Na rok 2017 v Česku můžeme nahlížet různě, ale ze všeho nejvíc byl rokem politických paradoxů. Pojďme zmínit – tentokrát v trochu lehčím tónu – ty nejmarkantnější.
Vypadá to, že první pokus Andreje Babiše o vytvoření regulérní vlády s důvěrou si můžeme odškrtnout. Podporovat menšinový kabinet ANO odmítly všechny strany a toleranci připustili jen komunisté.
Tak je to konečně jasně venku. Prezident Miloš Zeman prohlásil v televizi Barrandov, že klidně nechá vládnout Andreje Babiše bez důvěry poslanecké sněmovny třeba celé čtyři roky.
Jeden moment z jednání o vydání Babiše a Faltýnka by neměl zapadnout. Faltýnek pronesl větu: „Když nás vydáte, bude to naše morální vítězství. Když nás nevydáte, bude to naše morální satisfakce.“
Vzpomínáte na slavnou bajku George Orwella Farma zvířat? Zvířata vyhnala z farmy nenáviděného majitele pana Jonese, aby mohla hospodařit sama a bylo jim tak líp.
Jsou prezidentská setkání s občany v krajích kampaň, nebo nejsou? Spor Miloše Zemana s úřadem pro dohled nad financováním politických stran se potáhne ještě dlouho.
Mandátový a imunitní výbor sněmovny začal řešit žádost policie o vydání Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka k trestnímu stíhání pro podezření z dotačního podvodu v kauze Čapí hnízdo.
Jedno ze základních politických pravidel říká, že pokud má nějaký tah vypadat dobře, musí se provést rychle a čistě. Jinak je výsledný dojem mizerný. Vyučovat by se to dalo na příkladu Valachové.
„My v KDU-ČSL už máme plné zuby být tím poštěkávajícím šestiprocentním ratlíkem ... Chceme být vůdčí, rozhodující silou,“ říká sebevědomě Pavel Bělobrádek.
Jak se zachoval Miloš Zeman v případě udělení milosti Jiřímu Kajínkovi? A kdo vlastně Kajínek je? Někdo mezi Nikolou Šuhajem a Jasonem Bournem? Komentář Petra Honzejka.
