Spojené státy povolili Ukrajině použít jimi dodané rakety proti cílům na ruském území. Zbraně by měly být použity proti ruským a severokorejským vojákům. Přílišnou eskalaci neočekávám, uvádí expert.
Tchajwanská vláda krok označila za provokaci, která ohrožuje stabilitu v regionu. Podle Reuters jde o odvetnou akci za projev tchajwanského prezidenta z minulého týdne.
KLDR obnovuje některá strážní stanoviště v demilitarizované zóně. Před týdnem také vypustila špionážní družici, v reakci na niž Jižní Korea pozastavila vojenskou dohodu.
Izraelská armáda v úterý informovala, že Hamás „s velkou pravděpodobností“ drží rukojmí v nemocnici Šifá, v jejímž podzemí má podle izraelské tajné služby hnutí strategický úkryt.
„Důležité je v tu chvíli pacientovi věnovat čas a zjistit, co se děje, co je podstatné a co může zdravotník udělat, aby pacient zůstal v klidu,“ vysvětluje Tomáš Petr z Ústřední vojenské nemocnice.
Obě strany už dříve oznámily, že při střetech v oblasti zahynuli nejméně dva arménští bojovníci a jeden ázerbájdžánský voják, což vyvolalo obavy z nové války, poznamenala AFP.
Hlavním motorem je odhodlání jak Západu, tak Ruska udělat pro vítězství na Ukrajině cokoliv. To je vzájemně nekompatibilní, varují analytici z Rand Corporation a Evropské rady pro zahraniční vztahy.
Nepříznivý vývoj situace na východě Ukrajiny byl jedním z témat Dvaceti minut Radiožurnálu. Hostem Tomáše Pancíře byl poslanec, expremiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš.
„Pokud Ukrajina ještě před příchodem prvního ruského vojáka ekonomicky zkolabuje, lze říct, že Rusové vyhráli. Ukrajinský stát se může oslabit, ne-li zhroutit,“ varuje v rozhovoru analytik Havlíček.
„Rusko se může prezentovat jako hráč, který děním do určité míry manipuluje. Je poměrně děsivé, že takovouto vcelku levnou a nenáročnou technikou dokáže zaměstnat celé západní společenství.“
„Bylo to jako dialog hluchého s němým, kdy obě strany opakují stejné pozice a vzájemně se pak obviňují z toho, že situaci eskalují,“ popisuje jednání mezi zástupci USA a Ruska odborník Havlíček.
„Rusové chtějí ukázat, že jsou schopní vytvořit takový problém, o kterém Západ s Putinem zkrátka bude muset jednat, ať se mu to líbí, nebo ne,“ říká expert o ruské motivaci eskalovat situaci u hranic.
Koaliční vláda Bennetta a Lapida by potřebovala i hlasy strany arabských Izraelců, kterou vede Mansúr Abbás. Ten ve čtvrtek uvedl, že o vládě nebude jednat, dokud židovsko-arabské násilnosti neskončí.
Kvůli pokračujícímu napětí na Blízkém východě si íránský prezident telefonoval s francouzským prezidentem Macronem. Ujistil jej, že si Írán válku s nikým nepřeje.
Americký prezident na twitteru napsal, že byl připraven k odvetě, armáda ho ale informovala, že by při útoku zemřelo 150 lidí, což bylo podle Trumpa „neúměrné oproti sestřelení nepilotovaného dronu“.