‚Propojení této pohřební komunity se žraloky je velmi zajímavé.‘ Čeští vědci učinili unikátní objev v Ománu
Neolitičtí lidé v Arábii se před 7000 lety živili lovením žraloků, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR. Čeští vědci objevili v Ománu nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii. Tento nález přinesl dosud nejpodrobnější poznatky o neolitických komunitách v regionu, včetně jejich stravy a mobility.
Základní roli hrály v pestré stravě neolitických lidí mořské zdroje, zejména žraloci, ukazují analyzované pozůstatky z pátého tisíciletí před naším letopočtem z rituálního místa ve Wadi Nafūn.
2:25
Ozdoby, zbraně i nádoby. Archeologové v pohřebišti na Plzeňsku prozkoumali 100 hrobů z doby železné
Číst článek
„Úplně poprvé jsme byli schopni pomocí přírodovědných dat doložit specializovaný lov mořských predátorů, a to přímo analýzou místní pohřbené komunity,“ říká Alžběta Danielisová, vedoucí Oddělení přírodních věd a archeometrie pražského Archeologického ústavu Akademie věd a zároveň vedoucí ománské expedice.
„Propojení této pohřební komunity se žraloky je velmi zajímavé a je to nové zjištění nejen v prehistorické Arábii, ale v prostoru všech neolitických kultur aridního pásma,“ dodává.
V lokalitě Wadi Nafūn provádí pražský tým výzkum od roku 2020. Suché prostředí Ománu ale představuje pro archeology výzvu, protože se v něm špatně zachovávají organické komponenty a pro analýzu není možné využít standardní metody. Vědci tak odebrali vzorky zubů a jejich analýzu provedli v Česku.
„Zuby této komunity mají zajímavý obrus. Ten ukazuje na specifickou stravu a také na to, že lidé používali zuby jako nástroje,“ vysvětluje antropolog Jiří Šneberger z ARÚ AV ČR, Praha.
Odborníci rekonstruovali stravu pomocí izotopové analýzy bioapatitu z kostí a zubů ve spolupráci s Max Planck institutem v Mohuči. Analýzy izotopů uhlíku, kyslíku, stroncia i dusíku umožnily zhodnotit podíl mořské a suchozemské potravy a pohyb jednotlivce během života.
„Na základě průběžných výsledků z analýzy stabilních izotopů pro rekonstrukci stravy uvažujeme o tom, že naše zkoumaná populace mohla mít jako jeden z hlavních zdrojů potravy a výživy žraločí maso,“ dodává Jiří Šneberger.
Dosavadní výsledky, publikované v odborném časopise Antiquity, ukazují, že neolitické komunity v jižní Arábii praktikovaly flexibilní a adaptivní způsob obživy, který kombinoval lov, sběr, pastevectví a systematické využívání mořských zdrojů. Zároveň potvrzují, že lokalita Vádí Nafún fungovala po několik století jako centrální rituální místo, které spojovalo různé skupiny v celém regionu.
