Jmenováním nového premiéra Andreje Babiše se vláda zatím nemění. Tímto jsme se posunuli jen o krůček, tvrdí ústavní právník Jan Kudrna, který byl hostem Radiožurnálu.
Prezident Petr Pavel chce po Andreji Babišovi (ANO) řešení střetu zájmů. „Prezidentův postoj je jediný možný a správný,“ zdůrazňuje v pořadu Osobnost Plus advokát a spoluautor Ústavy ČR Jan Kalvoda.
„Pan prezident nemůže podmiňovat jmenování premiéra nějakým velmi extenzivním výkladem zákona o střetu zájmů,“ tvrdí poslanec hnutí ANO Radek Vondráček.
Ústavní právník Ondřej Preuss v rozhovoru pro Radiožurnál komentuje Babišův střet zájmů, mimořádnou schůzi Sněmovny i možnosti, jak by mohl spor právně vyřešit.
Předseda ANO Andrej Babiš jedná o možné koaliční vládě s SPD a Motoristy. Jak do vzniku kabinetu může zasáhnout prezident Petr Pavel? Odpovídá ústavní právnička Marie Zámečníková.
Jak se bude v následujících týdnech obsazovat nová dolní komora Parlamentu a tvořit nová vláda? Přinášíme stručný přehled postupů, kterými by se nyní aktéři měli nebo musejí řídit.
„Neoddiskutovatelné řešení by bylo úplně se zbavit Agrofertu,“ říká Marie Zámečníková z Katedry politologie a Ústavního práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
Vláda Petra Fialy (ODS) má závazek ve svém programovém prohlášení. Aby ústavní zákon začal platit, musely by ho podpořit tři pětiny poslanců i senátorů. Reakci opozice zjišťujeme.
Pokud premiér navrhne odvolání konkrétního ministra a zároveň předloží návrh na nového nebo na člověka, který bude úřad zastávat, má prezident konat neprodleně, řekl Pavel.
Změna by měla navazovat na tzv. mediální novelu, kterou nedávno schválila vláda a která počítá se zvýšením koncesionářských poplatků. ČT se kontrolám Nejvyššího kontrolního úřadu nebrání.
Soudci Ústavního soudu ve středu vynesli nález o zpomalení valorizace důchodů: podle nich nebyl postup vlády protiústavní. Vládní politici rozhodnutí vítají, opozice slibuje revizi.
„V zásadních věcech by se zakotvení fundamentálních práv nemělo dít v rozhodování soudů, ale mělo by to být rozhodováním parlamentu. Soudy pak mohou nastoupit jako určitý korektor,“ říká Baxa.
„Tu éru lze zhodnotit jako vyhrocení určitého extrému, který už delší dobu panuje mezi tím, jak je úřad prezidenta chápán a tím, co stanovuje Ústava,“ uvádí ústavní právník Aleš Gerloch.
„Přímo volený prezident si vykládal Ústavu s vědomím, že má mandát od milionů voličů. Těžko se mu v tom bránilo. Mohl si být jistý, že mu jeho nestandardní chování projde,“ píše Petr Hartman.
„Protože by si byl vědom toho, že by ztratil úctu a autoritu v právnické obci i u Ústavního soudu,“ říká šéf Ústavního soudu na to, že by jeho nástupce jmenoval ještě končící prezident Miloš Zeman.
Ústava je zákonem nad zákony, který je měřítkem a pravidlem jejich vnitřní soudržnosti a je formou mocenského uspořádání státu i jeho politického života.
Pavlu Rychetskému vyprší mandát až v srpnu příštího roku. Nově zvolený prezident či prezidentka se ujme funkce na začátku března. Bude mít dostatek času nástupce Rychetského vybrat.
Wintr připomíná, že velká změna Ústavy a přímá volba prezidenta proběhla v roce 2012 – a taky se změnily podmínky pro podání ústavní žaloby na prezidenta. Do té doby byla potřeba většina senátorů.
Miloš Zeman oznámil, že nejmenuje kandidáta na ministra zahraničí Jana Lipavského. Designovaný premiér Petr Fiala reagoval, že je třeba, aby otázku kompetencí „jednou provždy“ vyřešil Ústavní soud.
