Foto Tõnu Pani
Kůrovec a sucho na satelitních snímcích. Podívejte se, jak to vypadá u vaší obce
Během loňského roku vzrostlo množství vytěženého dřeva o třetinu, na vině je kůrovcová kalamita. Podívejte se na aktuální satelitní snímky, kde jsou lesy suché, případně už úplně zmizely.
Sucho a s ním související kůrovcová kalamita. Tak vysvětloval pro Radiožurnál Jiří Hrbek ze statistického úřadu, proč loni těžba dřeva dosáhla historického maxima.
A podle Miroslava Svobody z dřevařské fakulty České zemědělské univerzity v Praze situace v dohledné době lepší nebude. „Mnozí vlastníci, přestože by podle zákona měli sanovat a zpracovávat, rezignovali na boj s kůrovcem. Ta situace není vůbec dobrá, a i přes relativně chladný květen to vypadá, že množství dřeva napadené kůrovcem bude letos podobné jako loni, ne-li výrazně vyšší,“ myslí si.
Satelitní snímky
Satelitní snímky v pravé mapě pochází z družic Sentinel 2 a Landsat 8. A ač jde o nejaktuálnější volně dostupné záběry, nemusí vždy odpovídat realitě: satelit nad oblastní přeletí vždy za několik dní a snímky je následně nutné přenést a zpracovat.
Aktualizaci někdy také zmaří počasí: pokud je vysoká oblačnost, snímky jsou k ničemu a je třeba počkat na další oblet satelitu.
Právě jako podpora majitelům a správcům lesů vnikl projekt Kůrovcová mapa. Experti z Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů zde pomocí satelitních snímků vytipovávají místa, kde hrozí šíření kůrovce smrkového (Ips typographus). Rizikové lokality značí barvami do mapy, a lesníci tak mohou snadno zjistit, která místa ve svém rajonu by měli zkontrolovat.
Kůrovcová mapa výsledky šetření zobrazuje na starší letecké mapě, není na ní tedy vidět, jak lesy vypadají nyní. Takový obrázek nabízí aktuální satelitní snímky z evropského družicového programu Copernicus a jeho amerického protějšku Landsat.
V levé mapě jsou modře označené lokality, kde proběhla těžba dřeva, červeně jsou uschlé stromy z letošního dubna. Informace pochází z webu Kurovcovamapa.cz. Vpravo můžete následky porovnat na aktuálních satelitních snímcích.
Jako výchozí je na mapě přiblížená národní přírodní rezervace Břehyně - Pecopala, kde zásahy proti kůrovci vyvolaly odpor ochránců přírody i odborné veřejnosti.
Kůrovec v hlavním městě
Kalamita v podobě kůrovce neminula ani hlavní město. Z pražských lesů muselo být vykáceno přes 2600 kubíků napadených stromů. Stejně jako v celé republice, tak i v Praze může za šíření kůrovce především loňské suché jaro a léto. I přesto, že se kůrovec šíří rychle, v Praze zatím nejde o kalamitní stav.
Brouci v metropoli napadali spíš jednotlivé stromy v různých lokalitách a v porovnání s ostatními postiženými oblastmi je hlavní město hluboce pod průměrem, jak uvedla mluvčí Lesů hlavního města Prahy Petra Fišerová.
Orlické hory i Krkonoše
Několik tisíc hektarů lesa v CHKO Orlické hory ohrožuje kůrovcová kalamita. Situaci místních lesů považují vlastníci za vážnou. „Orlické hory jsou v kalamitní zóně. Ohrožení lesa (kůrovcem) v Orlických horách je s ohledem na jeho strukturu a zastoupení dřevin vysoké,“ sdělil ČTK Martin Fojt ze Správy Kolowratských lesů, která hospodaří na téměř 5400 hektarech lesa. Téměř 90 procent této výměry leží na území CHKO Orlické hory.
Kůrovec ale ohrožuje i těžbu dřeva v předhoří, což je navazující oblast na Orlické hory, kde činí zasažená oblast okolo 20 procent. Těžba dřeva tak dramaticky vzrostla a prodejní cena klesla. Lesníci proto mají problémy s odbytem a tato situace způsobuje ekonomické problémy zejména soukromníkům.
Krkonošský národní park v roce 2018 vytěžil výrazně více kůrovcového dřeva než v minulých letech. Důvodem byl nejen kůrovec, ale i větrná kalamita, která les na podzim roku 2017 zasáhla. Kůrovec neboli lýkožrout smrkový je přirozenou součástí přírody a cílem není ho vyhubit, ale předcházet jeho přemnožení.
Mluvčí Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Radek Drahný uvedl, že přestože problémy s kůrovcem byly v uplynulém roce v Krkonoších větší než v minulých letech, nelze to označovat za kalamitu. Krkonoše mají oproti ostatním podhorským oblastem výhodu, že je v horách chladnější a vlhčí počasí a lesy se tak rychleji obnovují.
Rezervace Suchý Vrch zasáhla proti kůrovci
Rezervace Suchý Vrch u Vrbna pod Pradědem je chráněná zejména díky borovicím starým přes 300 let, zároveň je významným paleontologickým nalezištěm. Když minulý rok rezervaci napadl kůrovec, majitel požádal o povolení výjimky k zásahu proti škůdci a správa mu vyhověla.
„Určitě občasné pokácení nějakých smrků není na škodu, právě naopak. Vznikne tímto prostor pro přirozené druhové skladby, to znamená buků, jedlí, javorů,“ uvádí lesník Miroslav Havira. Citlivě vybrané a šetrně pokácené smrky mohou prý paradoxně pomoci i zdejší přírodě.
Nekrm brouka
Pomoci zejména menším správcům lesů se snaží i web Nekrm brouka. Kromě bezplatného poradenství na speciální lince nabízí návody, jak šíření kůrovce včas odhalit a jak mu předcházet. Rovněž vlastníky upozorňuje, že mají zákonnou povinnost o les pečovat.
Pro řadu majitelů je ale současná kalamita jen obtížně řešitelná, a svých pozemků se proto zbavují.
Související články
