Olympijský deník: V Koreji hrají během sportovních přenosů prim roztleskávačky a soutěže o pizzu

To, že Češi rádi objevují svět a že českou stopu najdete i na těch nejvzdálenějších místech planety, je známá věc. A platí to i o Korejském poloostrově. Na soulské univerzitě studuje politologii a mezinárodní vztahy v oblasti jihovýchodní Asie i Češka Nikol Martincová. Teď jde ale škola stranou a Nikol přijela fandit českým sportovcům do dějiště olympiády v Pchjongčchangu.

Pchjongčchang Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

V patnácti sportovních odvětvích se v jihokorejském Pchjongčchangu rozdělí 102 sad medailí. Bojovat o ně bude asi 3000 sportovců | Zdroj: Reuters

To, že asijské kultury jsou silně individualistické, je známá věc a zdejší školství je považováno za učebnicový příklad téhle tradice, která přetrvává už tisíce let. A cizinec to pocítí i na akademické půdě.

Olympijský deník: Na olympijských hrách se už závodí, na úvodní ceremoniál se však bude dlouho vzpomínat

Číst článek

„Oni jedou na sto procent a jsou odmalička učeni drilovat. Ani na vysoké neznají nic jiného než školu. A v ní, potom když jde o známky nebo o výsledek, tak jde všechno stranou a jedou jenom sami na sebe," potvrzuje Nikol Martincová.

Dodává, že na kombinaci korejské pohostinnosti a současně tvrdého individualismu si člověk rychle zvykne. A je tak prý lépe připraven na nedorozumění, která zákonitě musejí přijít.

„Nejsou moc zvyklí říkat negativní věci přímo do očí nebo přímo. To než aby řekli ne, raději řeknou možná a spíš to radši nepůjde. Takže si myslím, že jim asi hodně na cizincích vadí, že cizinec doslova řekne ne, takhle to nepůjde nebo to se mi nelíbí, z čehož oni jsou trochu vyděšení, protože potom neumějí reagovat."

Nejsou tolik sportovně zapálení

Nejlepší cestou, jak urovnat případné spory v korejské společnosti, je podle Nikol vyrazit na společný výlet nebo na sportovní utkání. I tam ale brzy cizinec zjistí, že všechno je trochu jinak.

„Korejci sport rádi mají, ale nejsou pro něj tak zapálení jako Češi. Ale že je tady olympiáda, to jsem od svých vrstevníků nezaregistrovala, o tom se nebavili, že by se sem chystali, že by z toho měli radost. Kdyby se někdo šel v Koreji podívat na sport, tak by viděl, že tam hrají prim soutěže a roztleskávačky a nejrůznější soutěže o pizzu."

Přesto mladá studentka přiznává, že Koreu má po mnohaletém pobytu navždy v srdci. Svou budoucnost ale plánuje daleko odtud, v šestnáct tisíc kilometrů vzdálené české kotlině.

David Jakš Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme