Stovky studentů blokují hlavní budovy státní televize a rozhlasu na protest proti označení za hordu. Několikaměsíční demonstrace reflektují nespokojenost s vládou a rostoucí napětí v zemi.
K e-mailu jsou přiložena dvě videa, která mají údajně ukazovat zásah policie proti demonstrantům, kteří na protest i přes zákaz přinesli české vlajky. Záběry ale pocházejí z 18. října 2020.
Dlouhodobě nejvíce lidí se účastní demonstrací právě v Bratislavě, kde se podle agentury zajišťující bezpečnost akce shromáždilo na 9000 až 11 000 lidí.
Dva zákonodárci byli zraněni, uvedla předsedkyně parlamentu Ana Brnabićová, přičemž jedna z nich, Jasmina Obradovićová ze strany SNS, utrpěla mrtvici a je v kritickém stavu.
„Slovenská vláda má ale dvě tváře. Jedna věc jsou hlasování na domácí půdě, v Bruselu ale pak hlasuje za všechny sankce a na pomoc Ukrajině,“ říká pro Český rozhlas Plus Viera Dubačová.
Účastníci drželi podle agentury DPA plakáty s nápisem „Nenávist není alternativa“ či „Netolerujme netoleranci“. Na jiném bylo „Celý Hamburk nenávidí AfD“.
Jde o částku 65 000 rublů (asi 17 000 korun) měsíčně. Příspěvky přišly po demonstracích na Rudém náměstí v Kursku, kde opakovaně protestovalo několik desítek lidí kvůli životním podmínkám.
Arcibiskup a další vysoce postavení duchovní podle protestujících kryjí sexuální zneužívání v církvi. Jako symbol zranitelnosti obětí položili organizátoři na okno paláce tři páry dětských bot.
Státní zástupkyně Gabriela Tilmannová podezřelého charakterizovala jako věřícího, který se pravidelně modlil a chodil do mešity. Své náboženské přesvědčení dával najevo i na sociálních sítích.
„Rétorika na demonstracích je vedena v morální rovině. Říkají ‚slušnost‘. To je jako v roce 89,“ říká v rozhovoru pro Český rozhlas Plus Pavel Kosatík. Dodává, že je škoda, že se nejedná o pokrok.
Stovky studentů v Bělehradě krátce před 11.00 zablokovali důležitou křižovatku a navazující most. Po 15 minutách ticha k uctění 15 obětí studenti vhodili do řeky Sávy 15 bílých růží.
V Hannoveru se na shromáždění svolaném hnutím Babičky proti krajní pravici sešlo asi 24 000 lidí. V Berlíně se minulou sobotu na takovém protestu sešlo 160 000 lidí.
V Bratislavě dav lidí zaplnil náměstí u úřadu vlády už před začátkem protestu a skandoval hesla také proti premiérovi Robertovi Ficovi. Demonstrace Slováků se konala také na náměstí Svobody v Brně.
Ve věku 77 let zemřela Taťjana Bajevová, účastnice srpnového protestu na moskevském Rudém náměstí proti invazi vojsk Varšavské smlouvy. O jejím úmrtí informovala nevládní organizace Memorial.
Několikatisícihlavý dav přišel do parku u Kapitolu, sídla Kongresu, aby dal najevo svou nespokojenost s tím, že stát možná začíná ovládat někdo, kdo nebyl zvolen.
Předseda konzervativní unie CDU/CSU ve středu s pomocí AfD prosadil nezávaznou rezoluci požadující zpřísnění migrační politiky. Tím podle demonstrantů porušil princip protipožární zdi.
Fico tvrdí, že prezident Petr Pellegrini získal od Slovenské informační služby mimořádně závažné informace. Opozice a organizátoři protivládních demonstrací obvinění z příprav převratu odmítají.
Ve středečním hlasování prosadila CDU/CSU s pomocí hlasů AfD nezávaznou rezoluci požadující zpřísnění migrační politiky. Tisíce lidí proti tomu protestovaly v Berlíně, Lipsku či Mnichově.
„Na příkladu Slovenska vidíme, kam až může dojít, když necháme politickou rétoriku a ostré lokty politiků zajít příliš daleko,“ vysvětluje v pořadu Jak to vidí... Jelínek.
Protesty v Srbsku nabírají na intenzitě, uskutečnila se už i generální stávka. V Bělehradě se demonstrovalo před budovou vlády, veřejnoprávní televizí a konala se dopravní blokáda u Brankova mostu.
„Dneska je den, kdy Lukašenko už pošesté falzifikuje volby, takže je to příležitost pozvat lidi na akci," říká pro iROZHLAS.cz organizátor Aliaksandr Parshankou.