Pokud je nos delší, je vyšší pravděpodobnost, že má člověk neandrtálské geny. Donedávna se přitom mělo za to, že neandrtálci byli zcela oddělený druh člověka.
Pozůstatek takzvaného Dračího muže má podle týmu odhalovat novou větev rodokmenu lidí, kteří stojí mezi neandrtálcem a moderním člověkem neboli Homo sapiens.
Dnes prý vědcům nepřijde nijak zvláštní, že neandrtálci vymřeli. „Ale záhada je, proč je homo sapiens jediný, kdo přežil a proč byl tak úspěšný,“ říká biolog Jaroslav Petr v pořadu Leonardo Plus.
I když se vědci snaží napodobit život lidí v pravěku co nejvěrněji, dokonalá stylizace se jim nemůže podařit. Řekl to Tichý z Katedry archeologie Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové.
Archeologický objev z Izraele zřejmě přepíše učebnice dějepisu. Podle všeho totiž dokazuje, že lidé druhu homo sapiens se šířili z Afriky daleko dřív, než se v minulosti vědci domnívali.
Vědci v Maroku našli fosilie člověka (Homo sapiens) staré 300 000 let. Jsou tak o 100 000 let starší než dosud známé nejstarší kosti člověka rozumného.
Jednou z klíčových událostí v dějinách lidstva byla masová migrace, při které Homo sapiens opustil Afriku a začal se šířit do zbytku světa. Otázkou však je, jak časně k tomu došlo.
Hrstka lidských zubů objevených v izraelské jeskyni Qesem vyvolala malou senzaci. Na to, aby se kvůli ní začala přepisovat historie lidského rodu, ale zřejmě nestačí.
Archeologové našli v jedné jeskyni ve středním Izraeli zuby staré až 400 tisíc let. Podle BBC se podobají zubům dnešního člověka. Odborníci z univerzity v Tel Avivu ale zatím nevědí, čí zuby to vlastně byly. Jisté prý je, že jsou starší než většina tamních nálezů takzvaných hominidů, příslušníků skupiny nejbližších příbuzných člověka. Podle vedoucího vykopávek, profesora Aviva Gophera z telavivské univerzity, by mohl mít nález velký význam.
Po celá desetiletí se věřilo, že neandrtálci objevovali výrobu „moderních“ nástrojů tak, že ji odkoukali od svých bratranců Homo sapiens. Podle vědců z Coloradské univerzity je to omyl a neandrtálci byli jako vynálezci docela schopní.
V takzvané Kolébce lidstva v Jihoafrické republice objevili vědci nového předka lidí. Ale, jak řekl britské BBC, objev jako takový si připsal syn jednoho z profesorů, devítiletý Matthew.
