Karlovarští záchranáři vyjížděli k téměř stejnému počtu případů jako loni, více využívali leteckou přepravu
Záchranná služba Karlovarského kraje vyjížděla v letních měsících k pěti a půl tisícům případů. Oproti loňskému roku nejde o nijak odlišné číslo. Nejvíce zásahů opět tvořily ve statistice úrazy, které k tomuto období patří.
Zlomené nohy nebo ruce a také naraženiny - to je jen malý výčet úrazů, které patří k letním aktivitám jako jízdě na kole nebo třeba na onlinech. Ty všechny se řadí k případům, u kterých záchranáři většinou zasahují.
O prázdninových měsících jich bylo zhruba 500. Jak ale říká hlavní záchranář Miloš Kukačka ani tady se nejedná o nijak velký nárůst:
„Co se týká dětí, tak to jsou často úrazy spojené se sportem, se hraním. U mladistvých to bývá často i alkohol.“
Během letních měsíců na jeden den průměrně vychází 100 výjezdů. Záchranáři totiž změnili organizaci práce a začali jezdit i k méně závažným případům…
„Před rokem a půl se změnil trochu systém práce záchranné služby. Lidé se naučili volat, ví, že záchranná služba k nim může přijet v podstatě na jakékoli zavolání. Snažíme se každého pacienta primárně dopravit tam, kde by měl být.“
„Začali jsme podle statistik více využívat leteckou záchrannou službu. Například jen v červenci a srpnu jsme ji ve srovnání s loňským rokem využívali o třetinu více,“ říká Kukačka.
Rendez-Vous
Krajská záchranka také začala používat systém rendez-vous. Díky tomu můžou lékaři pomoci více lidem:
„Spočívá v tom, že v osobním vozidle jezdí lékař s řidičem, může ho doprovázet velké vozidlo se záchranářem. Lékař je operativnější, může se po zaléčení pacienta rozhodnout, jestli s ním pojede do nemocnice, nebo ho zvládne transportovat posádka., Tím pádem je
Lékař větší čas k dispozici pro ostatní pacienty.“
A vrátíme se zpět k číslům.Tentokrát půjde o dopravní nehody. Během měsíců července a srpna zasahovali záchranáři u 82 případů.
„Přičemž zhruba třetina z nich byla za účasti motorkáře. Je třeba si uvědomit, že ne každá nehoda dvou vozidel končí voláním záchranné služby, zatímco téměř každá nehoda motocyklisty cyklisty končí tím, že záchranka je volaná.“
Doplňuje Miloš Kukačka a pokračuje dál. Horké a suché počasí bylo na vině několika kolapsů. U nich samozřejmě záchranáři nechyběli a mnohdy se jednalo o dost náročné dny.
„V průběhu opravdu horkých dnů jsou posádky dost vytíženy. Častokrát dostávají výjezdy rovnou do vozů. To znamená skončí jeden výjezd a hned začíná druhý.“
