Klukovská dobrodružství prožíval ve skautském oddíle. Takto rozvíjená schopnost překonávat obtíže mu zřejmě pomohla při dosažení životních met – stal se uznávanou kapacitou v oboru paleontologie.
Josef Sedlák se víry nikdy nevzdal, v 60. letech byl dokonce kostelníkem v chrámu sv. Jakuba v centru Jihlavy. I jeho rodina se vždy hlásila ke křesťanství.
Sviták absolvoval důstojnickou školu pohraniční stráže a několik let pak velel hlídkám na hranici s Rakouskem. Skončil ale pravomocným odsouzením za nedůsledné plnění služebních povinností.
Židovská rodina Bedřišky Winklerové žila v Miroslavi, jež se po „Mnichovu“ stala součástí třetí říše. Po letech obtížného života uprchlíků v Brně všechny čekal jeden z prvních transportů do Terezína.
Mezi křivdy minulého režimu patří i drobnost jako popření autorství překladu krátkého textu v pořadu Československé televize z roku 1981 – jméno básníka Václava Renče mělo být zapomenuto.
Do odboje vstoupil Jan Maria Hronek v pouhých osmi letech. Obraně vlasti značnou část svého života, na počátku normalizace však z armády dobrovolně odešel, protože nesouhlasil s jejím fungováním.
Horolezectví a pěší putování vyměnil za cyklotramping, na kole po roce 1989 projel půl stovky zemí celého světa. O svých zážitcích pětasedmdesátiletý Jan Vlasák vypráví v knížkách i na besedách.
Josef Šupa prokázal ve svém životě mnoho odvahy. Když přeškrtal během svých prvních voleb na kandidátce všechny komunisty, když utíkal přes hranice, nebo se stal knězem v americké armádě.
Nejdůležitější byla zásmažka, vzpomíná Magda Barnea na transport nacisty. Zažila Osvětim, kde přišla o matku a otce, i Bergen-Belsen. Osvobození ji zastihlo v Terezíně.
„Byli jsme dost vyděšení, protože jsme už předtím sledovali ty velké veřejné procesy proti představeným,“ popisuje páter Hladiš své pocity během nechvalně známé „akce K“.
Dagmar Febauerová přišla na svět uprostřed mezi světovými válkami. S realitou života se setkala v 50. letech při studiu učitelství. Jako budoucí tělocvikářka totiž musela absolvovat vojenský výcvik.
Doma mluvila německy, ve škole česky. V dětství prchala z jihomoravské části Sudet, putovala do Terezína, později do Izraele. Podle Ruth Meissnerové bylo vše dáno tím, že se narodila jako Židovka.
Narodil se dva týdny po konci druhé světové války ve městě, které se stalo symbolem nejničivějšího konfliktu dějin. Většinu života ale Peter Wendsche prožil na jihu Moravy.
Zažil protektorát, kdy unikl smrti při bombardování Brna, i nástup komunistů, kteří mu znárodněním rodinné firmy paradoxně pomohli uskutečnit jeho sen. Příběh uznávaného sochaře Zdeňka Macháčka.
Lubomír Vysočan se narodil v roce, kdy vypukla druhá světová válka. A jeho život mohl skončit dřív, než tento dosud nejstrašnější konflikt v lidských dějinách dospěl ke svému závěru. Měl ale štěstí.
V šílených představách pohlavárů třetí říše měli Židé navždy zmizet z mapy Evropy. Smutnou předzvěstí holokaustu se už od konce 30. let stal osud mnoha židovských památek, zejména synagog.
Z pohořelického lágru, kde řada žen a dětí zemřela, se dostala s bratrem zpátky do Brna jen díky tomu, že se maminka svých dětí na místě zřekla a svěřila je k vychování manželově sestře.
Za skandování hesel proti znárodňování si pro něj v noci přišla StB. Zaplatil za to pěti měsíci ve vazbě, třemi roky u PTP a poškozeným zdravím. Nikdy ale neztratil odvahu postavit se bezpráví.
Osudu se dokázala vzepřít, ale stále cítí smutek za sebe i své rodiče. Jednadevadesátiletá Olga Černíková je přesvědčena, že žádná slova nedokážou popsat hrůzy stalinského teroru.
Konec války nepřinesl rodině Przybylových úlevu, naopak. To zjistili už při návratu domů. Rodina musela vzít zavděk polorozbořeným a vlhkým domem, kde se narodil otec.
