Restauraci Krym otevřel Ernest Suleymanov se svou ženou teprve nedávno. Je to jejich způsob protestu proti okupaci. Otevřeli ji totiž naproti ruské ambasádě ve Varšavě.
Polští právníci a bojovníci za lidská práva znovu debatují o potřebě změny definice znásilnění. Diskusi v zemi vyvolal případ ženy, kterou na konci února v centru Varšavy sexuálně napadl muž.
Protesty zemědělců proti unijní klimatické politice provázely doposud největší násilnosti. Při potyčkách utrpělo zranění čtrnáct policistů. Policisté ale zadrželi celkem 55 lidí, z toho 26 ve středu.
Zemědělci chtějí protestovat před sídlem premiéra, odkud se později přesunou před budovu Sejmu. Chtějí také za pomoci zemědělské techniky blokovat několik silnic v okolí Varšavy.
Do Bodu obnovy zkombinovali ulice Prahy a Varšavy. „Polská panoramata se širokými silnicemi byla lepší základ pro sci-fi město,“ říká grafik Jan Kůrka.
„Slýcháme ujištění, že máme metro ve Varšavě a že tam se dá ukrýt. Jenže to metro nesplňuje základní bezpečnostní kritéria,“ upozornil někdejší velitel speciální jednotky.
Akce pod heslem „na obranu svobody slova, médií a demokracie“ se konala před dolní komorou parlamentu. Organizátoři hovořili až o 300 000 lidech, varšavská radnice odhadla jejich počet na 35 000,
Praga bylo místo, kde ještě nedávno nebylo výjimkou, že třicátníci nikdy nebyli na druhé straně Visly, tedy v centru Varšavy. Celý jejich život byl spojený se zchudlou, vždy trochu zapomenutou čtvrtí.
Tusk a jeho ministři přijeli k prezidentskému paláci autobusem v bílé a červené barvě polské vlajky a s nápisem: „Děkujeme ti, Polsko!“ Vítali je jásající příznivci, popsala AP.
Myslí si to polský politolog Sławomir Domaradzki z Varšavské univerzity. Řada evropských metropolí přijala výsledky voleb pozitivně jako možný konec neustálých tahanic Polska s Bruselem.
Zatímco na začátku invaze bylo Polsko často iniciátorem pomoci Ukrajině, postupně ji na evropské scéně začalo vnímat jako konkurenci. Západní zájem o Polsko totiž zastínila popularita Zelenského.
Při leteckém neštěstí v Rusku zahynuly desítky představitelů polského veřejného života, včetně tehdejšího prezidenta Lecha Kaczyńského, který byl bratrem-dvojčetem nynějšího šéfa vládní strany.
Modernizace a rozšiřování armády má mezi Poláky bez ohled na voličské preference velkou podporu, politické strany se ale přou o podobu nákupů. To odráží jejich programy.
Vládní nacionalistická strana Právo a spravedlnost (PiS) uspořádala vlastní masovou předvolební akci v Katovicích, které dominovala kritika lídra opozice Donalda Tuska.
Soud ve Varšavě v úterý zakázal ministrovi spravedlnosti Zbigniewu Ziobrovi, aby se vyjadřoval k osobě i dílu režisérky Agnieszky Hollandové a používal přitom přirovnání ke zločinným režimům.
Ministr spravedlnosti přirovnal film k nacistické propagandě. „Ve třetí říši produkovali propagandistické filmy zobrazující Poláky jako bandity a vrahy. Dnes na to mají Agnieszku Holland,“ napsal.
Někteří Poláci chtějí referendum bojkotovat. Pokud nechtějí hlasovat v referendu, ale chtějí se účastnit těch parlamentních voleb, pak právníci doporučují lístek od komise odmítnout.
Ekologické organizace po soudu požadovaly zrušení práva na těžbu. Polský premiér stojí pevně na straně těžařů. Přilehlá elektrárna vyrábí přes pět procent elektřiny v zemi.
Na místo dorazili lidé s vlajkami, rodiny s dětmi, zároveň akci živě přenášely největší polské televize. Místní se shodovali, že jim armáda dodává pocit bezpečí.
„Ženy mohly být část týdne pežetkami, tedy že pracovaly v polních kuchyních. Pak ale taky nosily zprávy a vyráběly ruční granáty. Chtěli jsme zkrátka narušit stereotyp,“ vypráví kurátorka.
Varšava o událostech uvědomila Severoatlantickou alianci, vyplývá podle Reuters z prohlášení polského ministerstva. Polsko se kromě toho chystá posílit počty vojáků na polsko-běloruské hranici.
Jaroslaw Marczuk má za to, že Putin před týdnem přiložil do kotle. Během setkání s ruskou Radou bezpečnosti přišel se svou tirádou o Polsku v typickém stylu: některá fakta překroutil, jiná zamlčel.