Napětí mezi Aténami a Ankarou se v posledních týdnech snažila zmírnit mimo jiné německá kancléřka Angela Merkelová či německý ministr zahraničí Heiko Maas.
Další byzantská dominanta Istanbulu se mění na mešitu. Po Chrámu boží moudrosti Hagia Sofia se muslimským modlitbám otevře i i chrám Chora. Jak turecké úřady nutnost proměny vysvětlují?
Ve východním Středomoří v posledních týdnech narůstá napětí kvůli sporu Řecka a Turecka o průzkum těžby ropy a zemního plynu. Řecko považuje průzkumy za narušení suverenity.
„Vedení mešity Kariye (turecký název pro chrám Chora – pozn. red.) bylo převedeno na ředitelství pro náboženské záležitosti a (mešita) se otevře k bohoslužbám,“ píše prezident Erdogan v dekretu.
„Turecko uskutečnilo v Černém moři největší nález zemního plynu ve své historii,“ prohlásil Erdogan. Naleziště obsahuje 320 miliard metrů krychlových plynu.
Krátce poté, co Ázerbájdžán oznámil společné cvičení s Tureckem, spolu po telefonu mluvili prezidenti Ruska a Turecka. Kreml varoval Ankaru před stupňováním napětí v regionu.
Řecko a Turecko řeší spor o využívání nerostného bohatství v Egejském moři a Středomoří. Podle Atén je turecký průzkum nezákonný, Ankara ale vody okolo Kréty nepovažuje výlučnou ekonomickou zónu.
Televizní štáby od čtvrtka vyhlížely tureckého prezidenta Recepa Tayyiba Erdoğana, který se velké páteční modlitby zúčastnil společně s tisícovkami lidí.
Babiš na twitteru poděkoval Bezpečnostní informační službě za její roli při vyřešení případu. Podle premiéra k propuštění přispělo loňské jednání s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem.
„Snažím se s nimi mluvit, ptát se jich, ale neodpoví. Může to být strachem z turecké vlády, že nás uvidí bavit se,“ vysvětlil Kanter, který dlouhodobě kritizuje tureckého prezidenta Erdogana.
Nebývá zvykem řešit osudy muzeí ve vzdálených zemích. Bývalý chrám a nyní už i bývalé muzeum Hagia Sofia jsou ale viditelnou kapitolou jedné z kulturních válek dneška.
„Všechny (charakteristické) rysy Hagie Sofie budou zachovány. Od nynějška bude ještě lépe chráněna,“ ujišťoval také novináře Çelik. Podle něj je vláda připravena ke spolupráci s organizací UNESCO
Ankara podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella v poslední době navíc stále více porušuje evropské zájmy a mezinárodní právo. Například Řecku a Francii vadí narušování hranic.
Plány na případnou přeměnu budovy z 6. století, která je na seznamu světového dědictví UNESCO, vzbudily vlnu kritiky, k níž se přidaly například Spojené státy nebo představitelé pravoslavné církve.
Chrám v Istanbulu je skoro 90 let nábožensky neutrální. Křesťanská svatyně byla po dobytí Konstantinopole upravena na mešitu, ale prezident Kemal Atatürk z ní v roce 1934 udělal muzeum.
Topuz, který pracoval pro americký protidrogový úřad DEA na konzulátu v Istanbulu, byl původně obviněn ze špionáže a podílu na převratu, za což mu hrozilo až doživotí.
Od července 2016 bylo zatčeno přes 77 000 lidí. Dalších zhruba 150 000 státních zaměstnanců, včetně soudců, prokurátorů či učitelů, přišlo kvůli podezření z napojení na Gülenovo hnutí o práci.
„První rozhodnutí o víkendové karanténě bylo vyhlášeno hrozně narychlo a neohrabaně. Lidé v ten okamžik zaplavili ulice a malé prodejny. Byl to dost hrozný pohled,“ říká novinářka pro iROZHLAS.cz.
Zatímco všechny státy bojují s čínským koronavirem, někteří autokratičtí politici využívají restriktivních opatření k potlačení oponentů a svobody tisku a k posílení moci.
Süleyman Soylu řekl, že rozhodnutí o zákazu vycházení bylo učiněno s dobrým úmyslem a jeho cílem bylo zpomalit šíření viru, nicméně nelze hovořit o perfektním zvládnutí pandemie.
Turecký ministr zdravotnictví Fahrettin Koca v úterý na twitteru také oznámil, že nárůst nových případů za den (3892) souvisí s větším počtem provedených testů.
Turecko už v předchozích týdnech přijalo řadu opatření proti šíření koronaviru, volný pohyb lidí zatím výrazně neomezilo. Uzavřelo například školy, bary či diskotéky a zakázalo náboženská shromáždění
Unie teď sází na zatím strategii, na které se v souvislosti s migrací byla v posledních letech schopná shodnout. Tedy opevnit své vnější hranice, aby se přes ně dostal co nejmenší počet lidí.
Od minulého týdne se desítky tisíc migrantů snaží dostat do Evropské unie přes pozemní turecko-řeckou hranici. Na místě je reportér Radiožurnálu Thomas Kulidakis.
