Je určitým paradoxem, že na 16. výročí bolševické revoluce se narodila žena s příjmením, které se velmi často objevuje v odborných statích i diskusích o protikomunistickém odboji - Zdena Mašínová.
Zavření vysokých škol pocítila celá rodina – otec byl penzionován, Alena nemohla studovat chemii a přihlásila se na konzervatoř. A začátkem roku 1944 byli oba rodiče zatčeni gestapem.
„Dnešním mladým bych vzkázal, aby se hlavně zajímali o historii, aby četli – ne pamflety na internetu, ale odbornou literaturu. Pak se dají hůř ovlivnit všelijakejma populistama,“ říká Karel Dvořák.
František Procházka odmalička tíhl k lesům. Měl k nim velmi blízko, neboť vyrůstal uprostřed Ralské pahorkatiny. A i uprostřed česko-německého konfliktu ve 30. a 40. letech 20. let.
Pochází z Brněnska a ve svých čtrnácti letech začal trampovat. Právě zlovolná šikana lidí hledajících svobodu alespoň v přírodě a události Pražského jara jej vedly k rozhodnutí emigrovat.
Na svého otce si devětasedmdesátiletý Ondřej Křižan-Hasilík téměř nepamatuje. Valašskomeziříčský podnikatel Jan Křižan byl totiž už před únorem 1948 perzekvován nastupujícím komunistickým režimem.
Jméno Šoffr se stalo stigmatem i pro jeho dceru Vlastu, která přesto dokázala s pomocí dobrých lidí vystudovat střední i vysokou školu a po roce 1989 se uplatnit v komunální i vrcholné politice.
Svatopluk Bauman, který ve svém věku nechápal, co se kolem něj děje, byl nejprve umístěn do pražského zámečku Jenerálka, který gestapo vyčlenilo pro internaci dětí odbojářů, celkem jich tam bylo 50.
Ani odpykaným trestem a službou u PTP to neskončilo. StB se ho pak snažila získat ke spolupráci, kvůli tomu musel odejít ze dvou atraktivních míst. Bedřich Zahradník přesto nevidí minulost jen černě.
Rodina Musilova pomáhala ve svém penzionu za války ukrývat nacistickému režimu nepohodlné jedince. Po válce byla perzekuována komunistickým režimem. O rodinné historii vypráví Dagmar Šafrová.
Rodiče a další příbuzní bratří Ocelkových putovali do sběrného tábora pro rodinné příslušníky „velezrádců“ ve Svatobořicích a gestapo při pátrání po Josefovi vyslýchalo i jeho manželku.
Novenko o své činnosti za války musel dlouho mlčet, teprve po roce 1989 se o něj začala zajímat média a obdržel řadu vyznamenání a ocenění. Dnes je mu 92 let a žije v Moravské Nové Vsi.
Světlo světa spatřila v Brně zhruba uprostřed meziválečného období a v tomto městě prožila krásné dětství. Ostrý zlom ale přišel hned na začátku protektorátu.
Většinu jeho života ovlivňovala studená válka. Nevlastní sourozenec byl členem skupiny bratří Mašínů, on sám je znal z klukovských her, o jejich pozdější ilegální činnosti však nic nevěděl.
Do vzduchu se poprvé vydal v 17 letech – na plaňovém větroni v plachtařském kursu organizovaným ministerstvem obrany. Starty s navijákem a let ve výšce několika set metrů mu ale záhy přestaly stačit.
Když se ve třiceti osmi odvážila uspořádat svoji první výstavu originálních keramických děl, byla rozprodána během hodiny. Od té doby se Zuzana Kyselková věnuje výhradně vlastní umělecké tvorbě.
Na rodinu Ludmily Klukanové dopadl stín druhé světové války, život jí pak ovlivnil i komunismus. Zážitky a zkušenosti reflektovala i ve své bohaté literární tvorbě.
Ludmila Klaudová si toho i ve svých 101 letech spoustu pamatuje. Včetně své první velké lásky, později jedné z československých legend druhé světové války – vojenského pilota Františka Fajtla.
21. srpen se mezi nejdůležitější data zapsal hned dvakrát. Zatímco v roce 1968 přivezly „bratrskou pomoc“ tanky Varšavské smlouvy, o rok později už stříleli do demonstrantů domácí síly.
Odsouzen komunistickým režimem byl nejen otec, ale i celá rodina. Manželka těžko hledala práci, děti měly znemožněné studium. Nejstarší z nich Marta Zápotočná přesto zvládá svůj osud.
