Osmadevadesátiletá Poldina Semančinová a její dcera jsou dodnes v kontaktu s příbuznými v okupované částí Ukrajiny – za nejhorší, co člověka může potkat, považuje právě válku a hlad.
Josef Adámek se narodil 9. února 1959 v Brně. Jako jednu z prvních vzpomínek si vybavuje různé dětské sportovní aktivity zejména v zimě, kdy bylo plno sněhu.
Otec Mileny Wagnerové, která se narodila v roce 1939, skončil v komunistickém vězení. Stopa kádrově špatné rodiny znamenala, že Milena nemohla nastoupit na gymnázium a vysněnou medicínu.
Publikace Gaudeamus zachycuje události listopadu 1989 v Olomouci a místní univerzitě. Tento cyklus Petra Zatloukala pro něj znamenal jak vrchol, tak i konec dokumentaristické dráhy.
Na svět přišla jen několik týdnů před vypuknutím Slovenského národního povstání. Na rozdíl od mnoha jiných novorozenců to v jejím případě znamenalo velmi tenkou hranici mezi životem a smrtí.
Dnes třiadevadesátiletý Leo Rotter bere svůj život spíše z té lepší stránky, i když se obává, že kyvadlo dějin se nyní opět přechyluje na tu horší stranu.
Hotel Záložna zůstal oázou i po roce 1948, koncem 50. let byl ale Rýdl nařčen z okrádání socialistického podniku a strávil ve vězení 15 měsíců. Do milovaného hotelu se už on ani rodina nevrátili.
„Táta šel do Osvětimi, ale náhodou si zachránil život. Čekali na selekci a někdo do něj prý drcnul a řekl mu: ‚Zahoď brejle!‘ Protože, kdo měl brýle, tak šel hned do plynu!“ vzpomíná Jiří Hála.
Málokdo se může pochlubit tak hluboko do minulosti sahajícím rodokmenem jako právě Josef Skalský. Jejich rod je doložen od roku 1731, kdy jeho předci pravděpodobně vyrazili z Krkonoš na jihovýchod.
Je určitým paradoxem, že právě na 16. výročí bolševické revoluce se narodila žena s příjmením, které se velmi často objevuje v odborných statích i diskusích o protikomunistickém odboji.
Je určitým paradoxem, že na 16. výročí bolševické revoluce se narodila žena s příjmením, které se velmi často objevuje v odborných statích i diskusích o protikomunistickém odboji - Zdena Mašínová.
Zavření vysokých škol pocítila celá rodina – otec byl penzionován, Alena nemohla studovat chemii a přihlásila se na konzervatoř. A začátkem roku 1944 byli oba rodiče zatčeni gestapem.
„Dnešním mladým bych vzkázal, aby se hlavně zajímali o historii, aby četli – ne pamflety na internetu, ale odbornou literaturu. Pak se dají hůř ovlivnit všelijakejma populistama,“ říká Karel Dvořák.
František Procházka odmalička tíhl k lesům. Měl k nim velmi blízko, neboť vyrůstal uprostřed Ralské pahorkatiny. A i uprostřed česko-německého konfliktu ve 30. a 40. letech 20. let.
Pochází z Brněnska a ve svých čtrnácti letech začal trampovat. Právě zlovolná šikana lidí hledajících svobodu alespoň v přírodě a události Pražského jara jej vedly k rozhodnutí emigrovat.
Na svého otce si devětasedmdesátiletý Ondřej Křižan-Hasilík téměř nepamatuje. Valašskomeziříčský podnikatel Jan Křižan byl totiž už před únorem 1948 perzekvován nastupujícím komunistickým režimem.
Jméno Šoffr se stalo stigmatem i pro jeho dceru Vlastu, která přesto dokázala s pomocí dobrých lidí vystudovat střední i vysokou školu a po roce 1989 se uplatnit v komunální i vrcholné politice.
Svatopluk Bauman, který ve svém věku nechápal, co se kolem něj děje, byl nejprve umístěn do pražského zámečku Jenerálka, který gestapo vyčlenilo pro internaci dětí odbojářů, celkem jich tam bylo 50.
