Němci během říjnových protestů postřelili studenta Jana Opletala, který zraněním o necelé dva týdny později podlehl. Jeho pohřeb 15. listopadu 1939 se stal dalším výrazem vzdoru českého obyvatelstva.
Je to paradox, že zrovna Německá spolková republika čelí v těchto dnech výbuchům antisemitismu z řad těch, kterým po desetiletí skýtá na svém území bezpečné útočiště před válkou a terorem.
Podle Stanislava Bárty z Masarykovy univerzity je srovnávání obou symbolů nesmyslné už proto, že oba vycházejí z jiné tradice – Železný kříž z tradice německých rytřířů, ukrajinský kříž z té kozácké.
„Nedaleko nás jsou přátelé, kteří mají rádi brambory,“ řekl ukrajinský pohraničník v programu Deset hloupých otázek pro pohraničníka. Drony naložené bramborami Ukrajinci poslali běloruským kolegům.
Rodina doplatila i na to, že byla trnem v oku sousedovi, šéfovi místní nacistické buňky. Ten prosadil odebrání dětí. „Myslím, že matka se z toho nikdy pořádně nevzpamatovala,“ říká Miloslav Koller.
Dům se měl původně zbourat, aby nepřitahoval pozornost krajně pravicových sympatizantů. Existovaly však obavy, aby rozhodnutí nebylo vnímané jako že se Rakousko snaží smazat svou nacistickou historii.
Letos jsou oslavy podstatně skromnější, ze zahraničních hostů přijel pouze prezident Kyrgyzstánu Sadyr Žaparov a i množství techniky bude menší než obvykle.
„Často zapomínáme na těžký osud těch dalších více než 50 tisíc lidí, kteří se v ghettu v době povstání skrývali a živořili,“ vysvětluje mluvčí muzea Marta Dziewulská.
Za rozhodnutím omezit prvomájové oslavy je podle Šeršukova „zvýšená úroveň teroristického nebezpečí, a to i v regionech, které se nacházejí dál od míst, kde probíhá speciální vojenská operace“.
Většina z téměř 30 tisíc obyvatel musela opustit domovy v rámci největší vysidlovací akce, která v protektorátu proběhla. Někteří však mohli zůstat a také zůstali.
„Každá fašistická vláda se dostala k moci skrz demokratické mechanicmy, které posléze zničila,” popisuje Izraelec žijící v Česku. Minulý týden se účastnil protestů v Izraeli.
„Klenoty se staly po vzniku republiky takzvanou korunou bez krále. Byly jakýmsi reliktem doby monarchie a republika se k nim snažila zaujmout stanovisko, najít vztah,“ říká historik.
17. listopadu roku 1939 vtrhli němečtí vojáci na vysokoškolské koleje v Brně, Praze a Příbrami. Pozatýkali přes 1200 studentů. Většina z nich skončila v koncentračních táborech.
„Den vzpomínky na říšskou křišťálovou noc – dopřejte si jemný sýr s křupavým kuřetem. Nyní v KFCheese!“ byl text zprávy, která přišla ve středu uživatelům KFC aplikace. Za hodinu se firma omluvila.
Přesně před 80 lety musely opustit své domovy desetitisíce lidí z Neveklovska a Sedlčanska. Jejich domovy se staly majetkem německé říše. Po válce se mnozí vystěhovalci už neměli kam vrátit.
Poslankyně ANO Andrea Babišová napsala na facebooku o Janu Farském, že by „toho jelimana poslala na 14 dnů do koncentráku“. Příměr odmítl také šéf hnutí Andrej Babiš, podle kterého se měla omluvit.
Dobytí Stalingradu mělo být součástí rozsáhlé německé ofenzivy na východní frontě, která začala už na jaře 1942. Skončila německou kapitulací 2. února 1943 a stala se předzvěstí porážky Německa.
Andrej na začátku ruské invaze sdílel na instagramu projev prezidenta Zelenského, Dmytro v konverzaci použil slovo rusista, spojující výrazy Rusko a fašista. U výslechu za to oba dostali výprask.
Při tragédii celkem přišlo o život 340 lidických obyvatel. Zde je stručný přepis speciálního vysílání Radiožurnálu k 80. výročí vyhlazení Lidic přímo od památníku v obci.
Před 80 lety se v Berlíně odehrál okázalý pohřeb protektora Reinharda Heydricha, na kterém hovořil i Adolf Hitler. O pár hodin později gestapo obklíčilo středočeskou obec Lidice.
Heydrich v nemocnici ujistil Himmlera o tom, že by nejradši okamžitě opustil nemocniční lůžko a atentátníky našel sám. Na bolest si nestěžuje, protože mu lékaři dávají pravidelně morfium.
Rodiče a další příbuzní bratří Ocelkových putovali do sběrného tábora pro rodinné příslušníky „velezrádců“ ve Svatobořicích a gestapo při pátrání po Josefovi vyslýchalo i jeho manželku.
Lidice||Michal Šmíd, Mikuláš Kroupa, Vilém Faltýnek|Historie
Jde o pietní místo, které je vytvořeno v nechvalně proslulé německé věznici Plötzensee, kterou nacisté využívali během let 1933–1945 k věznění a popravám lidí z protinacistického odboje.
Polské ministerstvo zahraničí v předstihu poslalo ruskému velvyslanci nótu s výzvou, aby se s ohledem na provokativní charakter svého počínání neúčastnil oslav 9. května.
Kvůli agresivně naladěnému davu se velvyslanci nepodařilo dojít k pomníku sovětských vojáků. „Jsem hrdý na svého prezidenta (Vladimira Putina),“ prohlásil po incidentu.