Izraelští archeologové údajně objevili zuby nejstaršího předchůdce člověka
Archeologové našli v jedné jeskyni ve středním Izraeli zuby staré až 400 tisíc let. Podle BBC se podobají zubům dnešního člověka. Odborníci z univerzity v Tel Avivu ale zatím nevědí, čí zuby to vlastně byly. Jisté prý je, že jsou starší než většina tamních nálezů takzvaných hominidů, příslušníků skupiny nejbližších příbuzných člověka. Podle vedoucího vykopávek, profesora Aviva Gophera z telavivské univerzity, by mohl mít nález velký význam.
„Je to možná první náznak změny některých paradigmat, na která jsme zvyklí v souvislosti s vývojem člověka,“ řekl BBC profesor Gopher.
O významném nálezu izraelských archeologů mluvila na Rádiu Česko spolupracovnice Českého rozhlasu v Izraeli Nataša Dudínská
Archeologové našli v jeskyni Qassem východně od Tel Avivu osm zubů a na základě jejich podrobné analýzy zjistili, že jsou staré asi 400 tisíc let a tvarem i velikostí se podobají zubům Homo Sapiens. Jsou ale dvojnásobně staré, než doposud nalezené zuby Homo sapiens z Etiopie.
„Existuje několik teorií. Jedna z nich říká, že by se mohlo jednat o přímého předchůdce člověka, který se ale vyvíjel nezávisle od ostatních příslušníků druhu, vyvíjejících se v Africe a v Evropě. Další teorie mluví o tom, že by se mohlo jednat o zuby neandrtálce. To by ale znamenalo, že neandrtálci žili mnohem dříve, než se vědci doposud domnívali,“ říká spolupracovnice Českého rozhlasu v Izraeli Nataša Dudínská.
Kdyby se skutečně prokázalo, že se jedná o zub Homo sapiens, změnilo by to podle Dudinské naše chápání evoluce a toho, jakým způsobem a kde se Homo sapiens vyvíjel. Doposud se totiž věří, že se člověk vyvinul v Africe.
„Zuby samotné ale nejsou dostatečným indikátorem, který by archeologům pomohl prokázat tak zásadní objev, tedy že se Homo sapiens vyvinul na území dnešního Izraele. Bylo by tedy dobré, kdyby našli i lebku nebo alespoň kosti,“ pokračuje Dudínská.
V jeskyni Qassem pracují archeologové deset let.
