DATA: Kde se v roce 2020 nejvíc zvýšila úmrtnost? Česko těsně předstihlo Belgii

V Česku v roce 2020 zemřelo o 20 tisíc lidí více, než je průměr za posledních pět let. Znamená to úmrtnost zvýšenou o 18 procent, což je čtvrtý nejhorší výsledek mezi evropskými zeměmi, ukazuje analýza izraelského ekonoma vycházející z posledních mezinárodně dostupných dat. Zatímco Švédové či Belgičané se poučili z nezvládnuté jarní vlny koronaviru a ty další ustáli s menšími ztrátami na životech, v postkomunistické části Evropské unie je vývoj podle dat opačný.

Rok poté, co se v Česku objevily první potvrzené případy covidu-19, má nemoc na celém světě dva a půl milionu obětí. Oficiální česká statistika pak v sobotu překročila 20 tisíc úmrtí s touto diagnózou.

Nejvíc lidí podle úředních záznamů kvůli viru SARS-CoV-2 zemřelo ve Spojených státech. Deník The New York Times minulý týden uctil památku půl milionu obětí titulní stranou, kam za každé úmrtí vytiskl na časovou osu jednu malou tečku. Z výsledného obrázku je zřejmé, že epidemie navzdory postupujícímu očkování zdaleka nekončí, a ještě na začátku února v USA zrychlovala.

Datoví novináři serveru iROZHLAS.cz použili stejnou metodu k vizualizaci dosavadních 20 tisíc českých úmrtí s diagnózou covid-19. Graf je interaktivní a automaticky se aktualizuje, kdykoli ministerstvo zdravotnictví zveřejní nová data.

Dosud nejhorší období co do úmrtnosti začalo krátce po vyhlášení druhého nouzového stavu 5. října, tedy po krajských a senátních volbách, které byly podle kritiků jedním z důvodů, proč vláda premiéra a předsedy hnutí ANO Andreje Babiše na konci léta proti epidemii nic nedělala.

V sobotu 10. října součet všech úmrtí s covidem od března, tedy za 223 dnů, dosáhl první tisícovky. Druhá tisícovka obětí následovala za dvanáct dnů. Další za sedm dnů, čtvrtá po pěti. V úterý 3. listopadu zemřelo s covidem oficiálně 262 lidí.

Od té doby počet úmrtí mírně klesl, s opětovným nárůstem po Novém roce, dlouhodobě se však drží (po dle úředních záznamů) mezi 100 a 150 lidmi, kteří s diagnózou covid-19 zemřou každý den. Česko se tak během podzimu a zimy dostalo mezi země s nejhůř zvládnutou epidemií, a to nejen v Evropě, ale i na celém světě.

Od moru ke covidu: unikátní data, jak se měnily příčiny úmrtí Čechů od císaře pána do dneška

Číst článek

Pokusy o mezinárodní srovnání statistik úmrtí na covid-19 narážejí na to, že některé státy málo testují a lékaři navíc pro zjišťování a vykazování příčin úmrtí používají různé postupy a ne vždy jsou při tom stejně pečliví. Jako nejpřesnější se proto ukazuje porovnávat nadměrná úmrtí, tedy počet lidí, kteří v daném období na stejném území zemřeli v předcházejících letech s počtem zemřelých v době epidemie.

Zatímco definice toho, co znamená zemřít „na covid-19“, případně „s covidem-19“, se v čase i prostoru často liší, počet úmrtí na stejném území a ve stejném čase bývá dlouhodobě stabilní. Proto je možné s jeho pomocí porovnávat vliv jiných faktorů. Na rozdíl od oficiálních statistik úmrtí s covidem-19 se v něm projeví i špatně diagnostikovaní pacienti a takzvaná nepřímá úmrtí, která jsou způsobená tím, že se lidé bojí jít k lékaři, nebo tím, že nemocnice jsou přeplněné a zdravotní péče nefunguje stoprocentně.

Izraelský ekonom Ariel Karlinsky shromáždil z oficiálních zdrojů nejnovější data o nadměrné úmrtnosti v 81 zemích včetně České republiky. Jejich analýza ukázala, že v nejhůře postižených zemích, jako jsou Peru, Mexiko, Ekvádor nebo Kazachstán, se celková úmrtnost v roce 2020 zvýšila o polovinu (v případě Peru dokonce skoro na dvojnásobek). „Jihoamerické státy mají podstatně mladší populaci než Evropa či Severní Amerika (...), proto v nich byl relativní nárůst úmrtnosti mnohem vyšší, což zároveň značí vyšší výskyt onemocnění covid-19,“ vysvětluje Karlinsky.

Graf 30 zemí, kde se v roce 2020 nejvíc zvýšila úmrtnost

V Česku podle Karlinského zemřelo v roce 2020 o 20 tisíc lidí více, to je o 18 procent, než je průměr za předchozích pět let.

Mezi evropskými státy jde o nejhorší výsledek po Polsku (+21 %), Španělsku a Slovinsku (po zaokrouhlení shodně +20 %). Méně než v Česku se počet úmrtí zvýšil například v Belgii, Bulharsku, Rusku či v Británii. V sousedním Německu napočítali o 7 % zemřelých více, než je obvyklé, na Slovensku o 10 procent a v Rakousku o 12.

V některých státech, například v Řecku nebo v Austrálii, se počet zemřelých oproti předchozím rokům mírně snížil – podle ekonoma Karlinského je to pravděpodobně způsobeno kombinací nižší úrovně nákazy a restrikcí, kvůli nimž ubylo například dopravních nehod.

„Celkově je nadměrný počet ve zkoumaných zemích 1,6krát vyšší než počet oficiálně vykazovaných úmrtí na covid,“ píše Karlinsky.

Graf Nadměrná úmrtí v roce 2020 ve vybraných zemích

Srovnání časového průběhu nadměrných úmrtí z týdenních dat, která jednotlivé státy posílají Eurostatu, ukazuje, že Švédsko nebo Belgie se z nezvládnuté jarní vlny covidu před rokem poučily, takže se jim podzim a zimu podařilo zvládnout s menšími ztrátami na životech. V Německu počty zemřelých kulminovaly před koncem roku a od té doby klesají.

PES není robot, nefunguje automaticky. Teď potřebujeme stupeň šest, říká jeho spoluautorka

Číst článek

Ačkoli jsou týdenní hlášení o celkovém počtu zemřelých národními statistickými úřady stále označována jako předběžná a mohou se ještě mírně změnit, už nyní je zřejmé, že v postkomunistické části Evropské unie je vývoj opačný: jarní vlnu se jim podařilo utlumit hned v zárodku, o to horší jsou podzim a zima. Slovensko má největší zpoždění ve vykazování dat, ta poslední dostupná z předposledního týdne roku 2020 ukazují výraznou akceleraci. Polsko, kde epidemie dosáhla dosavadního vrcholu v polovině listopadu, vykazuje od té doby klesající počty zemřelých.

V Česku po předvánočním útlumu nabralo šíření infekce novou dynamiku. K dispozici jsou zatím čísla jen za první dva týdny roku 2021, a byť mají klesající tendenci, uklidňování není na místě: počet prokázaných infekcí v únoru začal znovu stoupat a systém zdravotní péče zároveň dosáhl hranice svých možností.

Petr Kočí, Kristína Zákopčanová, Jan Cibulka a Jan Boček