21. prosince 1918 do Československa přijel první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Do funkce byl zvolen v nepřítomnosti. Po čtyřech letech v exilu se vrátil do nové vlasti.
Jakou roli sehráli Slováci při vzniku Československa? A proč by bez nich nejspíš nikdy nevzniklo? Popisuje ve speciálním seriálu ke 105. výročí založení Československa Radiožurnál.
„Lidé vycházeli do ulic, vyvěšovali vlajky. Ale reálně se ještě toho 28. října vlastně ještě nevědělo, co se formálně děje. A situace nebyla jasná ani v Praze,“ popisuje historik.
Vztahy Česka a Slovenska jsou i dnes mimořádné, řekl premiér Petr Fiala v bratislavském Národním divadle během galavečeru ke 30. výročí vzniku Slovenské republiky.
O velkoformátovou publikaci zachycující více než 100 let československé historie si můžete tento týden zahrát v pravidelné soutěži serveru iROZHLAS.cz.
Na jaře 1946 stál před soudem muž číslo dvě v Protektorátu Čechy a Morava Karl Hermann Frank. V archivu Českého rozhlasu jsme našli kolem 80 hodin záznamu. Většinu uslyšíte poprvé po 70 letech.
Vzdorovat, podrobit se, nebo vstoupit do spojenectví s jinými státy, i za cenu omezení vlastní suverenity? František Palacký už v roce 1848 varoval před rozdrobením Rakouského mocnářství.
Rektoři se podle Vybírala setkávají u pomníku Masaryka na Hradčanském náměstí pravidelně. Letos pietní akt rektorů narušilo pokládání věnců organizované Hradem.
„I ten 1. leden 1993 jsme chápali tak, že se náš stát zmenší, ale pořád je to ten stejný stát,“ říká historik Stehlík. Zatímco u nás je 28. říjen státním svátkem, na Slovensku jde pouze o památný den.
