Odchod z EU si přeje jen desetina Čechů. ‚Většina ji chce reformovat a zůstat,‘ tvrdí autoři průzkumu

Čerstvý průzkum trojice Behavio Labs, STEM a Institutu pro evropskou politiku Europeum se detailně podíval na vztah Čechů k Evropské unii. Soustředil se na emoce respondentů a lépe tak podle výzkumníků odráží skutečné postoje.

Která z emocí se vám ve spojení s Evropskou unií vybaví jako první: pochybnosti, naděje, jistota nebo strach? Pro polovinu Čechů jsou to pochybnosti, ukázal celoevropský dubnový Eurobarometr. Naopak v podílu těch, kteří si ve spojení s unií vybaví naději nebo jistotu, je Česko na posledních místech. Češi z průzkumu vyšli jako největší euroskeptici; negativnější než Řekové i přesto, že řada z nich unii viní z bankrotu své země během finanční krize, skeptičtější než Britové před brexitem.

Česká skepse k Evropské unii je také tématem čerstvého průzkumu trojice Behavio Labs, STEM a Institutu pro evropskou politiku Europeum. Výzkumníci zvolili originální přístup.

„Sledovali jsme vztah Čechů a unie na mnoha úrovních, dokonce i na té nejhlubší, emoční,“ popisuje společný průzkum Jiří Boudal z Behavio Labs. „Češi od unie očekávají sílu, průbojnost nebo odolnost. Tyhle emoce si ale spojují spíš s Ruskem nebo Spojenými státy, s Evropskou unií málo.“

Mezi státy a nadnárodními organizacemi se EU v průzkumu umístila mezi nejméně oblíbenými, za ní už zůstala pouze Čína a Rusko. S unií si Češi spojují hlavně ochranu míru, byrokracii a drobné zákazy. Spojené státy považují za akceschopnou velmoc, Německo vyniká prosperitou, s Českem se pojí bezpečnost, vlastenectví a svoboda.

Co se vám vybaví ve spojení s ...

Evropu Češi milují, Evropská unie je jim cizí

Detailnější pohled na český euroskepticismus ale prozrazuje, že odmítání Evropské unie v žádném případě neznamená odmítání samotné Evropy. Ta u Čechů naopak vzbuzuje jednoznačně pozitivní emoce.

Detaily průzkumu

Studii uskutečnily Behavio Labs a STEM ve spolupráci s Institutem pro evropskou politiku Europeum za finančního přispění Friedrich Neumann Foundation, Nadace Blíž k sobě a dalších filantropů. V online panelu Behavio Labs odpovídalo 1000 respondentů a je reprezentativní pro českou populaci. Průzkum probíhal od prosince 2018 do února 2019.

„Evropu Češi milují, velká část opravdu silně, zbytek ji má rád nebo jim nevadí,“ vysvětluje Boudal. „Je to logické, s Evropou si spojujeme památky, historii, hrdost na to, že žijeme v bezpečném místě a v relativním blahobytu.“

„Oproti tomu o EU většina lidí mnoho neví,“ pokračuje Boudal. „Mají velmi vágní představy, neví, ve kterých organizacích máme svůj hlas, pamatují si ji ve zlém. Pamatují si konkrétní negativní příběhy: rum, pomazánkové máslo, a podobně. Zatímco přínosy jsou abstraktní, ty se nedaří ani evropským, ani českým politikům převádět do konkrétních příběhů.“

V době referenda o vstupu do unie v roce 2003 přitom u Čechů převažovalo nadšení – eurooptimistické byly dvě třetiny Čechů, v samotném referendu hlasovalo pro vstup 77 procent voličů.

„Důvěra v Evropskou unii klesla v době ekonomické krize,“ vysvětluje pozdější propad analytik STEM Nikola Hořejš. „Problém je, že pak se čísla nevrátila na původní úroveň. Naopak, v době migrační krize spadla ještě níže.“

„K většímu nadšení pro unii došlo v době našeho předsednictví,“ pokračuje Hořejš. „Podobnou logiku jsme viděli i v jiných datech: ve chvíli, kdy Češi vidí, že mají v EU zastání, že tam mohou něco prosadit, tak jim připadá bližší. Spokojenost roste i poslední dobou, letos jsme se dostali na nejvyšší čísla od ekonomické krize. Stále je to ale číslo srovnatelné s Británií v době před brexitem.“

V roce 2017 průzkum neproběhl.

„V průzkumech se odráží také to, jak živá je zrovna debata o potenciálním referendu o vystoupení z unie,“ upozorňuje Vít Havelka z Europea. „V době před třemi čtyřmi lety, kdy se nejvíc mluvilo o vystoupení Česka z EU, byla podpora našeho členství nejnižší.“

„Od té doby se změnila politická debata, dnes v novinách nenajdete tolik negativních článků. Možná na to měl vliv i brexit, který pro spoustu politiků a novinářů znamenal šok. Uvědomili si, že pokud budeme EU prezentovat jako někoho, kdo nám škodí, můžeme dopadnout stejně jako Britové,“ pokračuje.

„A podobné to je i v dalších zemích unie: třeba francouzská populistka Marine Le Penová od té doby opustila rétoriku vystoupení z EU. Podobně Liga Severu, která vládne v Itálii, najednou nemluví o vystoupení z eurozóny. Elita si uvědomila, že zahrávat si s myšlenkou odchodu z unie se nemusí vyplatit,“ dodává Havelka.

Test: co by měla umět vaše unie? Naklikejte si priority

Studie upozorňuje, že jen asi desetina Čechů požaduje okamžité vystoupení z Evropské unie. Podobně malá je i skupina těch, kterým vyhovuje v současné podobě. Naprostá většina – osmdesát procent – by si přála unii reformovat a teprve při neúspěchu by menší část z nich zvažovala odchod.

„Překvapilo nás, že za na první pohled monolitickým českým euroskepticismem se skrývá trochu něco jiného: Češi nejsou ani euronadšenci, ani euroskeptici, ale v podstatě něco, co jsme nazvali euroreformátoři,“ vysvětluje Nikola Hořejš z výzkumné agentury STEM.

„Češi většinou chtějí zůstat v unii a v Evropě. Mají rádi Evropu, ale chtějí, aby se víc zaměřovala na globální problémy, aby se reformovala, aby byla akceschopnější a dokázala lépe hájit Českou republiku ve světě,“ doplňuje Hořejš.

Účastníky průzkumu proto postavili před modelovou situaci: představte si, že jste u vzniku Evropské unie. Máte na výběr ze třiceti témat, kterým se má budoucí společenství věnovat, od testování léků po ochranu společných hranic a vyšší bezpečnost. Z nich můžete vybrat deset, které jsou pro vás klíčové. Ostatní můžete označit za dobrý nápad nebo nesmysl.

Stejný test si můžete vyzkoušet i vy. Jaké priority by měla vaše unie?

Nejdůležitější témata? Evropa bez válek, čistá příroda a všude stejné potraviny

Výsledky testu výzkumníky překvapily. Češi se podle nich shodnou na hodnotách svých budoucích unií víc, než očekávali.

„Když jsme jim představili třicet možných priorit, tak se ukázalo, že se odpovědi shodují,“ popisuje výsledky testu Jiří Boudal z Behavio Labs. „Témata, jako je ochrana životního prostředí, péče o půdu a čistotu vody nebo snaha o zachování kvalitních potravin, se v prioritách opakovala,“ dodává Boudal.

Klíčovou funkcí nově navržené unie bylo pro Čechy nejčastěji zachování míru, důležité je pro 45 procent respondentů. Druhou a třetí v pořadí byl boj proti znečistění půdy, vody a vzduchu (45 %) a stejné složení potravin napříč unií (44 %). Až za nimi se umístily například společná ochrana před terorismem (40 %), řešení migrace v zemi původu (35 %), nebo lepší ochrana evropských hranic (32 %).

Naopak za nesmysl účastníci průzkumu nejčastěji označovali společný evropský vývoj zbraní (38 %), pojistku proti ovládnutí soudnictví místními politiky (27 %) a možnost působit na země na hranicích Evropy silou společné ekonomiky (22 %).

Studie zároveň odkryla, že řada respondentů nemá přehled o tom, které priority skutečná Evropská unie řeší.

„Jeden příklad za všechny: jedna z důležitých priorit pro respondenty byla postarat se o vnější hranice, nějak je chránit. Z jiné otázky ale víme, že sedmdesát procent lidí neví o tom, že existuje celoevropská agentura Frontex, která se ochranou hranic zabývá,“ tvrdí Boudal.

„Právě Frontex, který teď prochází výrazným personálním posílením, můžeme snadno představit třeba přes reportáže z míst, kde už takové jednotky jsou,“ dodává. „Co naopak nefunguje, je říct lidem, kteří toho o unii moc neví, že jsou nevzdělaní a podobně. Elity často právě tohle říkají třeba v novinových titulcích. My víme, že to ty lidi naštve, zapouzdří a uzavře jakékoliv ochotě změnit názor.“

Čím hrdější na Česko, tím hrdější na unii

Výzkumníci podle odpovědí identifikovali několik skupin respondentů, na základě postojů k EU a znalostí je rozdělili do pěti skupin: přesvědčené zastánce členství v unii, vlažné zastánce, kritiky, nedůvěřivé a odpůrce.

„Největší rozdíl mezi jednotlivými skupinami je v tom, jak hodnotí českou politickou reprezentaci a polistopadový vývoj,“ vysvětluje Nikola Hořejš. „Je tady skupina lidí, kteří mají průměrný nebo relativně dobrý příjem a nejsou nevzdělaní, ale protože mají pocit, že republika poslední desetiletí kráčí špatným směrem, tak odmítají i EU nebo jakoukoliv mezinárodní spolupráci.“

„Další věc, která s rozdělením do skupin úzce souvisí, je vlastenecký paradox,“ pokračuje Hořejš. „Zjistili jsme, že Češi, kteří jsou kritičtější k Evropské unii, jsou také méně hrdí a méně spokojení s Českou republikou. Není to spor vlastenci versus Evropané. Naopak ti, kdo jsou nejvíc naštvaní, jak fungují instituce a společnost, nevidí důvod k hrdosti a nechtějí slyšet nic o tom, že by se mělo ve světě spolupracovat. Natož v rámci EU,“ dodává.

Další postřeh o paradoxním vztahu k Evropské unii přidává Vít Havelka z institutu Europeum.

„V české politické kultuře je zakořeněné vnímání: pokud se něco nedaří, je to vina EU, pokud se nám něco povede, je to zásluha konkrétního politika. Do jisté míry je to podobné všude v Evropě, jen u nás silnější,“ tvrdí Havelka.

„Připomněl bych jednu věc. Už jen tím, že jsme tady nastolili téma případného vystoupení z unie, tak trošku přispíváme k tomu, že se ta nerozhodnutá část, která nemá vyhraněný názor, přiklání k vystoupení,“ tvrdí Jiří Boudal z Behavio Labs.

„My jsme k tomu v průzkumu přistoupili jinak, představili jsme lidem různé varianty vize EU, může to být úzká federace, volnější spolupráce, a podobně. Ukázalo se, že jakmile se posune debata směrem k tomu, jakou bychom unii chtěli mít, tak se najednou zvětšuje počet lidí, kteří z ní mají dobrou emoci. Pokud se budou politické strany víc soustředit na to, jakou unii chceme mít, tak se možná český euroskepticismus změní na něco mnohem pozitivnějšího,“ uzavírá Boudal.

Jan Boček