Téma důchodové reformy se před volbami opakuje pravidelně. Opozice kritizuje vládu, že ji nepřipravila nebo připravila špatně a vláda se kritice brání.
Postavení Polska v Evropské unii už dávno není normální, podobně jako okolnosti, za kterých byla vydána deklarace Práva a spravedlnosti o Polsku jakou pevné součásti EU.
Írán přestal dodržovat některá ustanovení mezinárodní dohody o tamním jaderném programu poté, co od něj roku 2018 odstoupily Spojené státy, ještě v době prezidenta Donalda Trumpa.
Ekonomové hovoří o krizi a nabízejí nejrůznější modely, jak růst opět podpořit. Panuje všeobecně sdílené přesvědčení, že bez růstu je naše civilizace ohrožena, nebo že snad dokonce zanikne.
Před několika dny přednesl prezident Joe Biden projev, v němž obhajoval stažení amerických vojsk z Afghánistánu a načrtl obrysy čehosi, co by se mohlo stát jakousi Bidenovou doktrínou.
V čele strany Kisku nahradila Veronika Remišová. S odstupem se ukázalo, že volba Remišové nebyla šťastná. Nedokázala zahrnout celé široké spektrum postojů, které kdysi reprezentoval Kiska.
Jedním z faktorů, na kterých může záviset podoba vlády po volbách, budou jistě kroky prezidenta Miloše Zemana. Někteří se jich už teď děsí tak, jako by byly bezmála důležitější než volební výsledek.
Kancléřka Angela Merkelová jako volební lídryně konzervativců válcovala politickou konkurenci bez větších potíží. Jinak je tomu teď, když se Merkelová stahuje z politiky.
První školní den vyzval ministr Robert Plaga (za ANO) učitele, aby se nesnažili okamžitě a bezhlavě dohánět látku, kterou v minulém koronavirovém roce nestihli probrat.
Přijímat uprchlíky, či nepřijímat. To je otázka, kterou si i v souvislosti s aktuálním děním v Afghánistánu znovu pokládají vlády většiny zemí světa. Nikoli však v Kolumbii.
S rozšířením vysoce nakažlivé koronavirové mutace delta a blížícím se podzimem se pozornost upíná k těm, kteří se prozatím rozhodli nenechat se naočkovat.
Ve středu začne nový školní rok a bude neskutečně obtížný. Předně – školy, ale i děti a rodiče se budou muset vyrovnat se všemi opatřeními spojenými s koronavirem.
Pět demokratických stran se spojilo do dvou koalic za účelem vymanit stát z Babišova oligarchického sevření. K tomu nedojde, pokud se mimo vládu neocitne nejen šéf hnutí, ale i jeho poddajná partaj.
Válku v Afghánistánu prohrál Západ, včetně mnoha států, které jsou členy Evropské unie. Je tedy jen a jen správné, že se starají o záchranu svých místních spolupracovníků.
Zatímco vítězství Tálibánu slaví islamističtí teroristé po celém světě, Západ se utěšuje sliby Tálibánců amnestovat spolupracovníky minulé afghánské vlády a dovolit ženám účast na veřejném životě.
Lukáš Jelínek komentuje pro Český rozhlas Plus stažení spojeneckých sil z Afghánistánu. Od vyspělého demokratického státu se očekává, že má dostatek schopností převzít odpovědnost za své činy.
Hnutí Talibán v pondělí vstoupilo do Kábulu. Lidé se snaží opustit zemi všemi možnými prostředky, bojovníci hnutí upevňují svoji moc v provinciích. Situaci v zemi okomentovala reportérka Procházková.
Válka NATO v Afghánistánu trvala dvacet let, jenom Ameriku stála bilion dolarů a o život v ní přišlo víc než 3600 vojáků a na 50 000 afgánských civilistů.
Kdyby si pro jednoho z expremiérů, Roberta Fica nebo Petera Pellegriniho přišla policie, málokdo by se divil. Vyšetřování rozsáhlého korupčního systému totiž došlo do špičky bývalé mocenské pyramidy.
Marocký král Mohamed VI.. označil sousední Alžírsko za marocké dvojče. Pokusil se tak napravit neshody, které se v posledních týdnech rozhořely mezi oběma velkými severoafrickými státy.
