Francie: Protesty studentů proti důchodové reformě provází násilí
Na pozadí velkých stávek bude dnes francouzský Senát projednávat návrh důchodové reformy. Záměr posílat Francouze do důchodu o dva roky později - tedy až v 62 letech - vyhnal do ulic miliony lidí. Mezi protestujícími je i řada těch, kteří půjdou do penze až třeba za 40 let.
Zejména gymnazisté mají na svědomí násilí v ulicích Lyonu, Rennes či ve Štrasburku. Například v úterý nad ránem zapálená střední škola v Le Mans na západě Francie shořela do základů. V Lyonu vzalo útokem 200 mladých - zřejmě bez jakéhokoliv spojení s protesty kvůli důchodům - hlavní nákupní třídu, zapalovali auta, rozbíjeli výklady a rabovali.
Blokády lyceí zasáhly podle studentské unie tisíc škol. Připojili se k nim i studenti univerzit v Lyonu, Rennes, Toulouse a Štrasburku. V Paříži obsadili studenti lyceí část náměstí Republiky, jednu z hlavních křižovatek města, a zasypali policii ovocem a dalšími měkkými střelami.
Francouzský Senát projedná návrh důchodové reformy. Více Markéta Bartošová. Ptáme se editele dijonské sekce pařížského Institutu politických věd Lukáše Macka.
Prezident Nicolas Sarkozy vyzývá ke klidu. Umírnění odboráři se zase bojí, že by násilí mohlo nahlodat silnou podporu odborů u veřejnosti.
Olivier Besancenot, vůdce trockistické strany Noví antikapitalisté, mluví o ‘novém máji 1968‘, kdy proběhly velké studentské a dělnické nepokoje. „Ulice má moc a může být mocnější než vláda," prohlásil francouzský politik.
Vysoká míra nezaměstnanosti mladých lidí
„Jednou z francouzských specifik je, že má vysokou míru nezaměstnanosti mladých lidí ve věku 18 až 30 let. A argument, který zabírá na mladou generaci a zčásti vysvětluje manifestace, říká, že pokud se posune odchod do důchodu, starší generace bude pracovat déle a pro mladé lidi bude méně práce,“ uvedl na Rádiu Česko Lukáš Macek, ředitel dijonské sekce pařížského Institutu politických věd.
Dodal, že k tomu se přidává určitá politická kultura. Stávky či manifestace, kterých se účastní gymnazisté, jsou podle něj ve Francii poměrně běžné.
„Mladá generace Francouzů je apolitická a o to snáze se nechá strhnout k různým radikálnějším věcem. Na druhou stranu gymnázia byla také vždy místy, kde existují různé krajně levicové organizace, které jsou schopné tyto akce organizovat,“ přiblížil.
