Juncker chce řešit zásahy do polského soudnictví. Kaczyński zůstává klidný, změny budou pokračovat

Evropská komise se bude na návrh předsedy Jeana Clauda Junckera příští týden zabývat situací v Polsku. Představena by měla být zpráva o přezkumu stavu právního státu v Polsku, která by měla zohlednit i aktuální zákony a návrhy zákonů, kterými vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) mění fungování soudního systému.

Doporučujeme Varšava/Brusel Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Předseda polské politické strany Právo a spravedlnost Jarosław Kaczyński na kongresu strany v červenci 2017 | Zdroj: Reuters

Mluvčí komise Mina Andreevová uvedla, že komise sleduje dění v Polsku „s velkým znepokojením“.

Kaczyńského strana mění celé soudnictví. Je to konec právního státu a převrat, volá opozice

Číst článek

Zprávu o stavu právního státu v Polsku by měl 19. července předložit místopředseda komise Frans Timmermans. Brusel zahájil proces takzvaného "přezkumu stavu právního státu" s Polskem loni kvůli politickým zásahům do Ústavního soudu.

Rychlé změny v soudnictví

Tuto středu polský parlament schválil zákon měnící proceduru jmenování soudů a způsob volby Soudcovské rady, kterou by měli místo soudců nově volit poslanci.

Hned ve středu večer do Sejmu doputoval další návrh poslanců vládní strany PiS, který výrazně mění strukturu Nejvyššího soudu (NS), posiluje pravomoci ministra spravedlnosti a posílá do penze všechny soudce NS.

Proti změnám v soudnictví protestuje opozice, která mobilizuje odpůrce vlády. Občanská platforma mluví o státním převratu, konci dělby moci či zániku právního státu. Strana Nowoczesna chce vytvořit jednotnou opoziční Demokratickou frontu.

Nejvyšší soud

Nejvyšší soud je nejvyšším soudním orgánem v Polsku. Vykonává soudní dohled nad rozhodnutími všech ostatních soudů a zajišťuje tak jednotnost interpretace práva a soudní praxe. Změny Nejvyššího soudu následují po změnách obecných soudů a kritizovaným změnám v Ústavním soudu po volbách 2015.

Mobilizace opozice

Předseda Platformy Grzegorz Schetyna nevyloučil ani občanskou a „parlamentní neposlušnost“. Na neděli opozice svolala ve Varšavě demonstraci a o situaci mluví jako o "červencovém převratu".

„Na protesty mají právo. Ale to, co avizují, jsou plány na demontáž polského státu a demokracie. Vyhrožuje se rovněž poslancům, kteří návrh zákona o Nejvyšším soudu podepsali,“ řekl na páteční tiskové konferenci předseda Práva a spravedlnosti Jarosław Kaczyński.

'Volby normálně proběhnou'

Změna v soudnictví je podle něj potřeba, protože soudy prý stále odrážejí staré komunistické pořádky. „Zákony neporušujeme, podle ústavy takové změny dělat můžeme. Můžeme měnit soustavu soudů i končit funkční období soudců,“ hájil změny předseda PiS.

Slova o vládní zvůli Kaczyński odmítá. „Tahle vláda je demokratická, byla a bude demokratická. Volby se budou normálně konat,“ reagoval na obavy opozice z toho, že právě Nejvyšší soud rozhoduje o konečné platnosti parlamentních voleb.

Znovu jste ve stínu, zeptal se redaktor polské premiérky. Teď má v rozhlase skončit

Číst článek

Druhá parlamentní krize?

Loni v prosinci a letos v lednu Polsko zažilo nejvážnější parlamentní krizi za poslední léta. Zatímco vládní strana přesunula hlasování o rozpočtu do jiného sálu, opozice bezmála měsíc obstruovala a na protest blokovala řečnický pult jednacího sálu Sejmu.

Před parlamentem proti krokům PiS týden před Vánoci demonstrovaly tisíce lidí. Ty vnikly i na pozemky Sejmu a zablokovaly východy z parlamentu členům vlády i Jarosławu Kaczyńskému.

Podle předsedy PiS je stát na podobné situace připravený. „V případě porušování zákona musí reagovat odpovědné státní orgány a jsem přesvědčen o tom, že budou reagovat. Ale to je dotaz na ministra spravedlnosti a vnitra,“ řekl Kaczyński.

Filip Harzer Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru