Americký vyslanec Steve Witkoff označil reakci palestinského teroristického hnutí Hamás na americký návrh příměří v Pásmu Gazy za zcela nepřijatelnou. Vyjednávání podle něj pouze vrací zpět.
Podle mluvčího Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) Jense Laerkea se situace nezlepšila ani poté, co Izrael uvolnil před zhruba dvěma týdny svou blokádu.
Návrh počítá se zastavením bojů, propuštěním některých izraelských rukojmích a zvýšením humanitární pomoci pro Pásmo Gazy. Reagoval na něj vysoce postavený představitel Hamásu Básim Naím
Letecký úder, který v uprchlickém táboře Burajdž zasáhl obytný dům, zabil 23 lidí, píše agentura AFP. Útok na obytný dům a budovu mateřské školy ve městě Džabálija zabil sedm lidí, včetně žen a dětí.
„Blokádou potravin se Izrael snažil dosáhnout ústupků ze strany Hamásu a celou populaci potrestal tím nejhorším možným způsobem,“ uvádí pro Český rozhlas Plus Irena Kalhousová
O zabití Sinvára už dříve tento měsíc psala některá média, izraelská vláda to ale oficiálně potvrdila až ve středu. Sinvár se stal faktickým vůdcem Hamásu v Gaze loni v říjnu po smrti jeho bratra.
„Nepoužíváme teatrální metody hrozby či vyhlašování sankcí v situaci, kdy cílem Izraele je pomoci obyvatelstvu Gazy a zbavit ho jha diktatury teroristické organizace,“ řekl náměstek ministra Hulicius.
Dav Palestinců v úterý prorazil plot u nového humanitárního centra v oblasti Rafáhu na jihu Pásma Gazy. Izraelská armáda tvrdí, že vypálila varovné výstřely, aby zjednala pořádek.
Stovky Palestinců, včetně žen a dětí se nahrnuly k jednomu z distribučních míst Humanitární nadace pro Pásmo Gazy v Rafáhu, pod plnou kontrolou izraelské armády, aby dostaly jídlo.
„Tohle je obrázek dívky jménem Maram al-Farwáne. Píše se tu, že už nežije. Zemřela 25. dubna ve škole Dár al-Akram ve městě Gaze,“ ukazuje profesor Raz Chen.
Mezinárodní výbor Červeného kříže poznamenal, že jeden spolupracovník působil jako ostraha v polní nemocnici Červeného kříže v Rafáhu a druhý pracoval v jedné ze sekcí ochrany civilistů.
Izraelská armáda využívá Palestince k vyhledávání nastražených výbušnin či ozbrojenců. Používání lidí jako lidských štítů však izraelský nejvyšší soud už v roce 2005 zakázal.
Izraelským cílem je podle premiéra Netanjahua naprosté odzbrojení Gazy, konec vlády Hamásu a etnická čistka Gazy. „Otázkou teď je, jak na to bude reagovat Hamás,“ říká analytička Irena Kalhousová.
Česko podle Pavla podporuje humanitární pomoc pro civilisty v Gaze, situace je opravdu nadále neúnosná. Pomoc se ale nesmí dostat k palestinskému teroristickému hnutí Hamás.
Hlad v Gaze. Jídlo je dražší a je ho málo. Izrael sice zmírnil blokádu, ale jen minimálně. Co bude dál? A vážně chce Netanjahu ovládnout celé Pásmo Gazy?
Podle Netanjahua má Izrael v Pásmu Gazy tři válečné cíle: zničit Hamás, zajistit návrat všech unesených rukojmích a zajistit, že Pásmo Gazy nebude pro Izrael představovat nebezpečí.
„Izrael pustil do Gazy pět kamionů, tudíž se ani k mé rodině nic nedostalo. Je to kapka v oceánu,“ říká Yara Abu Aataya, designérka, jejíž část rodiny žije v Pásmu Gazy.
„Obnovuji mou zarmoucenou výzvu k umožnění vstupu důstojné humanitární pomoci (do Pásma Gazy) a k zastavení bojů,“ uvedl papež. Podle něj je situace v Pásmu Gazy čím dál více znepokojivá a bolestná.
„Je absurdní, směšné a absolutně neospravedlnitelné, že se pět kamionů vydává za krok dobré vůle,“ dodává ředitel a spoluzakladatel Člověka v tísni Šimon Pánek.
Podle údajů OSN části obyvatel hrozí, že zemřou na důsledky hladu. Izrael naopak tvrdí, že zásoby vytvořené během příměří by měly být dostatečné a že pomoc zadržuje Hamás.
Izrael od 2. března znemožňuje přísun jakýchkoliv dodávek do Pásma Gazy, včetně humanitární pomoci, přičemž dlouho tvrdil, že v oblasti je potravin dostatek z období před vyhlášením blokády.