V Evropě byli tito krabi poprvé spatřeni před více než sto lety v řece poblíž německých Brém. Od té doby jejich populace na celém kontinentu prudce vzrostly.
V novém prostředí mají invazní druhy škodlivé účinky od vytlačování původních volně žijících živočichů přes poškozování infrastruktury až po ohrožování lidského zdraví a živobytí.
Bělozubky vypadají trochu jako myši, ale špičatým čenichem připomínají spíš malé ježky nebo krtky. V Česku žily dosud dva druhy, bělozubka tmavá je ale větší a v už zahraničí vytlačila některé druhy.
Záchranná mise se odehrává například na přírodní památce Fládnitzské vřesoviště, o kterou se stará Správa národního parku Podyjí. Nepřítelem je v tomto případě akát.
Invazivní druhy rostlin i živočichů mohou přitom těm původním způsobit velké škody. Například asijská sršeň, která se do České republiky teprve blíží, decimuje včelstva.