Syrová a strohá. Podívejte se na betonovou budovu, která se pyšní Českou cenou za architekturu

Hlavní cenu třetího ročníku České ceny za architekturu získal architekt David Levačka Kraus za realizaci administrativní budovy ve Strančicích. Čím na první pohled nevýrazná a nepříliš atraktivní stavba zaujala mezinárodní odbornou porotu a jaká další díla se dočkala ocenění?

Fotočlánek Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ačkoli budova může na první pohled působit nezajímavě, její hodnota je podle poroty v tom, že skvěle plní svou funkci – reprezentuje firmu, která distribuuje a vyrábí betonové směsi. Zároveň výborně zapadá do okolního prostředí tvořeného dalšími průmyslovými stavbami.

Její krása je neokázalá. Jako detailnější popis se poté spíše hodí slovo pravdivost – alespoň tak to vidí členka poroty Andrea Klimko.

Čestné označení FINALISTA získalo sedm realizací:

 

  • Rusina Frei architekti, Atelier PARTERO – OBNOVA NÁBŘEŽÍ ŘEKY LOUČNÉ V LITOMYŠLI
  • ADR s. r. o. – Petr Kolář, Aleš Lapka – PIVOVAR TRAUTENBERK
  • Atelier RAW s. r. o. – POLYFUNKČNÍ OBJEKT DORN
  • Stempel & Tesař architekti – REKONSTRUKCE A PŘESTAVBA MLÝNA NA BYDLENÍ
  • SPORADICAL – SPORTOVNÍ HALA DOLNÍ BŘEŽANY
  • Kamil Mrva Architects s. r. o. – VÝSTUPNÍ STANICE LANOVÉ DRÁHY NA PUSTEVNÁCH
  • Ing. arch. Jan Tyrpekl – ÚTULNA

„Zajímavé je to, že beton je zvenku i zevnitř. Je ponechán ve své podstatě, je odhalena taková drsná a brutální poetika betonu. Není to něco, co se v našich zeměpisných šířkách vidí odhalené,“ řekla Radiožurnálu.

Architekt David Levačka Kraus byl z udělení ceny překvapený. Do finále se totiž spolu s ním probojovalo sedm dalších neméně kvalitních realizací – všechny navíc byly vizuálně mnohem pohlednější. Proto ho překvapilo, že si hlavní cenu odnáší ta nejméně atraktivní stavba. Úspěch si tak vysvětloval hlavně svým experimentálním přístupem k této zakázce.

Režim ho léta brzdil v profesním rozletu, přesto se Ivan Ruller zařadil mezi legendy české architektury

Číst článek

„Podle mě je to lidství, když děláte něco ne úplně plánovaně a bez tlaku na pilu. Pro mě je to ukázka toho, že člověk nemusí být svázaný nařízeními, jak něco dělat. Pak je to skvělé a život je prožitý,“ uvedl architekt.

Lehký surový beton

Kromě experimentálního přístupu porota ocenila i volbu materiálu – staveb z lehkého a surového betonu v Evropě údajně moc není. Sám architekt v tom ale nevidí nic výjimečného.  

„Beton je obyčejný materiál. Akorát tento beton je plný keramzitových kuliček, takže pak má tepelně izolační vlastnosti. Jinak je to běžný materiál, žádná sofistikovanost,“ uzavřel.

Respekt, madam. ,Betonová‘ architektka Věra Machoninová slaví 90. narozeniny

Číst článek

Osm vybraných realizací reprezentovalo velmi pestrou skupinu staveb. A nejen těch, jelikož se do finále dostal i projekt obnovy nábřeží řeky Loučné v Litomyšli od ateliérů Rusina Frei a Partero.

Mezi ostatní oceněné realizace se dostal i Pivovar Trautenberk v Horní Malé Úpě od ateliéru ADR Aleše Lapky a Petra Koláře, který vznikl zdařilou rekonstrukcí tradiční horské chaty. Z menších staveb si pozornost určitě zaslouží originální rekonstrukce a přestavba mlýna na bydlení od architektů Stempela a Tesaře.

Cenu za výjimečný počin v oblasti architektury poté letos získal současně Institut plánování a rozvoje a CAPM – Centrum architektury a městského plánování. V prvním případě za hledání nové cesty v územním plánování, v tom druhém pak za novátorský přístup v propagaci architektury.

Filip Rambousek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme