Zavedení zákona o povinných kvótách pro české potraviny ve větších obchodech vzbudilo bouřlivé reakce. Komu může tato forma podpory zemědělství prospět? A jaká odpověď se dá čekat z Bruselu?
Unie má z novely už delší dobu obavy. Jak vyplývá z informací Radiožurnálu, už dvakrát interními dopisy před změnami varovala. Upozorňuje v nich, že se Česko chystá porušit principy společného trhu.
Středoevropské státy kritizují praxi, kdy jsou na trhy Evropské unie dodávány produkty pod stejným názvem, ale s odlišným složením. Na tlak těchto zemí už zareagoval německý výrobce sušenek Bahlsen.
Evropská unie se sice považuje za jeden tržní prostor, ale to, čemu se říká jednotný volný trh, tu ještě zdaleka nemáme. Evropská komise proto chce přijmout soubor opatření, která společný trh pomohou vytvořit.
Na unijním summitu v Bruselu se podařilo prosadit význam dobudování jednotného trhu pro obnovení hospodářského růstu. Na základě dopisu 12 zemí se do závěrů schůzky dostaly závazky k dotváření jednotného hospodářského prostoru.
Evropská unie se na svém summitu v Bruselu po dlouhé době věnovala něčemu jinému než jen zachraňování společné měny. Tématem jednání bylo také dobudování jednotného hospodářského prostoru na summitu EU a prosazovalo ho i Česko. Hostem Ranního interview Radiožurnálu na toto téma byl premiér Petr Nečas.
Česká republika, Velká Británie a další země chtějí společně podpořit jednotný trh v Evropské unii. Předseda vlády Petr Nečas, britský premiér i další šéfové vlád chtějí formou dopisu tlačit na Evropskou radu kvůli posílení tohoto obchodování.
Volný pohyb zboží, služeb osob a kapitálu. To jsou čtyři základní svobody na jednotném trhu Evropské unie. Tyto výhody se ale ne zcela využívají, protože jim i přes proklamovanou podporu jednotného evropského tržního prostoru brání různé administrativní překážky, nebo propastné rozdíly v právních předpisech v členských státech. Má se to ale změnit. Evropská komise dnes navrhla, ve kterých dvanácti oblastech je třeba nejvíce zasáhnout a předložila už první dokumenty, které mají fungování společného trhu posílit.
Evropským občanům a podnikům, kteří se stále vzpamatovávají z ekonomické a hospodářské krize, má nově pomoci takzvaný Akt jednotného trhu, který má dosáhnout naplnění myšlenky jednotného trhu, která se v rámci EU uskutečňuje od roku 1992. Akt by měl vést především ke znovuobnovení ekonomického růstu v Evropě. Druhým cílem je obecné prohlášení, že se občané musí stát středem celého jednotného trhu. A třetím cílem je podpořit lepší zprávu věcí veřejných. Konkrétních bodů v rámci celého aktu je padesát.
