Případ mladé Íránky motivoval další ženy a dívky k vyjádření nesouhlasu se striktními pravidly. Vyšetření její smrti požadovali lidé i na demonstracích jinde ve světě, například v Londýně.
Případ připomíná úmrtí mladé Kurdky Mahsy Amíníové, která zemřela loni v září ve vazbě po zatčení mravnostní policií údajně kvůli tomu, že měla příliš volně nasazený hidžáb.
„Nadcházející ročník filmového festivalu ÍRÁN:CI bude jiný než ty předchozí. Přinese zasvěcený vhled do íránské politiky a kinematografie,“ popsal nadcházející ročník organizátor Kaveh Daneshmand.
Advokát Moradchaníové na twitteru napsal, že původně byla odsouzena k 15 letům vězení, po odvolání jí byl trest snížen na tři roky. Neuvedl ale, z čeho byla obžalována.
„Jakmile o sobě žena nemůže rozhodovat sama a namísto žen rozhodují duchovní či politici, je to vždy špatně a je jen otázkou času, kdy se proti tomu ve společnosti vzedme odpor,“ říká česká muslimka.
„Situace je v Íránu dlouhodobě velmi napjatá. Íránci už toho mají opravdu dost a frustrace se začíná projevovat i prostřednictvím demonstrací,“ říká politolog a bezpečnostní analytik Josef Kraus.
Do Teheránu se vrátili všichni íránští diplomaté, které Británie vypověděla v reakci na úterní přepadení své ambasády. Přistáli i se svými rodinami časně ráno na teheránském letišti, kde na ně čekala skupina aktivistů včetně příslušníků náboženských milicí Basídž.
Zlínská Univerzita Tomáše Bati údajně porušila směrnici OSN. Směrnice zakazuje vzdělávat studenty z Íránu a Severní Koreje v oborech využitelných pro vojenské účely. Škola se prohřešku prý dopustila tím, že nechala dva Íránce studovat na fakultě technologické. Škola s tím ale nesouhlasí.
Zahraniční letecké společnosti, které nepoužívají název Perský záliv, mohou dostat zákaz létat do Íránu. Prohlásil to íránský ministr dopravy Hamíd Behbahání. Jde o poslední dějství sporu, který má Islámská republika s okolními státy. Ty totiž strategickému zálivu říkají ,Arabský' a podle Íránu si tak na něj dělají neoprávněné nároky. Experti OSN přitom dávají za pravdu Teheránu, že správný termín je ,Perský záliv'.
Írán možná opravdu tajně vyrábí jadernou zbraň. K tomuto závěru vůbec poprvé došla Mezinárodní agentura pro atomovou energii. Možnost tajného zbrojního programu připouští zpráva, kterou vypracoval nový šéf agentury Jukija Amano. Jeho předchůdci Muhammadu Baradejovi Spojené státy a Izrael vytýkaly, že je k Teheránu příliš shovívavý.
Desítky tisíc Íránců se opět chystají do ulic a očekávají se další násilné střety mezi provládními silami a odpůrci prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda. Írán si dnes připomíná 31. výročí islámské revoluce a vláda organizuje řadu oficiálních akcí na podporu režimu. Podobné příležitosti ale využívá ke svým protestům také opozice. Její vlastní shromáždění totiž úřady nepovolují.
Obohacování uranu v Íránu na dvacet procent podkopává podle Evropské unie věrohodnost jeho jaderného programu. Vysoká představitelka pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku Catherine Ashtonová prohlásila, že se Unie připojí k případným krokům Rady bezpečnosti OSN.
Írán se přibližuje k postoji světových mocností ve sporu o svůj jaderný program. Jak ale ukázal dosavadní průběh mnichovské bezpečnostní konference, Teherán si klade další podmínky. Íránský ministr zahraničí Manúčehr Mottakí ovšem tvrdí, že politická vůle se dohodnout tady je.
Pokračující nepokoje a protesty v Íránu vyvolaly tvrdou reakci tamní vlády. Úřady začaly se zatýkáním představitelů opozice, podle agentury AFP bylo zadrženo nejméně deset lidí. Někteří z nich pocházejí z blízkého okolí opozičního předáka Mír-Hosejna Músávího nebo někdejšího reformního prezidenta Mohammada Chátamího.
Přestože íránská vláda v letošním volebním roce zakázala v ulicích Teheránu natáčet filmy, byl tento týden na prestižním filmovém festivalu v Dubaji uveden dokument, který byl v letos Teheránu natočen tajně, a to pomocí mobilního telefonu.
Íránská policie a provládní milice opět v centru Teheránu rozháněly protesty namířené proti vedení náboženského režimu. Írán si v oficiální rovině připomíná 30. výročí obsazení americké ambasády radikálními revolučními studenty. Opozice ale využila těchto shromáždění a vyzvala své stoupence, aby do ulic vyšli také.
Íránský parlament zahajuje oficiální schvalování nové vlády, kterou sestavil prezident Mahmúd Ahmadínežád. Vítěz kontroverzních červnových voleb už madžlisu předložil seznam 21 politiků, které chce mít ve svém týmu. Poslanci by pak měli ve středu hlasovat o důvěře každému jednotlivému ministrovi.
Opoziční vůdci, kteří po červnových volbách organizovali protivládní demonstrace, nejsou žádné loutky v rukou Spojených států a Británie, prohlásil nejvyšší íránský vůdce ajatolláh Chámeneí. Zastal se tak politiků, které konzervativci obviňují z cíleného podkopávání náboženského režimu a které prý řídí Západ.
Irácká policie se pokusila obsadit tábor Ašraf, který je domovem několika tisíc příslušníků íránské exilové opozice. Bagdádská vláda popřela použití násilí, íránští aktivisté ale hlásí čtyři mrtvé a desítky zraněných. V Ašrafu je soustředěno asi tři a půl tisíce členů Lidových modžáhedů, tedy íránské organizace, která bojuje proti teheránskému režimu. Jak Írán, tak i Spojené státy je považují za teroristy.
Demonstrace proti íránskému režimu ve švédském Stockholmu se zvrhla v násilí. Část z přibližně 150 demonstrujících - vesměs íránských emigrantů - vnikla na íránské velvyslanectví a dostala se do potyčky s jeho zaměstnanci.
Vlivná skupina íránských duchovních odvolala demonstraci, kterou původně organizovala na dnešní odpoledne do centra Teheránu. Klerikové chtěli spolu s desítkami tisíc Íránců protestovat proti údajným podvodům při nedávných volbách. Nedostali prý ale úřední souhlas. Ministr vnitra přitom varoval, že bezpečnost pozatýká všechny organizátory nepovolených akcí.