Autor

Petr Sobotka

Autor Meteoru od roku 2014

Působí ve Tvůrčí skupině popularizace vědy a techniky, v rámci které připravuje pořad Meteor pro stanici ČRo Dvojka a Leonardo Plus pro stanici ČRo Plus.

Pořad Meteor provází Petra Sobotku celým životem. Už jako chlapec pořad poslouchal při rodinné snídani a Meteor byl jedním z hlavních faktorů, které ho nasměrovaly k zájmu o vědu. Astronomii se věnoval už od základní školy a inspirací mu byly právě astronomické příspěvky Meteoru. K rozhlasové práci ho pak přivedl právě Ivo Budil, autor Meteoru v letech 1992-2006.

S Českým rozhlasem externě spolupracoval od roku 2003 jako host-astronom Meteoru, od roku 2005 jako autor článků s tématikou vesmíru. Od roku 2006 byl hlavním autorem a moderátorem pořadu Nebeský cestopis, který přinášel každý týden novinky a zajímavosti z astronomie, meteorologie a fyziky. Nebeský cestopis pokračuje v nové podobě i na stanici ČRo Plus v rámci pořadu Leonardo Plus jednou za čtrnáct dní s významnými popularizátory astronomie dr. Jiřím Grygarem a prof. Petrem Kulhánkem.

Pochází z Kolína. Vystudoval bakalářský obor astrofyzika na Masarykově univerzitě v Brně. V letech 2008-2013 pracoval v P.R. oddělení Astronomického ústavu Akademie věd. Od roku 2009 je tajemníkem České astronomické společnosti.

Jeho koníčkem už od dětství je astronomie. Zajímá se o sport, film, politiku a vůbec veškeré dění na naší planetě a v tomto vesmíru.

Za svou práci na poli proměnných hvězd a popularizace astronomie v roce 2012 získal Kvízovu cenu České astronomické společnosti.

Kontakt: petr.sobotka@rozhlas.cz

RSS autora

Články autora

|Petr Sobotka |Zprávy z domova

MAPA: lesní výpravčí s červenou čepičkou. Kde můžete narazit na datla černého, Ptáka roku 2017

Rok červenky uběhl jako voda a nastává rok datla! Kampaň České společnosti ornitologické Pták roku 2017 chce letos poukázat na význam lesů ve střední Evropě. Datel černý vyhledává druhově bohaté lesy s mohutnými starými stromy a naplňuje tak heslo kde je datel, tam je zdravý les. Podívejte se do mapy, kde datla najdete ve vašem okolí a vyražte na procházku.

|Petr Sobotka |Vesmír

Oceán na Marsu

Máte rádi potápění v moři, plavbu po oceánu nebo splavování řek? Novou atraktivní lokalitou pro vodní sporty je Mars. Bohužel to předpokládá cestovat v čase o mnoho milionů let dozadu. Na druhou stranu je ale výhodou, že mapu rozložení vodních ploch na Marsu máme už dnes!

|Petr Sobotka |Vesmír

Nalezena atmosféra plná uhlíku

Občas si stěžujeme na vydýchanou atmosféru plnou oxidu uhličitého. Ale to ještě není nic v porovnání s atmosférou, kterou teď objevili vědci ve vesmíru. Ta je plná čistého uhlíku. Není to ovšem atmosféra žádné planety, ale neutronové hvězdy a je to vůbec poprvé, co se podařilo objevit složení atmosféry neutronové hvězdy.

|Petr Sobotka |Vesmír

Pallas povýšila na protoplanetu

Díky pozorováním planetky Pallas z Hubbleova dalekohledu astronomové zjistili, že je ve skutečnosti jakýmsi vývojovým mezistupňem mezi planetkou a planetou. Její povrch je pokrytý různě tmavými oblastmi, které ukazují na dynamický vývoj tělesa. Od jejího vzniku ji tedy neovlivňují jenom vzájemné srážky s dalšími planetkami, ale také vlastní vnitřní změny.

|Petr Sobotka |Vesmír

Mars nezrezavěl vodou

Když se řekne Mars, téměř každému z nás se vybaví pojem "rudá planeta". Co však způsobuje toto zvláštní zabarvení? Doposud se věřilo, že přítomnost kapalné vody v minulosti byla důvodem ke korozi hornin bohatých na železo. Vypadá to však, že tato teorie se vypaří stejně, jako voda na Marsu. Experiment dánských vědců totiž ukázal i jiný možný způsob vzniku červeného zbarvení - proměnu hornin.

|Petr Sobotka |Vesmír

Sondy našly na Měsíci vodu!

Nezávislá měření tří sond potvrdila na povrchu Měsíce přítomnost molekul vody. Jejich koncentrace není nijak vysoká, ale vodu už není třeba hledat někde pod povrchem. Objev mohl být učiněn už před deseti nebo i čtyřiceti lety. Pokud je vysvětlení vědců správné, můžeme očekávat vodu i na jiných tělesech Sluneční soustavy.

|Petr Sobotka |Vesmír

Jupiterovy dočasné měsíce

Astronomové mají důkazy o existenci dočasných měsíců Jupitera. Už pátým známým případem se stala kometa Kushida-Muramatsu, kterou přitažlivost největší planety Sluneční soustavy zachytila v roce 1949. Po dlouhých dvanáct let kroužila tato kometa kolem Jupitera jako jeden z jeho měsíců, než se opět uvolnila a osamostatnila.

|Adam Weiss, Petr Sobotka |Zprávy z domova

Nad východním obzorem lze pozorovat kometu

Dvě části jádra komety Schwassmann-Wachmann 3 se v sobotu a v neděli přiblíží nejvíce Zemi. Úlomek C prolétne ve vzdálenosti 12 milionů kilometrů od Země a úlomek B se v neděli přiblíží na 11 milionů kilometrů.