Těžiště operace sice leží podle CNN Türk v metropoli Ankaře, ale celkem se zatýká v 76 z 81 tureckých provincií. Další podrobnosti zatím média neuvádějí.
Podle dosavadních průzkumů se zdá pravděpodobné, že strana prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana může v komunálních volbách v některých regionech ztratit svou dosavadní převahu.
Syrští Kurdové nesouhlasí s tím, aby byla na severu Sýrie, tedy na území obývaném hlavně Kurdy, zřízena bezpečnostní zóna zajišťovaná Tureckem. Má být až 30 kilometrů široká a zřídit ji má Turecko.
„Zničíme Turecko hospodářsky, pokud udeří na Kurdy. Vytvoříme dvacetimílovou (přes 32 kilometrů) bezpečnostní zónu. Zároveň nechci, aby Kurdové provokovali Turecko,“ uvedl šéf Bílého domu.
Je takzvaný Islámský stát skutečně poražen? A co rozhodnutí Donalda Trumpa znamená pro Izrael, Turecko, Kurdy či Írán? Zpravodajové Českého rozhlasu Štěpán Macháček a Jan Kaliba přinášejí odpovědi.
Ankara ignorovala protesty ze strany Bagdádu, který opakující se turecké nálety označil již dříve za narušování irácké svrchovanosti a za ohrožení civilistů.
Turečtí prokurátoři nařídili zadržet 219 vojáků kvůli údajným vazbám na duchovního Fetullaha Gülena, jehož turecký prezident Erdogan označuje za strůjce nezdařeného armádního puče z roku 2016.
Syrské demokratické síly, v jejichž čele stojí kurdská milice YPG, jsou ústřední silou podporovanou Spojenými státy bojující proti Islámskému státu (IS).
Nová turecká ofenziva proti kurdským milicím YPG na severu Sýrie, kterou ve středu avizoval turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, by byla nepřijatelná. Uvedlo to americké ministerstvo obrany.
Turecko zahájí na severu Sýrie další ofenzivu proti kurdským milicím YPG, oznámil turecký prezident Erdogan. Tento krok dále zkomplikuje vztahy Ankary s USA a jejich společné působení na severu Sýrie.
Základna Süngü Tepe se nachází v horách jihovýchodního Turecka, kde často dochází ke střetům armády s ozbrojenci ze Strany kurdských pracujících, kterou Ankara považuje za teroristickou organizaci.
Synové zavražděného saúdskoarabského novináře Džamála Chášukdžího požádali úřady své země o vydání otcova těla, aby je mohla rodina pohřbít. Co se však s tělem novináře stalo, dosud nikdo nepřiznal.
Erdogan zdůraznil, že Turecko a Saúdská Arábie mají dobré vztahy a nenapadlo by ho, že pokyn k vraždě dal král. „Nemám žádný důvod se domnívat, že vražda odrážela oficiální saúdskoarabskou politiku.“
I přes špatnou ekonomickou situaci se rozrůstají v Turecku stavební investice. Příští rok zemi čekají parlamentní volby a prezident Recep Tayyip Erdogan potřebuje ukázat, že ekonomika míří vzhůru.
Státníci se v závěrečném komuniké shodli na tom, že řešením syrského konfliktu musí být celistvý stát, na jehož obnově se budou pod záštitou OSN podílet všechny syrské strany.
Lidé, kteří v kyberprostoru kritizují tureckou vládu, riskují pobyt ve vězení, uvedlo německé ministerstvo zahraničí v aktuálním vydání oficiálních pravidel pro cestovatele.
Podle Turecka se vražda stala 2. října, kdy Chášukdží přišel na konzulát na předem sjednanou schůzku v osobní záležitosti. Novináře od té doby nikdo neviděl.
Širší rodině novináře Džamála Chášukdžího kondoloval saúdskoarabský ministr zahraničí Ádil Džubajr, který v sobotu přiznal, že Chášukdží byl zabit, a označil to za tragédii a velký omyl.
Pastor Brunson byl v Bílém domě společně se svou rodinou a ve své řeči poděkoval hned několika lidem, včetně ministra zahraničí Mikea Pompea či viceprezidenta Mikea Pence.
Turecký prezident nemyslí vyšetřování zmizení saúdskoarabského novináře úplně vážně. Spíše hraje dvojí hru, říká v rozhovoru pro iROZHLAS.cz expert. Vztahy v regionu to ale podle něj příliš neovlivní.
Saúdská Arábie navíc musí dokázat, že saúdskoarabský opoziční novinář konzulát v Istanbulu skutečně opustil, jak Rijád tvrdí, dodal Erdogan. K případu se po šestidenním mlčení vyjádřil i Donald Trump.
„Spatřuji v tom oslabování Evropské unie. Vyčkávám, než se ten proces zrychlí, a Turecko si pak vybere svou cestu. Čekali jsme na členství bez výsledku celá desetiletí,“ citoval Erdogana deník.
Turecký tribunál v úterý odsoudil k doživotnímu trestu vězení bez možnosti odvolání prominentního novináře Ahmeta Altana a jeho pět kolegů, informovala turecká státní agentura Anadolu.
