,Nejspíš‘? 50, 70 i 90 procent. Podívejte se, co pro vás znamená ,asi‘ nebo ,určitě‘
Do průzkumu zjišťujícího konkrétní vnímání slov, která vyjadřují neurčitou pravděpodobnost, se zapojilo celkem 3000 lidí. Zatímco na některých slovech panuje shoda, jiná se od sebe liší i o desítky procent.
Slova jako asi, možná nebo určitě, tedy takzvané modální částice, používáme v běžné řeči každý den. Dáváme jimi najevo přibližnou pravděpodobnost, aniž bychom ji vyjádřili v konkrétních číslech. Často je také používáme jako zlehčení příliš pádného prohlášení.
Jejich vnímání v češtině jsme zjišťovali průzkumem mezi čtenáři serveru iROZHLAS.cz. Zúčastnilo se ho celkem 3000 respondentů. Celkem patnácti slovům vyjadřujícím více či méně určitou šanci měli přidělit konkrétní pravděpodobnost v procentech.
Rozporů vyšlo najevo hned několik. Na slovech nejspíš, pravděpodobně, často a spíše se čtenáři prakticky vůbec neshodli. Jejich vnímání se pohybuje v rozsahu od padesáti do devadesáti procent jistoty.
Mezi slovy vyjadřujícími četnost se tipy nejvíce lišily u občas a vzácně. Občas hodnotilo 28 procent čtenářů jako slovo „padesát na padesát“, většina odhadů se ale pohybuje mezi dvaceti a čtyřiceti procenty.
Slov, kterým čtenáři nejčastěji přidělovali stoprocentní jistotu, bylo pět: vždy, určitě, jistě, rozhodně a každopádně. Velká většina odhadů se pohybovala mezi osmdesátkou a stovkou. Například rozhodně ovšem více než desetina čtenářů hodnotí jako devadesátiprocentní.
Výchozí hodnotu pravděpodobnosti, tedy 50, dávali čtenáři nejčastěji třem slovům - možná, snad a asi. U asi, a zejména snad byl ale rozptyl odhadů vysoký, od 20 až k 80 procentům.
Zvláštní případ je pak slovo nikdy. Téměř 70 procent lidí mu přidělilo nulovou pravděpodobnost, tři procenta odpovídajících mu ale udělila stovku. Že se daná věc nikdy nestane, považovali totiž za stoprocentní.
Při tvorbě průzkumu jsme se inspirovali podobným zjišťováním, které proběhlo ve Spojených státech. Zúčastnilo se ho 1700 respondentů a ukázal, že hodnoty přisuzované slovům a frázím jako likely (pravděpodobně) nebo not often (nepříliš často) se liší i o desítky procent.
Zbavit se odpovědnosti
Vnímání pravděpodobnosti se ve své knize Superprognózy věnuje profesor psychologie na Pensylvánské univerzitě Philip Tetlock. Vágní formulace a špatná práce s pravděpodobností podle něj postrčily Ameriku do války s Irákem – pravděpodobnost výskytu zbraní hromadného ničení si každý vyložil tak, jak se mu to hodilo.
Podle Tetlocka neurčité výrazy užívají lidé ve chvíli, kdy se chtějí zbavit odpovědnosti. A platí to jak u politiků, tak u manažerů nebo novinářů.
I když každý vnímá pravděpodobnost ukrytou za slovy možná nebo nejspíš trochu jinak, existují společné trendy: podle analytiků diskusního serveru Quora jsou ženy opatrnější při vyjadřování názoru a volí méně jednoznačné formulace než muži. Výrazy jako možná nebo věřím, že se v odpovědích autorek vyskytovaly o 13 % častěji než v příspěvcích autorů.
Míra nejistoty spojená s určitými slovy také závisí na kontextu, ve kterém se výraz nachází. I proto mají některé organizace přesně dané výrazy a k nim navázaná procentuální rozpětí pravděpodobnosti. Z neurčitých slov se tak stávají svého druhu termíny.
Podobná situace je i v právu, při čtení zákonů mají výrazy mohl by nebo je možné konkrétní význam, často daný tím, jak takový výraz soudy vyložily v minulosti.
