„Lidský svět se jeví jako množina malých egoistických nesouvisejících koulí trusu, které se občas vzruší a kopulují, každá po svém, z čehož vyplývá existence dalších koulí trusu, tentokrát maličkých.“
Architek Ernst Wiesner v budově uplatnil tehdy nevídaná řešení – zeleň na střeše nebo obří světlík nesoucí denní světlo do prostor, kam se nedostalo okny.
„Asijská cesta byla přípravou na africkou cestu, chtěli jsme si vyzkoušet, zda to bude možné. Sám pan Zikmund říkal, že tak, jak procestovali Afriku oni, už dneska možné není,“ říká cestovatel.
Thunbergová uvádí každou z podkapitol vlastním textem alarmujícího charakteru. Upozorňuje na nečinnost politiků tváří v tvář vědecky podloženým prognózám vývoje. „Buďte na obtíž, buďte otravní,“ radí.
Proč lidé umírají, proč chodí k volbám a proč je svět někdy nespravedlivý? I na to se ptají děti dospělých a ti někdy nemají po ruce odpověď. S tím jim teď může pomoci kniha politoložky Anny Durnové.
„Když řeknete malému dítěti, aby vyťukalo sérii signálů v rytmu, který si samo vybere, vyťukává je mnohem rychleji než starší lidé. Jako bychom měli nějaký vnitřní biologický rytmus,“ říká Grondin.
V pamětech Harry rovněž hovoří o tom, že vinu za jeden z jeho největších skandálů, kdy si na večírek oblékl nacistickou uniformu, nesou zčásti William a jeho nyní již manželka Kate.
Kniha Kokrhání kohoutů, pláč psů je obžalobou občanských válek. Trauma momentu, kdy se příslušníci jednoho politického či etnického uskupení snaží vyvraždit jiné lidi, se otisklo do dalších generací.
„Kapitulace je podepsána, šeříky voní. Je po válce, ale svět už nikdy nebude jako dřív,“ píše ve své nové knize 1945: Léto běsů spisovatel Miloš Doležal.
Petr Matouš vedl tým českých vojáků, který zneškodnil strůjce teroristických útoků v Afghánistánu. Letos v říjnu za to převzal státní vyznamenání. Deset let u speciálních sil shrnuje v knize Navzdory.
O výcvikové středisko pilotů v Pardubicích je stále větší zájem. Informuje o tom deník E15. A zoo v Česku chystají program i přes vánoční svátky, píše Mf Dnes. Více ve výběru z médií Radiožurnálu.
Za pozornost stojí podle amerikanistky Ulmanové Ben Lernerova Topecká škola nebo třeba Klára a slunce od Kazua Ishigury. Překladatelka Šotolová upozorňuje na Annie Ernauxovou a Marysu Condéovou.
„Můj nejoblíbenější nový výraz je Máchalová. Člověk, který třeba už nic nebere, ale zůstává mu určitý způsob pohybu, který souvisí s pikařskou vykrouceností,“ prozrazuje Šplíchal pervitinový slang.
Kniha Vězení jako zrcadlo společnosti letos získala mezinárodní cenu Egona Erwina Kische. Napsali ji společně sociální antropolog, historička a psycholožka.
Monika Zgustová prožila dvojí exil: první, když v 16 letech odjela s rodiči přes Indii do Spojených států, a druhý, když se po několika letech studií sama rozhodla odjet z Ameriky do Španělska.
„Mnoho lidí na Švédské akademii závisí ekonomicky a v přístupu do kulturního světa. Arnault dokázal ženy umlčet. Buď chtěly psát, anebo svět umění opustily,“ říká Matilda Voss Gustavssonová.
Pavel Kosatík vydal knihu Slovensko 30 let poté. „Je to moje druhá kniha o Slovensku. Ta první byla o historii, tahle je o současnosti, která je politicky dost hrozná,“ shrnuje.
Kniha je inspirována příběhem autorčiny kamarádky. „Její zkušenosti jsou tak unikátní, že jsem je musela zpracovat. I takhle těžce nosí někteří svůj životní úděl. Měli bychom tady být pro ně,“ věří.
„Děti v sobě ještě nemají tak moc zarytou negativní zkušenost s okolím. Ještě tolikrát neprožily rasistické situace, i když se s rasismem setkávají ve škole ze strany učitelů,“ říká Bára Bažantová.
Téměř 30 absolventů žurnalistky na IKSŽ FSV UK dostalo možnost vystavit své bakalářské práce v rámci výstavy oko perspektivy. Ukazují, že studium se dá místo rozsáhlých analýz ukončit i prakticky.
Vojtěch Boháč zažil ruskou anexi Krymu v roce 2014 a zároveň napadení Ukrajiny letos v únoru. O tom, jak Rusko vtáhlo Ukrajiny do války, mu vyjde 14. listopadu kniha Všechny cesty vedou k válce.
Kniha pojednává o nevyřešeném případu zmizení dospívající dívky na ostrově Videy poblíž islandské metropole. Po 30 letech po ní začne pátrat novinář místních bulvárních novin.
Jméno na údajné knize ukrajinského prezidenta je hned na dvou místech zkomolené. Fotografie pochází pravděpodobně z ruskojazyčných skupin sociální sítě Telegram.
Po dvou letech pandemie koronaviru se začínají čtenáři do knihovny v Nové Bystřici vracet. „Jsem ráda, že se začaly vracet i děti, protože ty po pandemii vůbec nechodily,“ pochvaluje si knihovnice.
Tisícovky děl z Francie přivezlo vedení Moravské zemské knihovny. Na celou operaci převozu knížek z Paříže do Brna dohlížela manželka spisovatele Věra Kunderová.
Vyprávění začíná cudně, s odstupem a v rytmu vzájemného oťukávání mladičké studentky a pozapomenutého a naslouchajícího učitele-umělce. Postupně mizí bariéry a do jejich vztahu vniká sexuální napětí.