O krásném novém multipolárním světě, kde nebude jedna světová mocnost diktovat všem ostatním, co mají dělat, mluvil Vladimir Putin poprvé veřejně před 16 lety.
Návštěva prezidenta Pavla v Německu byla hlavně seznamovací. Vyzdvihnout by se ale měl úmysl obou prezidentů se minimálně jednou do roka pravidelně sejít a vyhodnotit vztahy obou zemí.
Konkrétní podoba důchodové reformy by měla být výsledkem jednání s opozicí. Obě strany vyjadřují vůli se shodnout. Přesto není příliš pravděpodobné, že k tomu dojde.
Erdogan si Švédy zatím vychutnává, chce protislužby a hraje na nacionalistickou notu. Fakt, že Švédsko bude jediným nečlenským státem v oblasti, v podstatě znamená zesílený tlak na tento stát.
Momentální vláda plánuje snížit schodek v rozpočtu o 70 miliard korun. Zároveň se mnohé výdaje mají zvyšovat. Návrhy Národní ekonomické rady vždy nejméně z jedné stran koalice nevyhovují.
Spekulace o budoucnosti předsedy a zakladatele hnutí ANO Andreje Babiše, když prohrál ve druhém kole prezidentské volby, otevřely znovu i otázku profilu nejsilnějšího opozičního subjektu.
EU při covidové krizi přerušila platnost Paktu stability, jenž obsahuje i Maastrichtská kritéria, a po zdražení energii neplatnost prodloužila. Od 1. ledna 2024 ale bude nutné kritéria opět dodržovat.
V Itálii, zemi s nejstarší populací v Evropě, má téměř čtvrtina obyvatelstva přes 65 let. Stačí se projít po ulicích měst, aby si člověk všiml, že prošedivělé hlavy potkává mnohem častěji než kočárky.
Ruského braku je nepřeberné množství. Autoři krimi se uměleckými ambicemi nikterak nezatěžují. Značné zaujetí vzbudila také kniha, která vypráví příběh někdejšího sovětského důstojníka.
„Překvapivé je to proto, že vládní koalice je v poslední době v politické defenzivě kvůli ekonomickým problémům, zejména vysoké inflaci a neurovnaným státním financím,“ píše Jiří Pehe.
Ruský politolog a publicista Sergej Medvěděv před několika dny napsal, že rok války s Ukrajinou se pro Rusko stal rokem smrti mýtů, které tvořily základ představ o této zemi.
Petr Pavel se na prahu důchodového věku ocitne teprve ve chvíli, kdy mu jeho pětiletý mandát skončí. Ironií osudu jsou to právě důchody, které mohou prohloubit příkopy nejen mezi lidmi a generacemi.
Ceny vyrostly o 15 procent a to znamená, že si zaměstnanec koupí o desetinu zboží méně než v roce 2021. Při takovém propadu příjmů by se daly očekávat pouliční protesty, přesto panuje klid.
„Přímo volený prezident si vykládal Ústavu s vědomím, že má mandát od milionů voličů. Těžko se mu v tom bránilo. Mohl si být jistý, že mu jeho nestandardní chování projde,“ píše Petr Hartman.
Nejprve vyhlásit legislativní nouzi a extrémně spěchat na přijetí zákona a pak řešit, co bude za 30 let? Opravdu je toto nejlepší cesta, jak důchodovou reformu provést?
V případě Michlovy prověrky jde o kauzu natolik politicky atraktivní, že se o ni zajímá i příští prezident Petr Pavel, který by jako jediný mohl Michla odvolat.
Vláda postupovala arogantně a nezodpovědně, bez předchozí debaty s odbory, asociací ředitelů škol, dalšími lidmi z praxe nebo ekonomy, kteří se tématu roky věnují. To je velmi nebezpečné jednání.
Spletitý životní osud tohoto muže naznačuje jistou naději: i v hloubi Putinovy kohorty jsou určitě lidé, kteří jsou s to pochopit, v čem tkví osudový problém tohoto režimu a jeho neudržitelnosti.
