‚Igelitková‘ pračka? Směnárník nanosil do banky téměř 90 miliard v hotovosti, přicházet měly z Ruska

Majitel malé směnárny v Ústí nad Labem nanosil do banky v přepočtu téměř 90 miliard korun. Hotovost v eurech během uplynulých patnácti let ukládal na svůj soukromý účet a v dolarech peníze vybíral zpátky. Radiožurnálu to potvrdily dva zdroje obeznámené s detaily finančního i policejního šetření. Odkud peníze pocházely, není jasné. Kriminalisté celou věc prověřovali s podezřením na praní špinavých peněz z Ruska, loni ale případ odložili.

Malý nenápadný rodinný domek na okraji obce Valtířov u Ústí nad Labem, jen pár metrů od železniční tratě spojující Ústí nad Labem-Střekov a Děčín . Právě tady bydlí muž, který na svém soukromém účtu podle zjištění Radiožurnálu protočil během uplynulých let téměř 90 miliard korun. Do banky je nanosil v hotovosti. V taškách nebo kufrech.

Kde se obrovské sumy vzaly, přitom není jasné. Policie celou věc prověřovala s podezřením na masivní praní špinavých peněz z Ruska. To se ale kriminalistům prokázat nepodařilo a loni tak detektivové celou věc uložili k ledu.

Radiožurnál nicméně výjimečný příběh desítek miliard putujících v hotovosti mezi česko-ruskými směnárníky a bankou detailně zmapoval, a to na základě informací z finančního i policejního šetření, ale i vlastního dlouhodobého pátrání v terénu.

Během let nanosila do bank 12 miliard korun, našli ji mrtvou v lese. Odkud se peníze vzaly, policie nezjistila

Číst článek

Kufřík s milióny eur

Scénář miliardových operací vypadal podle zjištění Radiožurnálu vždy stejně. Do pobočky Raiffeisenbanky ve Vodičkově ulici v centru Prahy vstupuje muž s nenápadným kufříkem. Do metropole přijel vlakem z Ústí nad Labem na nedaleké hlavní nádraží. A jeho kufřík je plný papírových eur - v přepočtu za zhruba sto milionů korun. Muž je ukládá v hotovosti na svůj účet.

Podle dvou zdrojů Radiožurnálu detailně obeznámených s případem se přitom milióny eur na kontě nikdy příliš neohřejí. „V podstatě vzápětí je totiž vybíral zpátky, tentokrát už ale v dolarech,“ popsal jeden ze zdrojů.

Jen přepočítávání peněz zabere vzhledem k vysokým částkám několik hodin. Svou návštěvu navíc musí hlásit předem, aby banka mohla přivézt dolary z centrály. Běžně jich tolik na pobočce není. Americké bankovky pak muž ukládá zpět do kufříku a odchází.

Scéna se pravidelně opakuje – a to po několik let. Pracovníci specializovaného Finančního analytického úřadu (FAÚ) z dokladů banky vypočítali, že například jen za jedno čtvrtletí roku 2014 muž protočil v bance šest miliard korun. To je zhruba polovina ročního rozpočtu Brna.

Celkově mají úřady tyto hotovostní vklady dohledané od roku 2006 až do loňska. A jejich patnáctiletý součet? „Celkově je takto zadokumentována částka 89 miliard korun,“ konstatoval zdroj. Vyšetřovatelé jsou nicméně přesvědčení, že skutečná suma, kterou majitel účtu do banky nanosil, mohla být ještě daleko vyšší.

Směnárník z Ústí 

Tajemným mužem s miliardami v taškách je ústecký podnikatel Libor Ondráček. Ten až do letošního jara vlastnil malou nenápadnou směnárnu naproti ústeckému hlavnímu vlakovému nádraží.

Její obrat ale pravidelným stamiliónovým vkladům do banky ani zdaleka neodpovídal. „Denně to mohlo být tisíc, maximálně dva tisíce eur. Záleželo, jestli si přišly vyměnit ženy, které pracovaly v Německu,“ popsala Radiožurnálu obvyklý provoz směnárny jedna z bývalých zaměstnankyň.

Sám Ondráček na otázky k původu desítek miliard v hotovosti odmítl odpovědět. Radiožurnál mu dotazy doručil domů i do ústecké směnárny, ani na opakované žádosti ale nereagoval a s reportéry mluvit odmítl.

Místo něj krátce promluvila pouze jeho manželka Ivana. „On už dával spoustu vysvětlení na policii a asi se s vámi vůbec nebude chtít bavit. Protože, co po nás chce stát, abychom dokumentovali lidi, kteří k nám chodí si vyměnit peníze a podávali na ně hlášení, to už mi přijde úplně šílený,“ uvedla.

‚Nic takového nedělám‘

Pro hotovostní vklady na účet i výběry z něj sice podle České národní banky neplatí žádné limity, banky ale mají povinnost původ peněz prověřovat. „Pokud banka kdykoliv v kontextu konkrétního klienta a jím prováděných transakcí či doprovodného chování vyhodnotí okolnosti jako podezřelé, má povinnost podat oznámení podezřelého obchodu Finančnímu analytickém úřadu,“ sdělila mluvčí ČNB Petra Vodstrčilová.

A Raiffeisenbanka se podle zjištění Radiožurnálu na původ peněz skutečně Ondráčka opakovaně dotazovala. Ten podle zdrojů blízkých šetření reagoval čestným prohlášením, že zná české zákony proti praní špinavých peněz a že nic takového nedělá.

Když to bankéřům nestačilo, vysvětloval, že jde o půjčky jiných směnárníků, nebo že jde o obraty z jiných směnáren. Názvy ale sdělit původně odmítl, prý z obav o vlastní bezpečnost. I proto Raiffeisenbanka v případě Ondráčkových transakcí podala hlášení na FAÚ.

Česko se stává centrem praní špinavých peněz. Investigativní novinářka o zjištěních mezinárodního pátrání

Číst článek

Mluvčí banky Petra Kopecká Ondráčkův případ odmítla s odkazem na bankovní tajemství i spolupráci se státními úřady jakkoliv komentovat. V obecné rovině ale konstatovala, že banka u velkých vkladů původ peněz detailně zkoumá.

„U každé hotovostní vkladové transakce nad 15 tisíc eur musí vkladatel uvést původ neboli zdroj hotovosti. A pokud se jedná o transakce nad 50 tisíc eur, pak po vkladateli banka vyžaduje dodání dokumentu prokazujícího původ prostředků,“ uvedla Kopecká.

Jak je možné, že celý systém i přesto fungoval bez problémů více než deset let, teď každopádně podle informací Radiožurnálu prověřuje i Česká národní banka. Její mluvčí to odmítla s odkazem na povinnost mlčenlivosti jakkoliv komentovat.

„Prověřuje se samozřejmě i to, zda nad tím někdo v bance nedržel ochrannou ruku,“ poznamenal v této souvislosti zdroj z finančního prostředí.

Směnárny v ruských rukách

Podle zdrojů Radiožurnálu nakonec Ondráček jako původ peněz označil dvě konkrétní směnárny poblíž Václavského náměstí. Ty jsou podle veřejně dostupných záznamů v obchodním rejstříku dlouhodobě v rukách ruských vlastníků.

Háček je v tom, že obrovské sumy v hotovosti Ondráček nevkládal na firemní účet směnáren, ale na svůj vlastní soukromý. A ani obrat provozovatele těchto směnáren navíc miliardovým vkladům neodpovídal.

Směnárny v ulicích Nekázanka a Jindřišská vlastní společnost Fiesta International. Tu v České republice zakládali podle výpisu z obchodního rejstříku před více než dvaceti lety ruští občané Kamil Saypuev, Ibragim Aziev a Nadyr a Zakir Mirzoevovi. Od roku 2014 už nicméně firmu se stotisícovým základním kapitálem ovládá jen Saypuev.

Společnost oficiálně sídlí v místě jeho bydliště v bytovém domě v pražských Stodůlkách. Svůj mobilní telefon Saypuev nezvedal, otázky k hotovostním vkladům mu tak Radiožurnál zaslal přes aplikaci WhatsApp. Saypuev si zprávu sice přečetl, ale na položené otázky nereagoval.

Ondráček se Saypuevem v Česku podle dostupných informací nikdy oficiálně nepodnikal. Jejich vzájemné vazbě ale napovídá jeden detail – Ondráčkova dcera Barbora, která je jednou z nejúspěšnějších českých módních bloggerek, totiž podle svých vlastních stránek provozovala obchod v těsném sousedství jedné ze zmíněných směnáren. A ve stejném prostoru v současné době sídlí Saypuevova cestovní agentura Kamana.

Proč Saypuevovy směnárny svěřovaly své údajné výnosy právě severočeskému podnikateli a proč ho nechávaly vysoké sumy ukládat na jeho soukromý účet, každopádně zůstává nejasné. Stejně jako to, odkud peníze pocházely a zda kufry s milióny dolarů v hotovosti Ondráček odevzdával v jeho směnárnách zpátky.

Hledání zdroje

Detektivové z NCOZ přitom v rámci svého dlouhodobého šetření zjistili hned několik konkrétních míst, odkud se měly peníze do Fiesty sbíhat. V celém řetězci podle informací Radiožurnálu figurovalo několik článků a lidí, kteří si je měli vzájemně předávat.

Mezi nimi měli být i lidé z vietnamského obchodního centra Sapa v Praze. Kriminalisté zjišťovali, jestli sumy nepocházejí z výroby pervitinu a marihuany. Z národní protidrogové centrály ale dostali zprávu, že obchod s drogami vynese v České republice ročně zhruba dvě miliardy. Bylo tak jasné, že zdroj Ondráčkových peněz musí být jinde.

„Velmi pravděpodobně byl ten původ peněz v Rusku a dolary se tam zase po směně s největší pravděpodobností vracely,“ řekl k tomu Radiožurnálu jeden ze zdrojů obeznámený s detaily šetření.

Důvodů podezřelých finančních transakcí je podle kriminalistů víc. „Díky obrovským sumám mohl na směně slušně vydělat. Ale hlavně se přes banku mohly legalizovat peníze,“ říká jeden z detektivů.

Doložení ‚ufozisků‘

Například odborník na oblast praní špinavých peněz a bývalý protikorupční detektiv Kamil Kouba hodnotí popsané operace s masivními vklady v hotovosti jako možné profesionální praní peněz. „Hotovostní transakce jsou v procesu praní peněz pro organizovaný zločin zcela zásadní všude na světě, protože nezanechávají stopu. Tím oddělí zdrojový trestný čin od následného praní peněz,“ vysvětlil Kouba.

Zároveň upozornil, že bez prokázaného zločinu, který špinavé peníze vygeneroval, není v České republice možné nikoho za samotné praní odsoudit. „To je bohužel už spoustu let Achillova pata českého boje proti praní peněz. A dokud nepřijmeme legislativu umožňující přehodit důkazní břemeno na osobu, která takovými ufozisky disponuje, budeme jen nevěřícně koukat, kolik podezřelých miliard přes nás ještě proteče,“ doplnil Kouba.

Centrální banka odňala licenci třem směnárnám kvůli porušení zákona. Udělila milionové pokuty

Číst článek

Zejména v případě Ruska nebo dalších postsovětských republik je přitom podle něj jakákoliv případná spolupráce české policie s tamními úřady velice komplikovaná.

Fakt, že se české protimafiánské centrále nepodařil prokázat konkrétní zločin, ze kterého by mohly miliardy korun pocházet, ostatně podle informací Radiožurnálu stál za odložením celé kauzy. K tomuto závěru došli detektivové podle informací Radiožurnálu loni.

„V obecné rovině mohu pouze sdělit, že věcí jsme se zabývali pro podezření ze spáchání trestného činu legalizace výnosů z trestné činnosti. Prověřování bylo ukončeno vydáním usnesení o odložení věci,“ řekl mluvčí NCOZ Jaroslav Ibehej.

Mrtvá směnárnice z Děčínska

O Ondráčka a jeho miliardové aktivity se přitom policie zajímala několikrát. První šetření na základě podnětu banky k žádnému obvinění nevedlo a detektivové ho odložili. Znovu se pak na stopu Ondráčka dostali kriminalisté protimafiánské centrály před třemi lety, když prověřovali jiný podobný případ.

Šlo o směnárnici z Děčínska, která nanosila do bank za čtyři roky zhruba 12 miliard korun v hotovosti a nakonec se zastřelila. I ona velké sumy vysvětlovala výnosy ze sítě směnáren, kterou jako zaměstnankyně jejich provozovatele řídila. Ani v jejím případě se policistům nepodařilo prokázat jakýkoliv nelegální původ peněz a i tato kauza tak loni skončila u ledu.

Během prověřování jejího velmi sledovaného případu každopádně policisté přišli na to, že Ondráček vkládá na bankovní konto ještě větší sumy.

Jakub Troníček, Artur Janoušek

Související témata: banka, Praha, Raiffeisenbank, směnárna, praní špinavých peněz, Ústí nad Labem, česká národní banka