Zeman v Berlíně upozornil EU na nutnost společného boje proti terorismu
Prezident Miloš Zeman vystoupil na Humboldtově univerzitě v Berlíně s proslovem na téma budoucnost Evropy. Největší nebezpečí pro 21. století představuje podle Zemana terorismus, za hlavní úkol evropské zahraniční politiky proto označil boj proti němu.
Evropská unie by se prý měla v budoucnu zaměřit na společnou armádu a společnou hospodářskou politiku.
„Byl jsem překvapený, jak pregnantně vystoupil právě v otázce společné armády. Nepředpokládal jsem, že by takovou váhu přikládal společné obraně, když tu máme Severoatlantickou alianci,“ myslí si profesor Wendel z Humboldtovy univerzity.
Během projevu zazněla také oblíbená teze českého prezidenta, že příčinou současné ekonomické krize je podinvestování ekonomik.
Německá zpravodajka Českého rozhlasu Klára Stejskalová zjišťovala ohlasy na projev českého prezidenta
„Přál jsem si řeč s větší vizí. Trochu víc. Od proslovu o budoucnosti Evropy jsem čekal, že půjde poněkud víc do hloubky. Například bych se rád dozvěděl více v otázce eura. Zda Česká republika chce být členem eurozóny,“ shodují se Patrik Tama a Samuel Vincenc, dva stážisté z Evropského zastoupení Německu.
„Řeč byla relativně krátká, ale oproti tomu, co bylo slyšet z Čech za Václava Klause, šlo o svěží vítr,“ soudí další stážista, tentokrát z Bundestagu.
V zaplněném sále naslouchalo asi 15minutovému projevu Miloše Zemana a následné diskuzi na dvě stě lidí. Šlo o diplomaty, odborníky na střední Evropu, ale i studenty a stážisty z České republiky.
„Líbilo se mi, že zmínil, že kritika Evropské unie je kritika i sebekritika. Takže konečně na rozdíl od předchozího pana prezidenta uznal, že jsme součástí Evropské unie a nestojíme někde na jejím kraji. Na druhou stranu odpovědi na pozdější dotazy mi přišly nesolidní,“ myslí si Jaromír Mrhal, v současné době pobývající na praxi v Bundestagu.
„Řeč pana prezidenta byla oproti minulému panu prezidentovi Klausovi o stupeň blíže Evropě, na druhou stranu pan prezident se při odpovídání na otázky z publika držel svých bonmotů, pravděpodobně z doby objímání stromů na Vysočině, a na otázky, které byly položeny, většinou neodpovídal. A zejména mě zklamalo, že neodpověděl na otázku z publika k tématu německých resentimentů, které používal při prezidentské volební kampani,“ dodává studentka, která poslední tři roky studuje a pracuje v Berlíně.
Německo uvítalo Zemanův kladný postoj k EU
Miloš Zeman dnes završil turné po sousedních zemích. V Německu byl především pozitivně vnímán jeho kladný postoj k Evropské unii. V Berlíně vystupoval jako eurostoupenec. Jeho předchůdce Václav Klaus držel celou Evropu v šachu. Odmítnutí Lisabonské smlouvy mají v Německu všichni v živé paměti.
Zemanův postoj přivítal mimo jiné ministr zahraničí Guido Westerwelle, který se dnes krátce s českým prezidentem setkal:
"Považuji za důležité, abychom v Evropě spolu úzce spolupracovali. A to samé platí pro Českou republiku a Německo. Žijeme ve světě, který se razantně mění. Vznikají nová mocenská centra, Čína, Indie, Brazílie. A pokud my Evropané nebudeme držet spolu, budeme jako jedinci příliš malí. A to platí pro každou zemi, i ty o něco větší. Musíme držet spolu, máme stejný osud, stejné kulturní kořeny. Proto se zasazuji, abychom spolu všichni spolupracovali navzdory problémům, které máme.“
Návštěvě dominovalo téma investic, důležitost Německa jako českého obchodního partnera. Zeman mluvil jak o nových investicích, tak využívání fondů s německými politiky. Setkal se s manažery předních německých podniků.
Jak ale ukázaly německé deníky, Česká republika přestala být pro Němce zajímavou zemí, o návštěvě prezidenta Zemana se média buď vůbec nezmínila, nebo jen v krátkém zpravodajském odkazu.
