Budova Diamond Point na pomezí pražského Těšnova a Karlína | Michaela Danelová / iROZHLAS.cz

Solitér na pomezí Těšnova.
‚Diamond Point je bránou do
Karlína,‘ říká architekt Aulický

Praha | Dominika Píhová a Michaela Danelová |

Administrativní budova Diamond Point některým lidem připomíná parník nebo loď. Podle jejího autora, architekta Václava Aulického, to ale nikdy nebyl záměr. „Není to samozřejmě tak, že si architekt řekne: uděláme loď a dáme tam stožár jako na parníku. Je to dané stylem, který je mi vlastní,“ směje se, zatímco spolu s redaktory serveru iROZHLAS vyhlíží na Prahu z teras budovy.

Václav Aulický

Jako architekt se proslavil hlavně návrhem Žižkovské televizní věže. Mezi další významné realizace patří soubor budov Transgas na Vinohradech nebo přestavba budovy City Tower, původně zamýšlené pro rozhlas. Od roku 2005 působí na Fakultě architektury ČVUT jako vedoucí ateliéru.

Při chůzi po chodníku nebo jízdě po přilehlé silnici si teras v nejvyšších patrech budovy jen těžko všimnete. Diamond Point z úrovně ulice zaujme hlavně stříbřitým vzhledem a mohutnou ocelovou lávkou v ulici Ke Štvanici, která zajišťuje pěší trasu Florenc – Hlávkův most a slouží i pro přístup do budovy. Kvůli provozu na přilehlé, dopravně velmi vytížené ulici Ke Štvanici by totiž běžný přechod nebyl možný.

Podmínkou stavby lávky bylo, že montáž nepřeruší provoz v této ulici. „Celá lávka byla proto vyrobena jako jeden kus spolu s vlastní pochozí konzolovou částí se zábradlím, dovezena na staveniště včetně kompletní povrchové úpravy a jedním montážním pohybem osazena na připravené pylony,“ vzpomíná Aulický.

Provoz na pražské magistrále nedaleko administrativní budovy Diamond Point

Provoz na pražské magistrále nedaleko administrativní budovy Diamond Point | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: Český rozhlas

Čelo jedné čtvrti

Architekt o budově mluví jako o solitérovi, jelikož nemá přímé vazby na strukturu okolní zástavby a musí v těsné blízkosti u severojižní magistrály zvládat roztříštěné a různorodé prostorové poměry v okolí. „Především v souvislosti se vznikající rozsáhlou výstavbou v oblasti Karlína vytváří jakési čelo či bránu rozvíjející se pražské čtvrti,“ vysvětluje.

Na všech částech Diamond Point jsou použita transparentní skla, hliník a ocel. Podle architekta je tomu tak ve snaze vytvořit ve vztahu k okolním stabilním a opticky uzavřeným stavbám dojem určité lehkosti a dynamiky.

„Prosklená fasáda má ještě jeden technický důvod. Je to jednak potřeba tlumení hluku z intenzivní okolní automobilové dopravy a jednak vazba na řešení vytápění a chlazení v souvislosti s použitím tepelných čerpadel, což vedlo k použití principu dvojité fasády,“ dodává.

Pohled na hotel Hilton z terasy Diamond Point

Pohled na hotel Hilton z terasy Diamond Point | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: Český rozhlas

Diamond Point byl realizován v letech 2004 až 2005. Václav Aulický na budově spolupracoval se svou dcerou, architektkou Magdalenou Pappovou. Celý komplex se skládá ze dvou administrativních křídel – vyšší má 10 podlaží, to nižší osm. A právě výška stavby byla diskutovaným tématem dávno před jejím vznikem.

„Jsme na hranici Prahy 1 a Prahy 2, kousek dál vidíte střechu ministerstva zemědělství a dopravy a vršek hotelu Hilton. Tady bylo zapotřebí kreslit složité panoramatické zákresy, abychom prokázali, že jsme srovnaní,“ popisuje Aulický.

„A to se nám stala ještě taková neuvěřitelná věc. Tehdejší ÚHA (Útvar hlavního architekta hl. m. Prahy - pozn. redakce) vedl spor s památkáři, protože právě oni, k mému velkému pozitivnímu překvapení chtěli, aby tahle budova, respektive její jižní část byla ještě vyšší, a byla tak větší dominantou na začátku Karlína. Varianta tedy byla, že to bude 10 a 14 pater vysoké, ÚHA to ale kategoricky odmítl.“

Manažer Vala na terase Diamond Point

Manažer Vala na terase Diamond Point | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: Český rozhlas

Kůň i parník

Po terase Diamond Point se během sychravého rána procházíme také s manažerem budovy Vítězslavem Valou. „Pojďte, ukážu vám koně. Nikdo mi nevěří, ale pojďte se podívat,“ vyzývá nás a ukazuje směrem na jihovýchod, kde se v mezeře mezi domy opravdu objevuje socha Jana Žižky na pražském Vítkově.

Pohled na sochu Jana Žižky

Pohled na sochu Jana Žižky | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: Český rozhlas

Je to právě Vala, kdo zmiňuje, že se budově často kvůli jejímu tvaru přezdívá loď nebo parník. Ačkoliv Aulický připomíná, že to nikdy nebyl jeho záměr, právě voda v minulosti do velké míry udávala to, jak bude Diamond Point řešen.

„Když jsme se dívali na povodňové mapy z roku 2002, tohle místo bylo takovým suchým ostrovem. I proto nám investor dal podmínku, že energetika musí být na uliční úrovni, nikoliv v suterénu, který se může zaplavit,“ popisuje architekt.

Výhled na Prahu viditelný z terasy Diamond Point

Výhled na Prahu viditelný z terasy Diamond Point| Foto: Michaela Danelová | Zdroj: Český rozhlas

Vala doplňuje, že budova povodně 2002 nezažila, voda v roce 2013 ale kolem Diamond Point jen protekla. Problém nastal, až když povodeň ustupovala. „Na Žižkově byla průtrž mračen a tady na Florenci kanalizace nestíhala,“ upřesňuje a pokračuje: „Ale jinak, když jsou povodně, chodí nám sem lidi a fotí si to odsud.“

Negrelliho viadukt v rekonstrukci a pohled na Vltavu

Negrelliho viadukt v rekonstrukci a pohled na Vltavu | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: Český rozhlas

Řečiště až k Vítkovu

Podle architekta riziko zaplavení existuje vlastně u všech domů v okolí. „Hydrogeologové říkají, že dno Vltavy bylo před miliony let i na Pankráci a řeka byla tehdy široká asi čtyři kilometry. Například na tom Pankráci jsou pod dnešním terénem normálně naplavované říční terasy. To byste nevěřili. Všude tu byla voda. Postupně ale klesala. Stabilní řečiště sahalo k Vítkovu, Karlín byl naplavovaný písek. Když je dnes povodeň, řeka teče, kudy tekla v minulosti,“ říká, zatímco obdivuje výhled na pražskou magistrálu.

Hradčany z Diamond Point

Hradčany z Diamond Point| Foto: Michaela Danelová | Zdroj: Český rozhlas

„Úžasný a neobvyklý pohled je tady na Vltavu a Hradčany. Jde odsud mimo jiné vidět pěkně taky na věž a Transgas,“ uzavírá Aulický.

S architektem Václavem Aulickým se iROZHLAS vydal také na Žižkovský televizní vysílač či střechu City Tower na Pankráci. Na články můžete přejít kliknutím na názvy staveb.

Žižkovský televizní vysílač a pohled na Prahu

Žižkovský televizní vysílač a pohled na Prahu | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: Český rozhlas