Asi, pravděpodobně, možná. Co tato slova znamenají pro politiky a co pro vás?

Asi bude pršet.“ „Večer přijdu, ale nejspíš jen na jedno.“ K vyjádření pravděpodobnosti používáme slova, jejichž význam je jen pocitový - a tak si je každý může vyložit po svém. Někdy to může mít fatální důsledky. Zkuste si k nepřesným slovům přiřadit přesnou pravděpodobnost v procentech a zjistěte, jak je vnímají ostatní.

Praha

Ilustrační foto (Tero Vesalainen, Pixabay, CC0)

„Pokud se prokáže, že opisovala, měla by odstoupit?“ „Pokud to tak je, tak asi ano.“ Slova předsedy vlády Andreje Babiše (ANO) ze začátku července na adresu tehdejší ministryně spravedlnosti a jeho stranické kolegyně Taťány Malé výrazně ovlivnila její nedlouhé ministerské působení. Podezření, že opsala diplomovou práci, Malá zprvu odmítala. I když na tiskové konferenci uvedla, že „to asi trochu podcenila“ a že se „v některých místech asi dopustila nějaké chyby“, odstoupit odmítala.

Záhy se však ukázalo, že Babišovo asi ve skutečnosti znamená stoprocentně. O několik hodin později už Malá oznamovala svou rezignaci, byť žádné pochybení neuznala.

U Babiše to navíc není poprvé: Když kupoval mediální dům Mafra, napsal dnes už slavný tweet „Zítra asi něco koupím“. Stejně jako v případě Malé znamenalo asi stoprocentní jistotu.

Slova jako asi, možná nebo určitě, tedy takzvané modální částice, používáme v běžné řeči každý den. Dáváme jimi najevo přibližnou pravděpodobnost, aniž bychom ji vyjádřili v konkrétních číslech. Často je také používáme jako zlehčení příliš pádného prohlášení. Zatímco politolog Jiří Pehe ještě loni soudil, že Miloš Zeman prezidentem nejspíš nebude, kandidát v letošní prezidentské volbě Mirek Topolánek o několik měsíců později prohlásil, že Zeman bude možná zvolen.

Jak se liší vnímání „pravděpodobnostních slov“ v češtině? Vybrali jsme patnáct slov, která v češtině vyjadřují pravděpodobnost. Vy k nim pomocí posuvníku můžete přiřadit konkrétní hodnoty. (Například u nikdy nula znamená, že se věc stane v 0 procentech případů.) Poté, co kliknete na tlačítko Potvrdit, se zobrazí graf s tím, jaká čísla přiřazují danému slovu ostatní čtenáři.

Výsledky anonymně (bez jakékoliv identifikace uživatele) sbíráme a vyhodnotíme je ve zvláštím článku.

V našem zjišťování vycházíme z podobného průzkumu, který proběhl ve Spojených státech. Zúčastnilo se ho 1700 respondentů a ukázal, že hodnoty přisuzované slovům a frázím jako likely (pravděpodobně) nebo not often (nepříliš často) se liší i o desítky procent.

Proč CIA používá radši přesná čísla

Nejistota a vzájemné nepochopení mezi uživateli těchto slov mohou vést i k zásadním nedorozuměním. V roce 1951 americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) vydala dokument, že sovětský útok na Jugoslávii je vážná možnost (serious possibility). Když se v oddělení odhadů, které dokument zpracovalo, jeho nastupující šéf Sherman Kent zeptal, co konkrétně vážná možnost znamená, dozvěděl se hodnoty od dvaceti do osmdesáti procent. Kent, který spojení vážná možnost přisuzoval pravděpodobnost 65 procent, rozhodl, že oddělení bude další odhady vyjadřovat výhradně v číslech.

Vnímání pravděpodobnosti se ve své knize Superprognózy věnuje i profesor psychologie na Pensylvánské univerzitě Philip Tetlock. Vágní formulace a špatná práce s pravděpodobností podle něj postrčily Ameriku do války s Irákem – pravděpodobnost výskytu zbraní hromadného ničení si každý vyložil tak, jak se mu to hodilo.

Zbavit se odpovědnosti

Podle Tetlocka neurčité výrazy užívají lidé ve chvíli, kdy se chtějí zbavit odpovědnosti. A platí to jak u politiků, tak u manažerů nebo novinářů.

I když každý vnímá pravděpodobnost ukrytou za slovy možná nebo nejspíš trochu jinak, existují společné trendy: podle analytiků diskusního serveru Quora jsou ženy opatrnější při vyjadřování názoru a volí méně jednoznačné formulace než muži. Výrazy jako možná nebo věřím, že se v odpovědích autorek vyskytovaly o 13 % častěji než v příspěvcích autorů.

Míra nejistoty spojená s určitými slovy také závisí na kontextu, ve kterém se výraz nachází. I proto mají některé organizace přesně dané výrazy a k nim navázaná procentuální rozpětí pravděpodobnosti. Z neurčitých slov se tak stávají svého druhu termíny.

Podobná situace je i v právu, při čtení zákonů mají výrazy mohl by nebo je možné konkrétní význam, často daný tím, jak takový výraz soudy vyložily v minulosti.

Michal Zlatkovský a Jan Cibulka