Výsledky studie ukazují, že pokud nedojde ke snížení emisí, může žralokům do roku 2100 zmizet více než polovina jejich bezpečného biotopu, zejména v Asii.
Dřívější rekonstrukce vyhynulého zvířete byly podle vědců chybné, protože vycházely z předpokladu, že jeho tělesná stavba připomínala větší verzi žraloka bílého, největší žijící dravé ryby planety.
„Měsíce předtím jsme varovali, že v letní sezoně může dojít k napadení. Naléhali jsme, že je třeba zastavit rybolov,“ vysvětluje ředitel organizace Hepca v Hurghádě.
Velká vedra zažívají nejen evropské země, ale i skoro celé území Spojených států. Na některých místech na jihozápadě už přes tři týdny neklesly denní teploty pod 40 stupňů.
Výzkumníci ve snaze změřit rozlohu mořských luk připevnili na hřbetní ploutve žraloků tygřích kamery. Získaná data odhalila největší známý ekosystém mořských luk na světě.
Počet obyvatel oblasti Bay of Plenty, která se nachází kolem stejnojmenného zálivu na severu Severního ostrova, se každé léto prudce zvýší. Rekreanti se však obávají častých návštěv žraloka bílého.
Jde o první případ, kdy byl žralok malohlavý spatřen v západním Karibiku u druhého nejdelšího bariérového útesu na světě, uvedla v tiskovém prohlášení Floridská mezinárodní univerzita.
Zdravý oceán potřebuje zdravé žraloky, říká mořská bioložka Melissa Christina Márquezová. Žraloci se jí stali osudem. Před osmi lety lety založila iniciativu s názvem Spojené ploutve.
Mořské krávy spásají mořskou trávu na dně Žraločí zátoky v západní Austrálii. Pro žraloky jsou právě mořské krávy oblíbenou kořistí. Zvláště tygří žraloci jsou v této zátoce častými návštěvníky.
Mají jednu z nejvyšších hustot osídlení na světě a malou kapacitu na zpracování plastového odpadu. Plasty se nyní hromadí na plážích, ulicích, cestách, zahrádkách i v palmových hájích.
Vědci chtějí, aby byla pod ochranou celá oblast, která zabírá zhruba 240 000 kilometrů čtverečních. To je rozloha přibližně srovnatelná s Velkou Británií.
Třem čtvrtinám druhů žraloků přitom hrozí vyhynutí. „Je to zlé. Až se mi chce brečet. Jestli to takhle půjde dál, všechny je nezachráníme,“ řekla mořská bioložka Melissa Christina Márquezová.
Žraloci jsou lovení kvůli masu, ploutvím nebo oleji z jater, který se používá třeba v přípravcích na zvlhčování pleti. Lidé podle National Geopraphic každoročně zabijí na 100 milionů žraloků.
„Velcí bílí žraloci ovlivňují stovky druhů v zátoce, ať už prostřednictvím přímého lovu, nebo tím, že vyvolávají strach,“ uvedla Alison Kocková, mořská bioložka z výzkumného střediska v Kapském Městě.
Na oficiálních banketech v Hongkongu už nebudou úředníkům servírovat jídla ze žraločích ploutví a tuňáka modroploutvého. Oznámila to tamní vláda. Rozhodnutím úřadů by se měly inspirovat také státní organizace. Hongkong je přitom jedním z největších světových trhů se žraločími ploutvemi.
Čeho je moc, toho je příliš, řekly si úřady na francouzském ostrově Réunion v Indickém oceánu. Jde o útoky žraloků bělavých na místní rekreanty. Místní samospráva se rozhodla proti žralokům něco podniknout, bude ale respektovat, že to jsou tito dravci a ne člověk, kdo je v moři doma.
Tchajwan zpřísňuje zákaz lovu žraloků kvůli jejich ploutvím. Ty jsou totiž oblíbenou čínskou delikatesou a jen vloni rybáři zabili přes 70 milionů těchto mořských predátorů. Populace některých druhů žraloků se tak snížila až o 90 procent.
Žraloci ve formaldehydu od umělce-provokatéra Damiena Hirsta budou od podzimu k vidění v Kutné Hoře v Galerii Středočeského kraje. Damien Hirst je možná víc byznysmen než umělec, jeho díla se v roce 2008 prodala v Londýně za více než tři miliardy korun.
Ta nemoc se jmenuje galeofóbie a režisér Steven Spielberg na ní vydělal miliony dolarů. Jeho film Čelisti o lidožravém bílém žralokovi děsí diváky dodnes. Na strachu ze žraloků se v posledních letech živí čím dál více podnikatelů, cestovních kanceláří a států - vozí turisty přímo k mystickému lidožroutovi. Za nemalý peníz pak zjišťují, jaké to je ocitnout se tváří v tvář obávané šelmě. V Karibském moři si to zkusila i redaktorka Dana Votýpková.
