravedlivé kritiky. Jedním z důkazů, že tahle kritika je nespravedlivá, je to, že se objevila ještě dřív než předsednictví začalo. Francouzi doslova skandálně roztrubovali, že to bude katastrofa."
A byla to nakonec katastrofa nebo ne? Odpověď není jednoznačná. Tady je názor Piotra Macieje Kaczyńského: "Co se týče různých politik a legislativních návrhů na úrovni Unie, bylo české předsednictví velmi dobré. Ale na vysoké politické úrovni to byla katastrofa, protože březnový pád vlády Mirka Topolánka se ukázal být koncem českého politického vedení Evropské unie."
Podle Kaczyńského nebylo další dva měsíce po pádu vlády jasné, jaká je situace. Nejprve vládl dosavadní Topolánkův kabinet v demisi, poté nastoupila vláda úředníků. Obě konstelace byly politicky velmi slabé a český vliv v Unii se radikálně snížil.
Kaczyński dává za příklad 2 summity evropských lídrů: v březnu byl premiér Topolánek jedním z klíčových hráčů, který spoluurčoval agendu Evropy. Jeho nástupce Jan Fischer už ale v červnu neměl žádnou politickou autoritu. Summit zvládl velmi dobře, ale z pozice čestného zprostředkovatele. S vlastními nápady nebo řešeními za Česko přicházet nemohl.
S tímto pohledem souhlasí také David Rennie z týdeníku The Economist. Upozorňuje, že chybám se nevyhne žádné předsednictví. Češi ale podle něj dělaly přesně ty přehmaty, které každý předem čekal, což byla voda na mlýn kritikům. Brusel a s ním celá Evropa tak poslouchaly peprné výroky premiéra Topolánka a došlo i na pád vlády, který už byl v minulosti několikrát ve vzduchu.
"Prezident Klaus, který si o sobě samozřejmě myslí, že je velkým vlastencem, by měl podle mě pořádně zpytovat svědomí, pokud vyvolal pád vlády, protože svou zemi nesmírně poškodil."
David Rennie i Piotr Maciej Kaczyński se shodují, že v učebnicích historie po českém předsednictví zůstane jen pád vlády a následné zmatky. Vina náleží českým politikům, a to bez ohledu na stranické barvy: Jedni sledovali jen úzce stranické cíle a svrhli vládu uprostřed předsednictví, druzí si zase pro svůj křehký kabinet nedokázali vyjednat podporu ještě před 1. lednem.
Podle Rennieho a Kaczyńskoho je to škoda, protože Češi si v řadě oblastí vedli dobře: Zvládli lednovou plynovou krizi, hájili principy jednotného trhu proti protekcionismu, prosadili sblížení Unie s postsovětskými zeměmi. Takovému pohledu přikyvuje i někdo, od koho bychom to asi úplně nečekali: Zpravodaj francouzského listu Le Figaro Pierre Avril.
"České předsednictví si z francouzské strany vysloužilo velkou kritiku. Ta byla ale podle mě v řadě případů nebyla oprávněná, protože české předsednictví dělalo svou práci velmi dobře. Je jen škoda, že to skončilo takhle, protože je jasné, že české předsednictví neskončilo 30. června, ale v momentě pádu vlády Mirka Topolánka."
A největší úspěch českého předsednictví podle Pierra Avrila? Spor o protekcionismus, ve kterém Praha dokázala udržet na uzdě ochranářské tendence Paříže. Taková chvála určitě překvapí z úst novináře, jehož deník jinak české předsednictví zahrnoval palbou kritiky. Snad i to je pro právě končící české předsednictví příznačné: Názory na něj jsou opravdu pestré.
Panuje shoda na tom, že česká státní správa si vedla na výbornou a zákulisní chod předsednictví bez potíží zvládla. Když si uvědomíme jak nadáváme na naše úředníky, tak to určitě není poznatek k zahození. Jak jsme slyšeli, na politické úrovni už je hodnocení mnohem kritičtější. Ale abychom ještě jednou ocitovali Pierra Avrila z Le Figara: "Češi vedli Evropu v době nejhlubší hospodářské krize v dějinách integrace. Vzhledem k obtížnosti úkolu můžeme říct, že to docela zvládli."
Přečtěte si také:
Česko předalo v Litomyšli předsednictví EU Švédsku
Českou street party navštívily v Bruselu tisíce lidí
EU se na summitu shodla na všem, české předsednictví se dočkalo chvály
Německo maximálně podpoří ČR v závěrečné fázi předsednictví EU
Česko navrhuje za předsedu Evropské komise znovu Josého Barrosa
