Politolog o volbách: Babiš nahrál koalici na smeč

Matěj Skalický mluví s Petrem Justem, politologem z Metropolitní univerzity v Praze

Přehrát

00:00 / 00:00

PŘEPIS ROZHOVORU

3. 10. 2022 | Praha

A je po volbách... Jedni bouchají šampaňské, druzí mluví o zklamání. A možná teď obě strany přemýšlejí, koho nasadí do prezidentského klání. První velká analýza senátních voleb a komentář Petra Justa, politologa z Metropolitní univerzity v Praze.

Kredity:
Podcast v textu: Tea Veseláková
Hudba: Martin Hůla

Zpravodajský podcast Vinohradská 12 poslouchejte každý všední den od 6.00 na adrese irozhlas.cz/vinohradska12.

Máte nějaký tip? Psát nám můžete na adresu vinohradska12@rozhlas.cz.

„Porazili jsme Andreje Babiše, jeho stočlenný tým a jeho nekonečně mnoho peněz. Vyhráli jsme, a to jen díky vám, vážení voliči, díky tomu, že jste věřili práci, a nikoliv lžím a podvodným řečem.“

Miloš Vystrčil (ODS)

„Náš problém byl samozřejmě s panem Vystrčilem, který celou kampaň lhal. Z těch kandidátů, kteří se teď z druhého kola dostali do Senátu, je nejhorší.“

Andrej Babiš (ANO)

Ve druhém kole voleb do jedné třetiny Senátu bylo 17 finalistů z hnutí ANO. Uspěli jen dva, přesněji v celých senátních volbách dohromady tři, protože jeden z kandidátů uspěl už v prvním kole, když získal více než 50 % hlasů. Tak či onak, dá se to přeložit jako výprask pro šéfa hnutí ANO Andreje Babiše?
Určitě je to pro hnutí ANO neúspěch, a to z několika důvodů. Nejenom vlastní matematický výsledek tři mandáty ze sedmadvaceti, které se obsazovaly, je pro velkou parlamentní stranu poměrně slabý výsledek, ale ta slabost je ještě umocněna jedním faktem, který se málo zmiňuje.

Senát v minulosti fungoval jako komora, kde většinou měly úspěch strany, které byly momentálně na sněmovní úrovni v opozici. V dobách, kdy vládu vedli sociální demokraté, bývávala v senátních volbách úspěšná ODS a naopak. Když byly ve sněmovně koalice vedené občanskými demokraty, sociální demokraté vítězili v senátních volbách a měli velké zisky.

ANO nyní vstupovalo do voleb poprvé od své existence jako čistě opoziční strana. Doposud vždycky, když se konaly třetinové volby do Senátu a ANO už bylo ve vysoké politice, bylo toto hnutí ve vládě, ať už jako menší koaliční partner sociálních demokratů anebo jako hlavní vládní strana poté ve druhém funkčním období od doby, kdy vstoupilo do vysoké politiky. Mělo tedy všechny předpoklady využít tohoto potenciálu pro úspěch v senátních volbách. To se nestalo, k tomu nedošlo. Jak říkám, ještě víc to umocňuje poměrně slabý výsledek, vlastní matematický výsledek tří mandátů z dvaceti sedmi.

Takže rozumíte slovům Andreje Babiše, že to je zklamání, že to je neúspěch? On sám to tak deklaroval a poukázal v povolebním brífinku na to, že se rozhodovalo na Jihlavsku, kde kandidoval Miloš Vystrčil za SPOLU a Jana Nagyová za ANO, která je spolu s Babišem obžalovaná v kauze Čapí hnízdo. Poukázal opět na to, že ho tam porazil polistopadový kartel.
To je ale rámování, které používá on. Myslím si, že to byla jedna z velkých chyb, pokud se budeme ohlížet na důvody neúspěchu hnutí ANO. První z velkých chyb byla, že on skutečně všechno koncentroval na souboj na Jihlavsku, kde bylo, nechci říct úplně jasné, protože druhé kolo začíná znova od nuly a nemáte samozřejmě nikdy nic jisté, ale bylo spíše pravděpodobnější, že uspěje Miloš Vystrčil. Jde o silnou osobnost jak v celostátním měřítku, ale zároveň i v tom regionálním.

Regionální měřítko sehrává v senátních volbách poměrně důležitou roli. Babiš soustředil veškerou sílu, energii a maximum svého času, který měl na obvod, kde já, kdybych byl na místě stratéga, tak řeknu: toto je obvod, který nepatří mezi ty, které bychom mohli potenciálně vyhrát. Byla celá řada jiných obvodů, kde kandidáti hnutí ANO byli už po prvním kole v mnohem lepší výchozí pozici pro kolo druhé a kde, jak se pak ukázalo ve druhém kole, prohráli velmi těsně. Ať už to bylo na Ostravsku, na Kroměřížsku a podobně.

Myslím, že zejména Kroměříž hnutí ANO hodně podcenilo a tam mohli využít toho, že proti nim stála kandidátka, která odrazovala i velkou část voličů liberálně demokratického spektra. Tady mohli koncentrovat mnohem více energie, peněz a lidských zdrojů na to, aby kampaň vyburcovali mnohem víc ve prospěch své vlastní kandidátky. Že to Andrej Babiš celé personifikoval do osoby, úspěchu nebo neúspěchu Jany Nagyové versus úspěchu nebo neúspěchu Miloše Vystrčila, byl jeho plán, jeho strategie a bohužel to byla i jeho velká chyba.

Koalice SPOLU toho následně využila a začala tento souboj rámovat podobně, tedy jako bitvu vláda versus opozice. Protože Miloš Vystrčil, poměrně dojatý po svém vítězství ve volbách, řekl: porazili jsme tu Andreje Babiše, jeho stočlenný tým, jeho nekonečně peněz.
Ano. Před chvílí jsem řekl, co bych dělal jako stratég Andreje Babiše. Kdybych si měl na chvíli zahrát na stratéga koalice SPOLU, tak přesně toto bych jim doporučoval. Využít to proti Andreji Babišovi, vzít to jako akci a reakci, reagovat na Babišovu akci. Babiš to postavil na Jihlavsku, rámoval to soubojem Nagyová versus Vystrčil. To mu nevyšlo, a proto vnímám jako naprosto přirozené, a být stratégem koalice SPOLU, tak jim to i řeknu a pravděpodobně jim to někdo řekl, aby do toho potom šli ve své reakci tak, že my jsme ho na Jihlavsku porazili. Ale Babiš si naběhl, on jim nahrál na smeč tím, že to tak celé postavil, a oni smečovali.

To znamená, že byste teď také koalici SPOLU doporučoval, aby svou rétoriku změnila, přistoupila na rétoriku Andreje Babiše a Tomia Okamury a říkala: ano, bylo to referendum o vládě a podívejte se, my jsme v senátních volbách uspěli?
Oni už to učinili, byť možná ne napřímo. Učinili to v podmiňovacím způsobu. Celá řada jejich reakcí byla ve smyslu, že pokud to skutečně bylo referendum o vládě, tak jsme ho ustáli. V tom referendu voliči dali najevo, že vládě i nadále důvěřují, takže reakce, které přicházely z tábora podporovatelů a členů koalice SPOLU už v tomto smyslu vlastně zaznívaly. Sice i nadále říkají: nepovažovali jsme to za referendum o vládě, ale pokud už to tak někdo vnímat chtěl, dostal jednoznačnou odpověď nebo jednoznačný výsledek, který zní, že vláda referendum ustála.

Překvapila vás na druhé kolo senátních voleb obrovská volební účast na Jihlavsku? Protože k souboji Vystrčil - Nagyová musíme dodat, že Jana Nagyová, byť se nedostala do Senátu, dostala tolik hlasů, že by jí to stačilo k vítězství ve všech ostatních volebních obvodech, kde se ve druhém kole senátních voleb volilo.
To je pravda. Je otázka, jestli i kdyby kandidovala v jiných obvodech proti jiným protikandidátům, by kampaň byla tak zmobilizovaná, že by přivedla k urnám výrazně více voličů, než kolik nakonec přišlo na Jihlavsku. Tam se ukázalo, že došlo mezi prvním a druhým kolem k velké mobilizaci z obou stran, nejenom ze strany Andreje Babiše a hnutí ANO, ale i ze strany koalice SPOLU.

Sice jsem před chvílí říkal, že Miloš Vystrčil byl favoritem voleb v tomto konkrétním volebním obvodu, ale i nadále platí, že dvoukolový systém je velmi nevyzpytatelný. I kandidát, který postupuje do druhého kola s jasným náskokem, s výrazným ziskem, přesto může ostrouhat, byť se to stává velmi zřídka, ale stává. Záleží na řadě faktorů, nejenom na tom, jestli oslovíte a jak oslovíte voliče nepostoupivších kandidátů, to je jedna výzva, která stojí před všemi kandidáty, kteří postoupí do druhého kola. Ale velký problém je také v tom, jestli vůbec oslovíte své vlastní voliče z prvního kola a vysvětlíte jim, že je nutno přijít ještě jednou a dát opět hlas svému favoritovi.

Když se podíváme na rozdíly v počtech hlasů, které získávají kandidáti v prvním a druhém kole, často vidíme, že v druhém kole dostanou méně hlasů než v kole prvním. To znamená, že se jim nepodaří přilákat do druhého kola ani všechny původní vlastní voliče z kola prvního. V tom je druhé úskalí dvoukolového systému a nikdy nevíte, nemůžete si vsadit na 100 %, jaká bude odezva a výsledek.

Tři mandáty pro ANO v těchto senátních volbách. Nelze to na druhou stranu brát jako dílčí úspěch i kvůli tomu, že ANO už dva senátory má, to znamená, že teď může vytvořit svůj vlastní klub v Senátu?
Politika je krásná v tom, že můžete i neúspěch interpretovat jako relativní úspěch. Ostatně viděli jsme to před týdnem, kdy se téměř všechny politické subjekty po prvním kole a zejména po komunálních volbách prohlašovaly za vítěze. Takže ano, já bych dokonce tipoval, že i výsledek na Jihlavsku bude hnutí ANO prezentovat jako úspěch. Řeknou: sice jsme nevyhráli, ale podívejte se, 40 % proti panu Vystrčilovi, to je velký výsledek, velký podíl voličů, kteří přišli a volili Janu Nagyovou. Takže myslím, že i toto dříve nebo později zazní z útrob hnutí ANO.

Že se hnutí ANO teď teoreticky, matematicky otevírá možnost ustavit vlastní senátorský klub, může být a pravděpodobně i bude interpretováno jako jeden z úspěchů. S velkou pravděpodobností asi bude pokračovat i nadále spolupráce na platformě ANO - ČSSD, protože sociálním demokratům zbyl jeden jediný senátor. Ten by jako bezprizorní, nezařazený asi příliš vlivu neměl. Takže předpokládám, že klub, který existuje už dnes, jmenuje se PROREGION a do 15. října sdružuje senátory za ČSSD a hnutí ANO, pravděpodobně bude v obměněné stranické sestavě pokračovat. Ale asi se přejmenuje a bude tam víc zdůrazněn prvek hnutí ANO, už to nebude ten pojem, který doposud nezahrnoval název žádného ze subjektů, jehož členové byli jeho součástí.

Kroměříž jste zmiňoval jako obvod, ve kterém by kandidátka Lucie Pluhařová možná zvítězila a dostala se do Senátu, kdyby tam hnutí ANO soustředilo větší pozornost. Ona nakonec skončila ve volbách na druhém místě s výsledkem 49,43%. Nestačila na Janu Zwyrtek Hamplovou, nezávislou kandidátku. Je to největší překvapení voleb?
Myslím, že ten obvod asi byl mírně predikován, že by ho mohlo získat hnutí ANO právě proto, že profil Jany Zwyrtek Hamplové je v očích mnoha voličů ostatních stran velmi problematický. Z tohoto pohledu, vzhledem k tomu, že s jistou mírou opatrnosti byla spíše preferována kandidátka hnutí ANO, je výsledek překvapením.

Na druhou stranu Jana Zwyrtek Hamplová je výrazná osobnost v mediálním měřítku, je velmi aktivní na sociálních sítích, to samozřejmě také sehrává svoji roli. Význam patrně mělo i to, že řada voličů stran, které se v tom obvodu sdružovaly spíše ve prospěch kandidátů stávající vládní koalice, s velkou pravděpodobností k volbám nešla. Byla to pro ně volba, ve které si nedokázali vybrat, takže Jana Zwyrtek Hamplová z toho nakonec také mohla těžit. Takže ano, je to rozhodně jedno z překvapení.

Uvidíme, nakolik se podaří Janě Zwyrtek Hamplové být v Senátu vlivnou a aktivní. S velkou pravděpodobností bude mít problém se zařazením do některého ze senátorských klubů, takže asi zůstane v první fázi nezařazená. Je otázka, jestli přijde nabídka od některého z klubů nebo jestli ona sama bude sondovat.

Od jakého klubu byste to čekal? Doplním, že Jana Zwyrtek Hamplová je nezávislá právnička, která v minulých letech proslula tím, že kritizovala opatření proti COVIDu, objevila se i na protivládních demonstracích v Praze na Václavském náměstí.
Její profil je skutečně takový, že asi nebude úplně stoprocentně konvenovat nikomu. Na druhou stranu dnes se profiluje zejména protivládní rétorikou, takže nejblíž bych čekal, že by byl potenciálně nově vznikající klub ANO, ale uvidíme. Já si myslím, že i tam bude řada představitelů, kteří mohou mít problém s jejím působením, zejména během COVIDu.

Na druhou stranu COVID teď šel nikoli fakticky, ale mediálně trošku stranou, aktivity různých covidových aktivistů, ať už z jedné nebo druhé strany, jsou dnes omezené nebo velmi marginalizované. Sešlo z očí, sešlo z mysli a možná teď bude sehrávat mnohem větší roli její protivládní vystupování a protivládní angažmá.

Zmiňme se ještě o jedné vítězce senátních voleb, která také budí kontroverzní reakce. V Plzni-městě uspěla nezávislá kandidátka Daniela Kovářová, také advokátka, bývalá ministryně. Ta zase tvrdí, že sexuální obtěžování je přirozené chování a bojuje za jakýsi normální svět. Jakým ona bude hlasem Senátu?
I u ní je otazník, jestli zůstane nezařazenou senátorkou, nebo jestli do některého klubu zamíří. I tady si myslím, že pokud by do nějakého klubu přišla přihláška od Daniely Kovářové, tak to nebude asi přijímáno úplně jednoznačně pozitivně.

Ona by měla asi nejblíže k ODS. Ostatně jako nestranická ministryně spravedlnosti byla, tuším, nominována právě občanskými demokraty, takže hodnotově k nim má asi relativně nejblíže. Na druhou stranu některé výroky zejména se sexuálním obtěžováním mohou být i pro mnohé občanské demokraty dost nepřijatelné. Navíc nezapomeňme, že alespoň teď klub občanských demokratů funguje společně s TOP 09. Takže je taky otázka, jak by se k jejímu případnému zařazení do společného klubu stavěli zástupci této strany.

Její reálný vliv bude záležet na tom, jestli se jí podaří stát se součástí některého z existujících klubů, nebo jestli bude nezařazená. Má v jistém ohledu blízko k Janě Zwyrtek Hamplové, ale samy dvě na žádný klub zatím nedosáhnou a nikdo takový, kdo by s nimi šel do nově vznikajícího klubu, tam není. Kdyby byl ještě senátor Doubrava, ale ten už ze Senátu odchází k 15. 10., tak on by k nim mohl mít blízko, ale jak jsem říkal, tam dojde k výměně v ústeckém obvodu.

Čekal jste, že se senátorkou nestane Eva Chromcová, kandidátka za SPD? To znamená, že SPD stále nemá žádného senátora.
Karlovarský obvod byl jeden z takových, kde pravděpodobná vítězka byla známá už po prvním kole. SPD i hnutí ANO, přestože jsou stranami opozičními, tak i z některých vládních řad zaznívalo, že vždycky je lepší mít v Senátu spíše reprezentantku ANO než reprezentantku SPD. Evidentně i voliči v obvodu to tímto způsobem vzali.

Na druhou stranu není zase tak překvapivé, že kandidátka ANO vyhrála. Pravděpodobně i bez nějakých koaličních výzev by tu pozici měla silnější. Karlovarský kraj je obecně krajem, kde hnutí ANO je dlouhodobě poměrně silné, takže měla pro druhé kolo lepší výchozí pozici, pravděpodobnější vítězství tam bylo předvídáno dnes už senátorce Procházkové z hnutí ANO.

Pochopitelně v karlovarském kraji opět můžeme najít tu skulinku, kterou si někdo může využít jako interpretaci relativního úspěchu hnutí SPD. Určitě bude u Evy Chromcové ukazovat, že má možnost a potenciál dostávat se do druhých kol senátních voleb, protože to byla vůbec jejich první kandidátka, která se za existence hnutí SPD dostala do druhého kola. Tomio Okamura to už minulý týden významně vyzdvihoval v reakcích po prvním kole. Takže i tady můžeme čekat, že nějaká dílčí interpretace úspěchu, nebo neúspěchu, který bude vydáván za úspěch, zazní, nebo už možná zazněla. Nevím, nesledoval jsem úplně všechny reakce.

Když jsme se bavili o paní senátorce Kovářové, tak mě napadá ještě jedna otázka. Za ODS byl na Českokrumlovsku už počtvrté zvolen Tomáš Jirsa, který mluvil o boji proti nesmyslnosti Green Dealu, také o tom, že je tu jakési zlo v podobě sociálních sítí. Není to taky trochu boj, když přijmu tuto rétoriku, za nějaký normální svět, normální tradici? On totiž také řekl, že: volby jsme pravděpodobně vyhráli těsně na poslední chvíli my konzervativci, protože jak vidíte, doba je bláznivá.
Pan senátor Jirsa je těmito výroky nebo postoji známý už delší dobu a v ODS je mnohem více lidí tohoto ražení. Ne všichni odešli do některých jiných subjektů. Není to zas až tak překvapivé, že ze strany senátora za ODS zaznívají tyto výroky.

Zároveň ale víme, že v ODS je celá řada lidí, kteří ať už k tématu ekologie nebo k tématu Evropské unie mají opačné názory. I pan Vystrčil je považován spíše za toho, kdo v tomto štěpení v rámci ODS stojí na druhé názorové straně. Kdyby pan Jirsa nebyl součástí ODS, asi by se mohl stát nějakým pomyslným blízkým spolupracovníkem paní senátorky Kovářové v Senátu. Bude třeba tím, kdo bude lobbovat za to, aby se stala součástí senátorského klubu ODS. Pokud bych měl ze současného klubu zvolit někoho, kdo by mohl být lobbistou za její zahrnutí, tak bych to viděl právě u něj.

Co výsledky senátních voleb říkají o náladě v zemi?
Že vláda ve druhém kole obhájila svoje pozice, by nemělo znamenat usnutí na vavřínech. Nálada ve společnosti i přesto, jak volby dopadly, je i nadále poměrně emotivní i vzhledem k socioekonomickým problémům, které jsou všude kolem nás: energetická krize, zastropování cen energií a podobně, nemluvě o mezinárodněpolitických přesazích, Ukrajina, ruská válka na Ukrajině.

Výzev, které stojí před vládou a které nemohly být úplně reflektovány v těchto volbách, mimo jiné i proto, že s výrazně nižší volební účastí se k nim dostavil jenom určitý segment společnosti, tak samozřejmě by to nemělo být bráno jako nějaký celkový obrázek o tom, v jakém stavu je česká společnost. K volbám přišli lidé, kteří jsou motivovanější, spíše preferují kandidáty, kteří postoupili, a protože postoupili zejména kandidáti koalice SPOLU, tak pochopitelně přišli zejména jejich voliči.

Nelze z toho úplně dělat obrázek o tom, v jakém stavu je česká společnost, jak smýšlí, co dělá a jakým způsobem chce, aby se Česká republika dále ubírala. Odpověď na tuto otázku nám dají volby, které budou mít reprezentativnější účast, nemluvě o tom, že tady se konaly volby pouze na třetině území.

Čekají nás prezidentské volby, tak nemyslíte si, že například velký úspěch Miloše Vystrčila na Jihlavsku teď zamotal hlavu koalici SPOLU s tím, koho podpořit, koho nominovat?
Jsem sám zvědavý, jak se k tomu koalice teď postaví.

V úterý bychom měli znát výsledek, myslím.
Ano, uvidíme. Miloš Vystrčil zatím v prvních reakcích říká, že nechce kandidovat do prezidentských voleb. Nechci tady dělat nějaké věštění z křišťálové koule, samozřejmě, že u řady představitelů koalice SPOLU napříč republikou volby mohly oživit téma Miloše Vystrčila jako možného prezidentského kandidáta.

Na druhou stranu si uvědomme, že pokud by uspěl, tak by se opět otevřela soutěž ve volebním obvodu Jihlava, takže Andrej Babiš by tam zase mohl soustředit svoji pozornost. Kdyby tam nebyl žádný obhajující kandidát, je otázka, nakolik by tam kandidát ANO, v takto plně otevřených volbách bez obhajujícího senátora, ještě k tomu obhajujícího z pozice předsedy Senátu, měl větší šanci. I toto se musí brát v potaz a myslím, že by to byl jeden z důvodů, který by patrně vedl Miloše Vystrčila k tomu, aby nakonec řekl ne.

Ale uvidíme. V politice už jsme mnohokrát slyšeli mnoho rezolutních ne, a pak přišlo rezolutní ano, anebo naopak. Samotného mě bude zajímat úterní vyjádření koalice SPOLU ke strategii pro prezidentskou volbu. Ale kdybych se měl teď někam přiklonit, tak bych se přiklonil spíše k tomu, že Miloš Vystrčil nebude kandidovat na prezidenta.

Může z toho něco vyvozovat i Andrej Babiš?
Pro Andreje Babiše byly tyto volby také určitým testem před jeho finálním rozhodnutím, zda se zúčastní, nebo nezúčastní prezidentské volby. On si na tom opakovaně otestoval, že hnutí ANO má relativně, to zdůrazňuji, relativně nejsilnější podporu v zemi. Je to stále strana, která oslovuje 30 % voličů, pokud jde o základní sílu.

Ale jakmile má oslovovat voliče mimo rámec svého voličského jádra, což je příklad právě druhých kol dvoukolových voleb, takže jednak těch senátních, ale i prezidentských, tak tam už je jeho potenciál značně omezený. Toto vychází i ve všech průzkumech, které Andrej Babiš nejenom vidí ve veřejně prezentovaných průzkumech, ale podle určitých informací, které prosakují z týmu ANO, podobné informace dostává i z průzkumů, které si nechává dělat hnutí ANO a které ukazují, že by s přehledem ovládl první kolo, ale v druhém kole by už jeho potenciál získat víc jak 50 % byl značně omezený a výhodu by měli spíše kandidáti, kteří by stáli proti němu.

Takže ano, i tyto volby mohly být určitým testem pro Andreje Babiše nebo obecně pro jakéhokoli kandidáta hnutí ANO, protože si nemyslím, že by tímto trpěl jenom Andrej Babiš. To by skutečně museli zvolit jako nominanta někoho, kdo bude s hnutím ANO velmi, velmi, velmi volně spojen. Jakmile to bude někdo velmi úzce spojený s Andrejem Babišem a hnutím ANO, tak na něj limitovaný potenciál pro druhé kolo taky více nebo méně dopadne.

Matěj Skalický

Související témata: Vinohradská 12, podcast, Andrej Babiš, Volby 2022, Komunální volby 2022, Prezidentské volby 2022, Senátní volby 2022