ŽIVĚ: Dělníci rozebírají Transgas. Sledujte demolici detailně z kamery na střeše Českého rozhlasu

Budovy Transgasu na pražských Vinohradech pomalu mizí před očima. Demolice brutalistního komplexu začala koncem března. Dělníci postupně odstraňují střechu nebo podlahy a zmizely už i spojovací tunely mezi jeho dominantami. Kolem budov vyrostlo lešení a přibyly také dva jeřáby. Demolice má být dokončena na podzim. Dovnitř sice není kvůli vysokému plotu vidět, ale díky serveru iROZHLAS.cz můžete na stavbu přece jen nahlédnout. Přímo na střechu Českého rozhlasu jsme umístili kameru, která bude v podobě slow TV celou demolici sledovat.

Praha

„Aktuálně probíhá demontáž betonových desek stropů, a to jak na výškových budovách, tak i na budově bývalého dispečinku. To vše za podpory jeřábů,“ popsal v polovině dubna pro iROZHLAS.cz mluvčí developerské společnosti HB Reavis Jakub Verner.

Střechy hlavních budov Transgasu odstraňují dělníci se sbíječkami, kterým pomáhá několik malých bagrů. Odstranění střešní krytiny je podle Vernera nevratným zásahem do skeletu objektu. Zároveň stavbaři odstraňují žulové opláštění na budově centrálního dispečinku.

V budovách už podle mluvčího firmy HB Reavis nic není, v jednotlivých patrech byly vybourány všechny příčky a zůstaly pouze nosné zdi. Interiéry, mimo nosné prvky, jsou rozebrány. „Interiéry jsou již plně deinstalovány od nenosných konstrukcí a postupně probíhá bourání podlah v jednotlivých patrech,“ upřesnil Verner. „V souladu s časovým plánem jsme také dokončili výstavbu lešení kolem věžových staveb a pro zamezení šíření prašnosti bylo lešení oplachtováno,“ doplnil.

Demolici mohou lidé sledovat prostřednictvím slow TV, a to díky kameře umístěné na střeše budovy Českého rozhlasu, která s Transgasem sousedí.

Co je slow TV?

Slow TV neboli pomalá televize pro ty, kteří nechtějí spěchat. Diváci tak mohou sledovat zajímavé příběhy, které trvají delší dobu. Populárními jsou například záběry od ptačího krmítka v Makově, z ranveje Letiště Václava Havla nebo na trasu mazací tramvaje v Praze. Norská televize NRK pak v minulosti vysílala dvanáct hodin plápolající oheň v krbu nebo sedm hodin trvající cestu vlakem.

„Přímým video přenosem se záběry demolice budovy Transgas navazujeme na tradici dlouhodobých online internetových přenosů, které Český rozhlas realizuje od roku 2000 a díky kterým mohli naši posluchači vidět například hnízdění sokolů, život pražských goril nebo práci afrického sochaře na svém díle,“ uvedl ředitel Nových médií Českého rozhlasu Jiří Malina.

Demolice oficiálně začala až koncem března, na stavbě ale už předtím probíhaly přípravné práce. Poprvé se zuby bagru zakously do brutalistního komplexu v polovině února, kdy u jedné z dvojice výškových budov zmizel vyčnívající přístřešek před vchodem.

Dělníci pak odřízli dva spojovací tunely mezi dominantami brutalistního komplexu – dvěma výškovými stavbami a budovou bývalého dispečinku, tedy kvádru obehnaného žulovými kostkami.

„Byly deinstalovány propojovací tubusy mezi objekty, a to z bezpečnostních důvodů, tak aby případné pohyby jednoho objektu neovlivnily objekt druhý,“ vysvětlil před časem mluvčí developerské skupiny HB Reavis Jakub Verner. Kolem budovy vyrostlo také lešení a přibyl věžový jeřáb, na stavbě mají být celkem dva.

Součástí přípravy na demolici byla i stavba lešení kolem objektů. „Instalujeme vodní clony a lešení s protiprachovými plachtami, abychom minimalizovali prašnost, a postupně navezeme techniku,“ popsala již dříve serveru iROZHLAS.cz mluvčí developerské skupiny HB Reavis Kristýna Křemenová.

Okolní budovy by tak demolice neměla ohrozit. Transgas začnou dělníci postupně rozebírat shora dolů. Rychlý odstřel pomocí trhavin tak nehrozí.

Transgas zmizí během deseti měsíců

Demolice má být podle posledních informací dokončena na podzim. Pak už po brutalistním komplexu zůstane jen díra v zemi.

Jako první půjdou k zemi, podle plánu níže, dominanty Transgasu, tedy obě výškové budovy a objekt bývalého dispečinku. Následovat budou zbývající části objektu, například majestátní schody směrem k budově.

Pláště budov rozstříhají hydraulické stroje, některé části pak dělníci zřejmě odstraní pomocí autogenu. U podzemních částí pak mohou použít například řezání diamantovým lanem. Na stavbě budou také dva jeřáby, jeden vyšší a druhý nižší, jejichž ramena se mají překrývat.

Suť budou odvážet postupně ve velkých kontejnerech. Jeden vjezd na stavbu má být z ulice Vinohradská, druhý z ulice Rubešova, kde je nyní závora.

Aktuální informace chce firma HB Reavis zveřejňovat na speciálním webu nazvaném Vinohradská 8 a stejnojmenné facebookové stránce.

Co nahradí Transgas?

Zatímco demolice pokračuje, developerská skupina HB Reavis slovenského miliardáře Ivana Chrenka dál hledá pro brutalistní komplex budov nového majitele. O prodeji Transgasu už firma jedná s potenciálními zájemci, uvedl začátkem února Verner.

O Transgas měla zájem také Praha, ale jednání s developerem v polovině února rychle zkrachovala poté, co se oba aktéři nedokázali dohodnout na ceně budov.

Podle informací serveru iROZHLAS.cz by se cena Transgasu mohla pohybovat v řádech stovek milionů korun. „Odhadovaná hodnota je kolem jedné až 1,8 miliardy korun. Nicméně musíme brát v potaz několik dalších aspektů. V této budově se třeba neudála žádná významná kulturněhistorická událost, jako například v Kotvě. Reálná hodnota prodeje Transgasu by se měla pohybovat ve vyšších stovkách milionů až k jedné miliardě korun,“ upřesnil Milan Šmíd, manažer z Sreality.cz.

Pokud se tedy plány nezmění, na místě Transgasu má stát administrativní centrum podle návrhu architekta Jakuba Ciglera. Ten má v Praze za sebou realizace komplexů Quadrio na Národní třídě nebo Florentinum u Florence.

Podle dokumentace z ledna 2017, kterou má server iROZHLAS.cz k dispozici, má mít nová vícefunkční budova devět podlaží. A podle plánu bude o něco málo nižší než Transgas a stejně jako on nemá být vyšší než budova Českého rozhlasu.

O Transgasu

Tři budovy byly postaveny v letech 1966 až 1976 v brutalistním stylu. Jsou dílem týmu Jindřich Malátek, Ivo Loos, Zdeněk Eisenreich a Václav Aulický.

Transgas původně vznikl pro potřeby řídícího centra budovaného mezinárodního plynovodu ze Sovětského svazu do Československa a dále do západní Evropy. Bylo zde sídlo Plynárenského centrálního dispečinku Transgas a ministerstva paliv a energetiky.