Ještě před rokem vypadalo členství zarytě neutrálního Švédska a sousedního Finska v NATO velmi nepravděpodobně. Po ruském útoku na Ukrajinu se zas naopak zdálo, že jejich vstup je hotová věc.
Setkání mezi Tureckem, Švédskem a Finskem se mělo uskutečnit v únoru v Bruselu. Ankara ale požádala o jeho zrušení bez dalšího termínu. Švédsko v reakci uvedlo, že chce dialog s Tureckem obnovit.
Jak Kyjev, tak Moskva před několika dny myšlenku příměří po dobu novoročních svátků odmítly. Ve čtvrtek, v předvečer pravoslavných Vánoc, vyzval k příměří moskevský patriarcha Kirill.
Starosta Istanbulu Ekrem Imamoglu je považován za největšího Erdoganova soupeře v prezidentských volbách v roce 2023. V týdnu byl odsouzen za urážku volební komise, což by ho mohlo vyřadit z politiky.
Turecko v neděli provedlo nálety na proti kurdským milicím YPG a Straně kurdských pracujících. Prezident Erdogan v pondělí řekl, že nevylučuje pozemní ofenzivu proti kurdským milicím v Sýrii.
Mezi lidmi ve vazbě je i hlavní podezřelá z nastražení bomby, Syřanka Ahlam Albašírová, která podle policie vypověděla, že ji vycvičili kurdští radikálové v Sýrii.
„Turecko posiluje mimo jiné díky své zahraniční politice v kontextu války na Ukrajině a je to vidět i na současných jednáních. Rusko k němu přistupuje jinak než před válkou,“ říká turkoložka Lahučká.
Turecko v létě dohody společně s OSN pomohlo dojednat a nyní se podílí na zajištění bezpečné plavby lodí převážejících přes Černé moře zemědělskou produkci.
Mluvčí Kremlu současně připustil, že Putin si méně často telefonuje s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německým kancléřem Olafem Scholzem než dříve.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan navrhl na schůzce s Vladimirem Putinem v Kazachstánu prodloužit dohodu o vývozu ukrajinského obilí. Vyjádřil také ochotu pomoct Rusku s vývozem obilí a hnojiv.
„Schůzka se připravuje,“ řekl mluvčí Kremlu podle agentury TASS na tiskové konferenci a upřesnil, že se bude konat ve čtvrtek. Tématem setkání bude podle něj jak Ukrajina, tak bilaterální vztahy.
„Prezident Erdogan se setkal s ázerbájdžánským prezidentem Alijevem a arménským premiérem Pašinjanem před zasedáním Evropského politického společenství v Praze,“ napsala agentura Anadolu.
Řecko se Turecku nevyrovná politicky, ekonomicky ani vojensky, prohlásil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Erdoganovu agresivní rétoriku označilo za škodlivou i české ministerstvo zahraničí.
Záporožskou jadernou elektrárnu, která je v části Ukrajiny okupované Ruskem, navštívila ve čtvrtek delegace expertů z Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE).
Turecko ekonomicky těží z toho, že jako jediná země Severoatlantické aliance nezavedlo po ruském útoku na Ukrajinu sankce proti Rusku. Západ hrozí tureckým firmám druhotnými sankcemi.
Ruští vojáci zamezili přístup do elektrárny personálu, vyjma toho, který zajišťuje chod jaderných bloků. Jak v pátek Enerhoatom varoval, Rusko zde chystá rozsáhlou provokaci.
Podle Zelenského spolu jednali také o dodávkách obilí z Ukrajiny, které byly tento měsíc obnoveny na základě přelomové dohody, kterou zprostředkovala OSN a Turecko.
„Neexistuje teď žádná jiná země, která by Rusku mohla nabídnout to, co mu je schopné nabídnout Turecko. Erdogan to ale dal Putinovi ‚sežrat‘, když ho nechal poměrně dlouho čekat,“ připomíná Romancov.
Historie vztahu dvou regionálních mocností znamená střídání období spolupráce a rivality. Nyní pod tíhou západních sankcí dochází k jejich dalšímu sbližování hlavně proto, že nemají na výběr.
Dlouhou dobu dojednávané řešení otevírá cestu k vývozu obilí ve významném objemu ze tří klíčových ukrajinských přístavů Oděsa, Čornomorsk a Južne do rozvojových zemí, uvedl Gutters.
Írán a Rusko, spojenci syrského vůdce Bašára Asada, s velkou nelibostí sledují to, že by Turecko mohlo zahájit novou ofenzivu na severu Sýrie proti Kurdům a přisvojit si tak další syrské území.
Návštěva se odehrává v době, kdy Turecko hledá nové spojence při boji se svou ekonomickou krizí. Mimo Saúdskou Arábii zlepšuje vztahy také s Izraelem a Egyptem
