Zahraniční tisk nejen o rozšiřování NATO
Z mapy střední Evropy konečně zmizela díra, píše deník Sme v souvislosti se vstupem Slovenska do Severoatlantické aliance. Zahraniční listy také rozebírají příčiny drtivé porážky francouzské pravice v regionálních volbách a upozorňují na to, že bezpečnostní poradkyni amerického prezidenta Riceovou čekají těžké chvíle.
Slovenský premiér Mikuláš Dzurinda dnes ve Washingtonu odevzdá dokument ratifikující Washingtonskou smlouvu a jeho země se ještě tento týden stane členem Severoatlantické aliance. Bratislavský deník Sme ale připomíná, že cesta k tomuto okamžiku trvala deset let. Už v lednu roku 1994 dal americký prezident Clinton v Praze najevo, že NATO členy Visegrádské čtyřky přijme. Československo bylo klidně rozděleno a kandidatura Slovenska byla mimo pochybnost.
O tři roky později ale madridský summit NATO rozhodl, že pozvání dostanou jen tři státy. Členové aliance došli k závěru, že nedemokratické praktiky prvního slovenského premiéra Vladimíra Mečiara nalomily a posléze zničily naději, že Slováci vstoupí do NATO společně s Čechy, Maďary a Poláky.
Roku 1998 dostala Bratislava příležitost k reparátu, ale nároky se zvýšily: tehdejší americká velvyslankyně v OSN Jean Kirkpatricková prohlásila, že Slovensko potřebuje ještě jedny nebo dvoje demokratické volby, aby prolomilo nedůvěru Západu.
Tuto podmínku Slováci před půl druhým rokem splnili. Češi, Maďaři a Poláci jsou v Severoatlantické alianci už od roku 1999 a autor dnešního bratislavského komentáře s úlevou dodává, že z mapy střední Evropy zmizela černá díra, kterou konečně nahradilo Slovensko.
Dnešní izraelský i palestinský tisk se věnuje rozhodnutí státní zástupkyně podat trestní oznámení na izraelského premiéra Ariela Šarona pro údajné přijetí úplatku. O tom, zda generální prokurátor návrh skutečně podá, se rozhodne do jednoho měsíce. Případ už ale naplno rozebírá místní tisk, z něhož vybírá blízkovýchodní zpravodaj Českého rozhlasu Jaromír Janev.
"Francouzská vláda se pravděpodobně otřese." Tímto dramatickým titulkem uvádí deník International Herald Tribune komentář k jasnému vítězství levice v nedělním druhém kole regionálních voleb. Vládnoucí pravicová formace prezidenta Jacquese Chiraka utrpěla tak drtivou porážku, že o své postavení zřejmě přijde i několik významných členů vlády.
Před pouhými dvěma roky dvě pravicové strany jasně zvítězily v parlamentních volbách, ale výsledky nedělního hlasování ve francouzských regionech ukázaly, že tentokrát je voliči většinou odmítli. Opoziční socialisté, komunisté a Zelení získali dohromady 49 procent hlasů, což nepředpokládali ani největší optimisté, a povedou teď devatenáct z dvaadvaceti regionů pevninské Francie.
Příčinu porážky pravice vidí komentátor v chronicky vysoké nezaměstnanosti a plánovaných škrtech výdajů na veřejný sektor. Francií nedávno otřásaly protesty učitelů, zaměstnanců nemocnic a vědců, které platí veřejné rozpočty. Následky byly drtivé - téměř dvě třetiny voličů hlasovaly pro opozici a poslední průzkumy veřejného mínění ukázaly, že jejich postoj je především výrazem nedůvěry v současnou vládu. Pozorovatelé proto čekají výměny ministrů a zmírnění reforem zdravotnictví a pracovního trhu.
Bezpečnostní poradkyni amerického prezidenta Condoleezu Riceovou čekají těžké chvíle. V britských Financial Times čteme, že tato politička včera nabídla schůzku rodinám obětí teroristického útoku z 11. září, aby uklidnila bouři veřejné nevole. Vyvolalo ji prohlášení Bílého domu, že Condoleeza Riceová nebude pod přísahou veřejně svědčit před komisí vyšetřující okolnosti, které newyorskému masakru předcházely.
Americká vláda se o víkendu dostala pod silný tlak, aby zveřejnila dosud tajné dokumenty a zbavila mlčenlivosti úřední činitele, kteří by mohli vysvětlit, jak se vláda stavěla k mezinárodnímu terorismu před 11. zářím. Bílý dům ale trvá na tom, že Condoleeza Riceová bude před komisí vypovídat za zavřenými dveřmi.
Veřejnost tedy přijde o svědectví, která by mohlo potvrdit nebo vyvrátit obvinění, že americká vláda terorismus dlouho podceňovala. Bezpečnostní poradkyně amerického prezidenta se k aféře vyjádřila v nedělním televizním programu stanice CBS. Prohlásila, že ona sama by svědčila velmi ráda, ale musí respektovat zásadu, že úřadující národní bezpečnostní poradci před Kongresem nevypovídají. Zároveň popřela obvinění, že Bushova vláda terorismus podceňovala, protože plány na likvidaci sítě Al-Káida existovaly už dávno před jedenáctým zářím.
