Petr Pavel se blíží k vrcholu svého prezidentského mandátu. Až doposud byl v centru zájmu veřejnosti především pro svou civilnost, se kterou úřad vykonává. Naposledy například letěl z Londýna běžnou linkou jako každý obyčejný člověk. Jindy postával s lidmi v davu na rockovém koncertě a tak dál a tak podobně. Nyní přichází jeho chvíle skrz naskrz politická, v níž se má osvědčit jako hlava exekutivy a také jako ústavní pojistka.

Komentář Praha 16:30 3. října 2025 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Prezident je v českém ústavním systému funkce spíše reprezentativní. Přestože si to každý z prezidentů – od Havla přes Klause po Zemana – snažil podle svého naturelu změnit, platí to i nadále. Až na jeden důležitý moment, v němž na sebe hlava státu přebírá veškerou tíhu suveréna, tedy lidu, a v jeho jménu po volbách otevírá cestu k nové vládě.

Petr Pavel už předem avizoval, že je na tuto roli připravený, když upozornil politiky, že ne všechny ideje a nápady u něj mají pochopení. Neboť nejsou v zájmu českého demokratického politického společenství, jak ho mj. v preambuli vymezuje Ústava.

Nejde jen o to, že strany či politici žádající vystoupení z Evropské unie či Severoatlantické aliance nebudou mít u Petra Pavla zelenou ke vstupu do vlády.

Prezidentova pozice sledující ústavní jistoty je mnohem širší. Na vrcholu ústavního pořádku má být tím, kdo dohlíží na naplňování slibů, jež si společnost základním dokumentem dala.

Totiž, že bude „rozvíjet Českou republiku v duchu nedotknutelných hodnot lidské důstojnosti a svobody jako vlast rovnoprávných, svobodných občanů, kteří jsou si vědomi svých povinností vůči druhým a zodpovědnosti vůči celku. Jako svobodný a demokratický stát, založený na úctě k lidským právům a na zásadách občanské společnosti. Jako součást rodiny evropských a světových demokracií“.

Bezpečnost a demokracie je top

Neznamená to samozřejmě, že si prezident jen tak po volbách svévolně řekne, že vítěz či jeho koaliční partneři se do těchto ústavních vymezení nevejdou.

Prezident jmenuje premiérem, koho uzná za vhodné, říká politolog. Pokusů na složení vlády by dal víc

Číst článek

Bude ale žádat jasné záruky, že se v rámci těchto mantinelů budou všechny vládnoucí strany pohybovat. Konkrétní vládní konstelace je samozřejmě stále ve hvězdách.

Prezident zcela jistě předá první pokus o sestavení vlády vítězi voleb, všechny jeho kroky ale budou právě pod tímto ústavním drobnohledem. Bezpečnost státu a demokratického systému je na prvním místě.

Opozice, parlamentní i mimoparlamentní, zesměšňovala prezidenta Pavla jako automat na podpisy, samozřejmě vládních zákonů. Teď by někteří opoziční politici paradoxně chtěli, aby se prezident takovým automatem stal při sestavování vlády.

Petr Pavel si v obou případech našel svou vlastní kritickou pozici, na tu druhou dojde nyní, po volbách. Na tom, jak tuto hru o ústavní demokratické vládnutí Pavel sehraje, záleží nejen jeho prezidentská historická pověst, ale především další čtyři roky života v Česku.

I politické vyhraňování má svoje legální i legitimní hranice. A kdo jiný než prezident by na jejich neměnnosti měl v povolební hře jasně a viditelně trvat.

Autor je komentátor časopisu Euro

Petr Fischer Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít